Aleutské ostrovy

Poprvé byly Aleutské ostrovy Evropany objeveny v roce 1741 členy Velké severní expedice Vituse Beringa. Námořníci souostroví pouze míjeli, na pobřeží nevystoupili, protože spěchali při převozu umírajícího Beringa na Kamčatku.

Za skutečného objevitele ostrovů je pokládán ruský navigátor Michail Nevodčikov, který v roce 1745 dorazil ke skupině Blízkých ostrovů, kde poprvé přišel i do kontaktu s domorodými Aleuty, s nimiž navázal obchodní styky a snažil se je přivést k platbě jasaku. Část Nevodčikových mužů se pod vedením obchodníka Běljajeva usadila na zimu v zátoce na ostrově Attu, kde se dostala do sporu s domorodými Aleuty. Běljajevovi muži vyplenili a zcela zničili dvě aleutské vesnice a nechali naživu jen dvě mladé ženy, které vzali "do služby". Později byli Rusové na Kamčatce za tuto "vraždu a marnotratnou krádež" souzeni. Většina mužů z posádky byla osvobozena, soud přihlédl k jejich tvrzení o jejich domněnce, že napadená vesnice patřila divokým Čukčům a ne přátelským Aleutům.

V roce 1753 ruská loď Sv. Jeremiáš přezimovala na ostrově Adak a v roce 1756 na ostrově Tanaga. V letech 1759-1762 objevil ruský navigátor Stěpan Gavrilovič Glotov ostrov Umnak a také většinu dalších ostrovů ze skupiny Liščích ostrovů. Glotov vytvořil první podrobnou mapu Aleutských ostrovů a ve své zprávě popsal 29 nových objevených ostrovů a také jejich faunu. Rusové se na domorodcích snažili tvrdě vymáhat jasak, až v letech 1763-1765 došlo k povstání na Liščích ostrovech, při němž Aleuti vyvraždili téměř celé čtyři posádky lodí. Rusové pod vedením Stěpana Glotova podnikli protiútok, který skončil vyvražděním 3 až 5 tisíc Aleutů, včetně žen a dětí.

V roce 1772 byla na Unalašce založena první ruská obchodní osada. Během své třetí objevitelské cesty doplul k Aleutským ostrovům v roce 1778 i James Cook, který prozkoumal východní část ostrovů a opravil v mapách nepřesnosti předchozích navigátorů. V roce 1794 začala Aleutské ostrovy spravovat rusko-americká společnost. V roce 1818 navštívil ostrovy ruský vládní auditor, kapitán Golovnin, aby zkontroloval kvalitu řízení ostrova. Vypracoval studii o prosperujících ostrovech a zmínil, že domorodí Aleuté se stali závislými na spolupráci s Rusi, bez nich by už nedovedli sami žít. Na základě této studie se od 20. let 19. století začalo řešit zlepšování životní situace domorodců. Zakládali se první ruské školy a nemocnice pro Aleuty, z pevniny přicházely potravinové zásoby. V roce 1824 zahájila ruská pravoslavná církev misijní činnost na ostrovech. Na ostrově Unalaška byl postaven první kostel a Aleuťaně byli ve velkém počtu křtěni.

V roce 1867 Rusko prodalo Aljašku včetně Aleutských ostrovů Spojeným státům americkým. Tím skončila ruská přítomnost na ostrovech.

Po koupi Aljašky došlo k dalšímu rozvoji ostrovů. Američané stavěli na ostrovech nové budovy a o domorodce se začali zajímat metodističtí misionáři, kteří je křtili a zakládali sirotčince. Jen několik let po získání ostrovů bylo na ostrovech již ústředí americké celní správy a pohraničníků. V roce 1883 byla v Unalasce otevřena první veřejná základní škola a v roce 1924 americký kongres udělil všem Aleuťanům na ostrovech plnoprávné americké občanství.

3. června 1942 došlo k prvnímu ze dvou japonských náletů na aleutský přístav Dutch Harbor. Během náletů zemřelo 50 obyvatel ostrovů. Tímto náletem začaly tzv. Boje o Aleutské ostrovy. V roce 1942 se Japonská císařská armáda vylodila na Attu a na Kisce.[11] V roce 1943 Američané Attu dobyli zpět. Z Kisky se Japonci v roce 1943 stáhli sami bez boje, protože považovali ostrov za neudržitelný. Okupace části Aleutských ostrovů byla jedinou okupací amerického území během druhé světové války. Po válce se Aleutské ostrovy (a hlavně Unalaska) staly jedním z amerických center rybolovu, který ostrovům dodnes dominuje.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Aleutian Islands na anglické Wikipedii a Алеутские острова na ruské Wikipedii.

• Rybák aleutský
• Amčitka
• Boje o Aleutské ostrovy

• Tento článek čerpá z 11. vydání Encyclopædie Britannicy z roku 1911, nyní již volného díla (public domain), z hesla (anglicky) „Aleutian Islands“, jehož autorem je Adam Augustyn.
• Galerie Aleutské ostrovy na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Aleutské ostrovy na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Aleuty ve Wikislovníku