Něnci

Něnci (rusky Ненцы) jsou malá etnická skupina v Rusku. V roce 2002 se k této národnosti přihlásilo 41 302 lidí. V širším smyslu sem patří i Enci. Starší název pro Něnce žijící u Obu je Samojedi/Samodijci (slovo má ale i jiné významy, viz heslo Samojedi) a pro Něnce žijící u Jeniseje je Jurakové. K prvním kontaktům mezi Něnci a Rusy došlo už na konci 11. století, ale k intenzivnějším stykům došlo až v důsledku ruské kolonizace Sibiře a severu v 16. století, kdy Rusové na území Něnců začali stavět pevnosti (např. Obdorsk, Surgut, Mangazeja, Turuchansk) a vybírat tzv. jasak - daň v kožešinách. Něnci nemají nic společného s Němci nebo Německem.

Něnci
ненэй (Něnej), ненэц (Něnec)
Něnecké dítě v tradičním zdobeném oděvu.
Populace
41 000
Země s významnou populací
Rusko Rusko
Jazyk(y)
Ruština, Něnečtina
Náboženství
Šamanismus, Pravoslavná církev
Něnecká rodina
Mapa výskytu Něnců v rámci Ruské federace

Rozšíření

Něnci tradičně obývají severozápad Sibiře a nejzazší severovýchod evropského Ruska od poloostrova Jamalu po poloostrov Tajmyr. Malá část Něnců žije i na souostroví Nová země. Jejich jazykem je něnečtina.

Způsob života

Podle způsobu života se Něnci dělí na tundrové Něnce, jichž je většina a menší skupinu lesních Něnců, žijících na dolním Obu. Tundroví Něnci byli tradičně kočovnými pastevci sobů, případně lovci divokých sobů, naproti tomu pro lesní Něnce měl větší význam lov kožešinové zvěře a rybolov. Při chovu sobů Něnci používají pastevecké psy, sobí laně se většinou nedojí a sobi nejsou nikdy používáni k jízdě.

Obydlí

Tradičním obydlím je kuželovitý stan čum (něnecky mja),[1] v létě pokrytý pláštěm z březové kůry (nebo v současné době i celtou) a v zimě sobími kožešinami. Dalším druhem staveb jsou zásobárny na kůlech, do nichž se ukládá jídlo (zejména sušené maso a ryby), ale i kožešiny.

Oděv

Tradiční oděv se nazývá malica a je to dlouhá bunda z jedné nebo dvou vrstev sobí kožešiny, často s přišitou kapucí. K ní se nosily kožené kalhoty a kožené nebo kožešinové boty (torbazy nebo pimy), které se často šily z kožešiny sobích nohou nebo z kůže tuleňů a medvědů. Do nich se v zimě pro lepší tepelnou izolaci nosily vložky z mechu nebo sena. Oděv měl u obou pohlaví podobný střih. Zejména ženský oděv byl bohatě zdobený nášivkami z jinak zbarvených kožešin, někdy i měděným kováním, kousky perleti nebo skleněnými korálky. Dnes jej Něnci nosí už pouze v zimním období, v létě dávají přednost evropskému oděvu.

Doprava

Dopravním prostředkem jsou saně zvané narty tažené soby, na nichž Něnci v minulosti jezdili po bažinaté tundře i v létě. Lovci, zejména lovci lesních Něnců, jezdili v zimě na lyžích, které byly celodřevěné (pjaj lamba) nebo byla skluznice opatřena sobí kožešinou (choba lamba), někdy pásy z tulení kůže. V blízkosti řek vyráběli Něnci dlabané loďky.

Strava a kuchyně

Základní potravinou Něnců je sobí maso, které se jí syrové,[2] mražené, vařené nebo sušené. Dále se jedí vnitřnosti, krev, tuk, ryby. Rostlinnou stravu zastupují hlavně bobule, případně oddenky, výhonky a nať tundrových rostlin, jako je krvavec toten, mochna nebo lžičník. Pod vlivem Rusů se Něnci naučili péct placky a pít čaj. Těsto na placky bývá často zadělané sobí krví a tukem či mozkem.

Původ jména

Původní označení severského národa bylo Samojedi. Podle staré kozácké legendy vznikl tento název podle to, že Něnci pojídali teplé, pružné a ještě nevystydlé srdce poražených nepřátel, aby nepřítel neožil a a by jeho síla přešla na vítěze. Podle některých teorií toto potupné označení pochází z finského Suomi - Finové, nebo je to zkomolení slova sjomgojed - člověk, který se živí rybou sjomgou. Nejpravděpodobněji pochází slovo samojed od loparského saam-iedna - země Saamů. Sami Něnci se přidržují domněnky, že původní ruské označení vzniklo ze dvou ruských slov: sam a jedin - tedy jeden domorodec proti přírodě, jeden proti jednomu, jeden samotář.[3]

V sovětských dobách se přestalo používat pejorativního označení Samojedi a název národa byl nahrazen slovem, kterým se od nepaměti mezi sebou nazývali příslušníci tohoto národa - Něnec. V překladu to znamená člověk.[3]

Náboženství a tradice

Tradičním náboženstvím byl šamanismus, založený na dualistické kosmologii. Nejvyššími božstvy jsou dobrý nebeský bůh Num a jeho syn, zlý vládce podzemního světa Nga. Uctívaná byla také Ja Nebia, bohyně země, plodnosti a žen. Mimoto uctívají i různé dobré (Tadebciu) a zlé (Ngyleka) místní duchy. Bohům a duchům přinášeli oběti, někdy i krvavé ve formě sobů. Od 19. století byli vystaveni christianizaci, ujal se u nich především kult svatého Mikuláše, jehož dodnes uctívají, často zároveň s původními duchy. Šamani byli zpravidla muži. Stejně jako jinde na Sibiři, používají rámový buben - penzer, který však nebývá zdobený malbou. Šamanský plášť nebyl tak významný jako např. u Evenků a Jakutů, nejdůležitější součástí šamanského oděvu je čepice s kovovými zdobami, často ve tvaru paroží. Mezi uctívaná zvířata patřil sob, orel, u lesních Něnců především medvěd hnědý.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nenci na slovenské Wikipedii.

  1. ČERNOUŠEK, Štěpán. Něnci, indiáni Sibiře. http://lideazeme.reflex.cz. 2013-01-22. Dostupné online [cit. 2017-08-06]. (česky)
  2. VLK, Martin. Sibiřský kmen přežívá v nehostinných podmínkách. Živí se syrovým sobím masem. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-08-06]. (česky)
  3. METĚLSKIJ, Georgij. Na Jamalu končí země. 1. vyd. Praha: NPL - Nakladatelství politické literatury, 1963. 236 s. S. 81.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.