Maximilian Njegovan
Maximilian Njegovan (31. října 1858, Záhřeb – 1. července 1930, Záhřeb) byl rakousko-uherský admirál a velitel rakousko-uherského námořnictva v letech 1917 – 1918.
Maximilian Njegovan | |
---|---|
Narození | 31. října 1858 Záhřeb, Rakouské císařství |
Úmrtí | 1. července 1930 Záhřeb, Království SHS |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | Viceadmirál |
Sloužil | Rakousko-Uhersko |
Složka | Rakousko-uherské námořnictvo |
Jednotka | velitel rakousko-uherské floty |
Velel | SMS Budapest SMS Tegetthoff |
Války | První světová válka |
Bitvy | Bombardování Ancony |
multimediální obsah na Commons |
Život
Původem Chorvat, který nastoupil k námořnictvu po vystudování námořní akademie ve Fiume (Rijeka) v roce 1877[1] v hodnosti Seekadet (námořní kadet). V roce 1893 po absolvování torpédového kurzu velel torpédovce Tb.34 Condor. V letech 1898 – 1905 působil jako instruktor na námořní akademii. Poté do roku 1907 velel bitevní lodi SMS Budapest. V letech 1907 – 1909 byl náčelníkem štábu velitele floty admirála Rudolfa Montecuccoliho. Následně působil v námořní sekci ministerstva války, kde měl na starosti rezervní kádry. Za balkánských válek převzal velení nad 2. těžkou divizí bitevních lodí.[1] Po vypuknutí 1. světové války mu byla svěřena 1. divize bitevních lodí a SMS Tegetthoff se stala jeho vlajkovou lodí. V roce 1911 byl povýšen na kontradmirála a o dva roky později na viceadmirála. Za nájezd na italské pobřeží a ostřelování Ancony v roce 1915 získal Císařský rakouský řád Leopoldův. V únoru 1917 nastoupil po zemřelém velkoadmirálovi Antonu Hausovi do čela rakousko-uherského námořnictva. Po nepokojích v Pule, ale hlavně po vzpouře v Boce Kotorské, byl v únoru 1918 odvolán a penzionován.
Reference
- MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. ISBN 80-86808-03-3. S. 263.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maximilian Njegovan na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maximilian Njegovan na anglické Wikipedii.