Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace

Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace (rusky Коренные малочисленные народы Севера, Сибири и Дальнего Востока Российской Федерации), často označované zkráceně jako malé národy Severu (rusky Малые народы Севера) nebo původní národy Severu, (rusky Коренные народы Севера) je souhrnné označení domorodých etnik Ruské federace, žijících především na Dálném severu.

Obývají velmi rozsáhlé území, od Dolganů a Nganasanů na Tajmyrském poloostrově na severu po Udegejce na jihu, od Čukčů a Aleutů na východě po Něnce a Sámy na západě.

Ruská vláda poskytuje tradičně žijícím komunitám daňové a jiné výhody. Příslušníci malých národů Severu tak například mají možnost vyhnout se povinné vojenské službě a je jim usnadněno získání vyššího vzdělání.

Přestože se početnost malých národů mění v současnosti jen zvolna, dochází ke značnému poklesu počtu mluvčích menšinových jazyků v důsledku asimilace.

Děti ze smíšených manželství přijímají z různých důvodů (společenských, politických) zpravidla národnost toho rodiče, který je příslušníkem domorodého severního národa.

Seznam národů

Následuje oficiální seznam národů Dálného severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace schválený ruskou vládou 17. dubna 2006.[1]

JménoObrázekPočetnost v roce 2002[2]Rozšíření v Rusku[2] !! Poznámka
Aleuti 540 Kamčatský kraj Původní obyvatelé Aleutských a Komandorských ostrovů. Tradiční způsob obživy představoval lov mořských savců, rybolov a sběr bobulí. Několik stovek příslušníků etnika dodnes hovoří aleutštinou, jazykem z eskymácko-aleutské rodiny.
Aljutoři [p 1] Známí také jako Nymylani, dříve bývali často zahrnováni mezi Korjaky. Hovoří aljutorštinou, jazykem z čukotsko-kamčatské rodiny.
Čelkanci 855 Republika Altaj
Čukčové 15767 Čukotský autonomní okruh
Kamčatský kraj
Čulymci 656 Tomská oblast
Krasnojarský kraj
Čuvanci 1087 Čukotský autonomní okruh
Magadanská oblast
Dolgani 7261 Krasnojarský kraj Pravděpodobně nejmladší ze severních národů vůbec, vzniklý v 19. století smíšením několika evenckých, jakutských a samojedských rodů, jejichž společným jazykem se stal jeden z dialektů jakutštiny. Spolu s některými dalšími národy obývají oblast poloostrova Tajmyr, nejsevernějšího výběžku kontinentálního Ruska. Každé jaro putují společně s migrujícími stády sobů na sever a na podzim se vrací zpět. Bydlí v kuželovitých stanech (čumech) nebo malých boudách postavených na saních (balocích). Jejich folklór se značně podobá jakutskému, včetně ústředního eposu oloncho. Hovoří dolganštinou, jazykem z turkické větve altajské jazykové rodiny.
Enci 237 Krasnojarský kraj Známí také jako jenisejští Samojedi. V současnosti jde o nejmenší samojedský národ vůbec. Tradičně kočovali v oblasti na pravém břehu Jeniseje, kde se živili chovem sobů, lovem a rybolovem. Považují se za původní obyvatele Tajmyrského poloostrova. Hovoří enčinou, jazykem ze samojedské skupiny uralské jazykové rodiny. V rámci národa existují dvě hlavní skupiny: tundroví Enci a lesní Enci, odlišené jak prostředím, které obývají, tak i jazykově.
Eskymáci 1750 Čukotský autonomní okruh
Kamčatský kraj
Eskymáci obývající ruský Dálný východ sami sebe označují jako Yupikové (oproti Inuitům, žijícím na území Severní Ameriky a přilehlých ostrovech).
Eveni 19071 Republika Sacha
Magadanská oblast
Kamčatský kraj
Čukotský autonomní okruh
Chabarovský kraj
Evenkové 35527 Republika Sacha
Krasnojarský kraj
Chabarovský kraj
Republika Burjatsko
Amurská oblast
Čitská oblast
Irkutská oblast
Sachalinská oblast
Tomská oblast
Ťumeňská oblast
Chantové 28678 Ťumeňská oblast
Chantymansijský autonomní okruh – Jugra
Jamalo-něnecký autonomní okruh

