Marc Surer

Marc Surer (* 18. září 1951 Aresdorf, Švýcarsko) je švýcarský bývalý automobilový závodník. Účastník formule 1 v letech 1979 - 1986.

Marc Surer

Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Narození	18. září 1951 (70 let) Arisdorf
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní sezóny	1979 - 1986
Týmy	Ensign, ATS, Theodore, Arrows, Brabham
Závody	90 (82 startů)
Mistr světa	0 / 13. místo (1985)
Vyhrané závody	0 / 2x 4. místo
Stupně vítězů	0
Pole positions	0 / 2x 5. místo
Nejrychlejší kola	1
Body celkem	17
První závod	Grand Prix USA východ 1979
Poslední závod	Grand Prix Belgie 1986
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Automobilové závody byly ve Švýcarsku zakázány po nehodě v závodě 24 hodin v Le Mans 1955, kdy zemřelo více než 80 diváků. Pro mladé Švýcary bylo velmi obtížné se prosazovat v automobilových závodech. Marc začínal na motokárách v roce 1972, kdy už mu bylo 20 let a hned napoprvé se stal švýcarským šampionem v kategorii B. O rok později byl třetí na Mistrovství Evropy v kategorii A.

V roce 1974 vstoupil do německé formule Vee, kde skončil druhý o rok později ve stejné formuli, ale ve středoevropském mistrovství skončil na třetím místě, což mu vyneslo místo ve formuli 3 v sezóně 1976. Evropská formule 3, byla v roce 1976 poměrně vyrovnaná a boj o titul byl dramatický, nakonec ho získal Riccardo Patrese se stejným počtem bodů jako druhý Conny Anderson, nováček Marc Surer vybojoval páté místo. V tomto roce jezdil i F3 v Německu a po jednom vítězství a třech druhých místech byl druhý. Dobré výsledky mu vynesly místo v juniorském týmu BMW vedle Eddie Cheevera a Manfreda Winkelhocka v závodech cestovních vozů ve skupině 5.

V roce 1978 vstoupil do mistrovství Evropy formule 2 a v celém seriálu nestačil pouze na týmového kolegu Itala Bruna Giacomelliho, který zvítězil v osmi ze 12 závodů. Sezóna 1979 byla mnohem vyrovnanější a první čtyři jezdci Marc Surer, Brian Henton, Derek Daly a Eddie Cheever se vešli do rozdílu 6 bodů.

Ještě koncem roku 1979 usedl na poslední tři závody do kokpitu vozu Ensign formule 1. Pro rok 1980 podepsal smlouvu u ATS a nezahájil právě šťastně, před Grand Prix Jihoafrické republiky havaroval a zlomil si kotník. Sezónu 1981 zahájil znovu u týmu Ensign a poprvé získal body za čtvrté místo v Grand Prix Brazílie. Na jihoafrické půdě se mu nedařilo, znovu havaroval v Kyalami a zbytek sezóny strávil za volantem vozu Theodore. Nakonec přišla lákavá nabídka od týmu Arrows, kde nakonec zůstal tři roky. Pro rok 1985 získal sedačku u týmu Brabham a znovu mu chyběl jen krůček ke stupni vítězů. V Itálii byl čtvrtý a vyrovnal tak svůj nejlepší výsledek ve formuli 1. Sezóna 1985 byla nakonec jeho nejúspěšnější, následující rok se vrátil k týmu Arrows, ale v polovině sezóny ze světa velkých cen definitivně odešel. Důvodem jeho absence ve startovní listině F1 byla vážná nehoda při Hessen Rally v Německu, kde pilotoval soukromý Ford RS200. Při nehodě přišel o život jeho spolujezdec a Marc utrpěl vážná zranění a popáleniny.

V roce 1988 jej přijalo BMW jako instruktora pro tréninkový program, zároveň zahájil svou kariéru televizního komentátora pro švýcarský kanál DRS. K závodění se dostává jen sporadický, v roce 1994 a 1995 spolu s Johnny Cecottem a Jo Winkelhockem vítězí v German Super Touring Car Championship s vozem BMW. V roce 1991 byl zvolen do čela motosportu BMW. V roce 1996 zahájil spolupráci s německou televizní stanicí DF1 a od roku 1997 má svůj vlastní pořad Motorshow ve švýcarské SF2.