Tomská oblast
Republika Komi

Dříve známí jako Osťáci (toto jméno ovšem označovalo i řadu okolních národů, viz příslušné heslo). Chantyjština spolu s mansijštinou představují nejbližší žijící příbuzné maďarštiny, spolu s níž tvoří ugrickou skupinu uralské jazykové rodiny.
Itelmenové 3180 Kamčatský kraj
Magadanská oblast
Jukagirové 1509 Republika Sacha
Magadanská oblast
Kamčadalové 2293 Kamčatský kraj
Kerekové 8 Čukotský autonomní okruh
Ketové 1494 Krasnojarský kraj Dříve známí také jako jenisejští Osťáci. Jsou posledními žijícími příslušníky kdysi velké skupiny jenisejských národů, obývajících rozsáhlé území na jihu Sibiře, odkud předkové Ketů doputovali na sever do tajgy. U jenisejské jazykové rodiny, nijak nespřízněné s jazyky okolními, do níž ketština patří, byla prokázána příbuznost se severoamerickými domorodými jazyky na-dené, což překvapivými způsobem podporuje hypotézu o osídlení Ameriky ze severovýchodní Asie.
Korjaci 8743 Kamčatský kraj
Magadanská oblast
Čukotský autonomní okruh
Dělí se na dvě velké skupiny: Čavčuveny a Nymylany. Kočovní Čavčuveni se tradičně věnují pastevectví sobů, usedlí Nymylani pak lovu ryb a mořských savců. Hovoří korjačtinou, jazykem z malé čukotsko-kamčatské jazykové rodiny. Nymylani, dnes známější jako Aljutoři, bývají dnes zpravidla chápáni jako samostatné etnikum.
Kumandynci 3114 Altajský kraj
Republika Altaj
Kemerovská oblast
Mansové 11432 Ťumeňská oblast
Chantymansijský autonomní okruh – Jugra

Sverdlovská oblast
Republika Komi

Nanajci 12160 Chabarovský kraj
Přímořský kraj
Sachalinská oblast
Negidalci 567 Chabarovský kraj
Něnci 41302 Jamalo-něnecký autonomní okruh
Archangelská oblast
Něnecký autonomní okruh
Tajmyrský autonomní okruh
Chantymansijský autonomní okruh – Jugra
Republika Komi
Nganasani 834 Krasnojarský kraj
Tajmyrský autonomní okruh
Nivchové 5162 Chabarovský kraj
Sachalinská oblast
Oročové 686 Chabarovský kraj
Orokové 346 Sachalinská oblast
Sámové 1991 Murmanská oblast
Selkupové 4249 Ťumeňská oblast
Jamalo-něnecký autonomní okruh

Tomská oblast
Krasnojarský kraj

Známí také jako Osťáko-Samojedi. Obývají území západní Sibiře podél řeky Taz a střední tok Obu a Jeniseje. Hovoří selkupštinou, posledním žijícím zástupcem jižní samojedské skupiny uralských jazyků.
Sojoti 2769 Republika Burjatsko
Šorové 13975 Kemerovská oblast
Chakaská republika
Republika Altaj
Tazové 276 Přímořský kraj
Telengiti 2399 Republika Altaj
Teleuti 2650 Kemerovská oblast
Tubalaři 1565 Republika Altaj
Tofalaři 837 Irkutská oblast
Tuvinci-Todžinci 4442 Tuvinská republika
Udegejci 1657 Přímořský kraj
Chabarovský kraj
Ulčové 2913 Chabarovský kraj
Vepsové 8240 Republika Karélie
Leningradská oblast
  1. ve sčítání 2002 započítáni jako Korjaci

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Малые народы Севера na ruské Wikipedii.

  1. Народы Севера, Сибири и Дальнего Востока РФ: Перечень КМНСС и ДВ РФ [online]. Ассоциация коренных малочисленных народов Севера, Сибири и Дальнего Востока Российской Федерации [cit. 2010-08-15]. Dostupné online. (rusky)
  2. Всероссийская перепись населения 2002 года. Коренные малочисленные народы Российской Федерации. Размещение населения коренных малочисленных народов по территориям преимущественного проживания КМН [online]. Федеральная служба государственной статистики, 2002 [cit. 2010-08-22]. Dostupné online. (rusky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.