Lom Mušlovka

Lom Mušlovka je významná geologická a paleontologická pražská lokalita[2][3] známá výskytem zkamenělin (hlavonožci s kuželovitými schránkami,[3] ramenonožci, mlži, graptoliti, trilobiti a lilijice), stěny lomu odkrývají průřez geologickými vrstvami vápence svrchního siluru (prvohory),[2][3] lokalita slouží jako mezinárodní opěrný stratotyp pro hranici nejvyšších silurských oddělení ludlow a přídolí.[4][2][3] Tento stěnový vápencový lom v Dalejském údolí, opuštěný po roce 1918, je součástí národní přírodní památky Dalejský profil (vyhlášena v roce 1982).[5][3]

Zdroje k infoboxu
Lom Mušlovka
Lom Mušlovka v Dalejském údolí (2013)
Základní informace
Nadm. výška300[1] m n. m.
Poloha
StátČesko Česko
OkresPraha
UmístěníPraha 13 Řeporyje
Souřadnice50°1′51,88″ s. š., 14°19′57,75″ v. d.
Lom Mušlovka
Lom Mušlovka na mapě Prahy
Další informace
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lokalita se nachází při turistické cestě (6. zastavení naučné stezky Údolím Dalejského potoka)[2], asi 1,5 km vzdušnou čarou od náměstí v Řeporyjích východním směrem (k Holyni), a to na samém konci Mládkovy ulice, v blízkosti bývalé vápenky Biskup, Kvis a Kotrba (cca 100 metrů od ní na východ).[2]

Jméno lomu bylo odvozeno od četného výskytu fosilií tvarem podobným mušlím (jednalo se ale o mlže nebo ramenonožce).[5]

Podrobněji

Lom Mušlovka byl opuštěn po roce 1918.[6][3] Nejspodnější vrstvy vápence jsou nejstaršího data, všechny vrstvy se tu usazovaly v průběhu asi 4 milionů let.[6] V době vzniku lomu se v pražské pánvi nacházelo poměrně mělké, teplé a tudíž i pro rozvoj živočichů příhodné silurské moře.[6] Byla to doba předcházející variskému ortogenezi (vrásnění) při níž byl vytvořen český masiv.[3] Tehdy se hluboko na jižní polokouli nacházely (mezi superkontinentem Gondwana a vznikajícím prvohorním kontinentem Euramerikou) mikrokontinenty Laurentia, Baltica a Avalonia.[3] Ty byly zality mělkým a teplým silurským mořem kypícím životem, kde vegetovalo mnoho živočichů s vápnitými schránkami.[3] A právě tyto schránky pak sedimentovaly do silných vrstev biodetritických vápenců kopaninského souvrství.[3][pozn. 1] Vrstvy číslo 0 až 39 označené v lomu Mušlovka náleží ke kopaninskému souvrství.[3] Nad těmito vrstvami se pak nacházejí vrstvy, které patří k tzv. požárskému souvrství.[3]

V paleontologických nálezech v lomu se dochovali válcovití hlavonožci a tehdy i velice rozšíření ramenonožci.[6] Ti byli chráněni dvojmiskovitými schránkami a podobali se mlžům.[6] Kromě těchto dříve zmíněných druhů se v lomu Mušlovka našli ještě i graptoliti, trilobiti a lilijice.[6] Vápence a břidlice v Mušlovce zachovaly množství mikroskopických dnes již vymřelých organismů: jsou to jednak mikrofosilie chitinozoa[pozn. 2] a pak tzv. konodonti – jakési „zoubečky“ pocházející z nějakého většího dosud ne řádně paleontologicky zařazeného organizmu.[6]

Vrásnění geologických vrstev (při variské ortogenezi)[3] zřetelně viditelných v lomu a jejich šikmé uklonění z původní vodorovné polohy začalo před 370 milióny let[3] a bylo způsobeno tlakem na prehistorický mikrokontinent Peruniku.[6] Tato byla sevřena mezi Afrikou a skandinávskou částí evropského kontinentu a tento kontinentální tlak neustal prakticky do dnešních dob.[6] Během vrásnění byl český masív, jakožto geologická jednotka, stmelen z několika menších částí.[3] Sedimentované vrstvy v některých částech českého masivu (včetně oblasti Barrandienu, jehož je lom Mušlovka součástí) byly zvrásněny, zprohýbány a ukloněny do současné polohy.[3] Silurské moře, zalévající pražskou pánev, ustoupilo.[6] Na jeho dně pak zůstaly vyvrásněné usazeniny v tloušťkách až několik kilometrů.[6]

Na druhé straně údolí Dalejského potoka byl v lomech Požáry u Řeporyj stanoven (rozhodnutím Mezinárodního geologického kongresu v Moskvě v roce 1984) mezinárodní standard – stratotyp pro silurská oddělení (série) ludlow – přídolí (419 milionů let).[6] V Mušlovce byla odkryta obdobná hranice mezi sériemi ludlow a přídolí a lomový profil v Mušlovce se tak stal opěrným profilem pro „požárský standard“. [6][2]

Části Mušlovky

Arethusinová rokle

Arethusinová rokle se nachází v postranní části lomu Mušlovka.[pozn. 3] Rokle byla pojmenovaná českým geologem, paleontologem a amatérským archeologem Janem Nepomukem Woldřichem (1834–1906) dle trilobita Aulacopleura – Arethusina.[4] V rokli vystupují příkrovy podmořských vulkanitů (diabasů). Mezi vyvřelinami je mocná vrstva tufitických břidlic, jejichž stratigrafické zařazení ke svrchní části liteňského souvrství dokládají trilobit Aulacopleura konincki a vůdčí graptolit Testograptus testis.[7]

Cromusová stráň

Mezi roklí a samotnou lomovou stěnou Mušlovky je v severozápadně orientovaném svahu lokalita nazývaná Cromusová stráň, jež je známá nálezy trilobitů rodu Cromus. Zdejší horniny náležejí stářím ke spodní části kopaninského souvrství.[4][7]

Lomová stěna Mušlovky

Další vrstevní sled hornin pokračuje už přímo v lomové stěně Mušlovky. Začíná krinoidovými, brachiopodovými a cefalopodovými vápenci vyšší části kopaninského souvrství (silur, ludlow), závěr kopaninského souvrství tvoří tenčeji vrstevnaté šedé vápence v jihovýchodní části lomu. Nejmladší sedimenty Mušlovky na vrcholu jihovýchodní stěny jsou tmavší tence vrstevnaté vápence s vložkami břidlic. Dle nálezů graptolitů Monograptus ultimus a Monograptus parultimus náležejí ke spodní části přídolského souvrství.[7][pozn. 4]

Význam lokality

Lom Mušlovka je významný geologický studijní profil, který má nejen geovědně historický význam, ale i význam regionálně–geologický a to zejména svým použitím pro účely mapování a zároveň slouží coby turistická geologická zajímavost (geotyp).[2] Názorným způsobem se zde demonstrují těžební činností odkryté sedimentární vápence, paleontologické nálezy a význam stratigrafie (paleozoikum - silur - přídolí).[2] Z pohledu regionálního začlenění je lom Mušlovka zařazen následovně: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - středočeská oblast (bohemikum) - Barrandien - paleozoikum Barrandienu - pražská pánev.[2]

Důvody ochrany lokality

Tato lokalita je vyhlášena jako geologická a požívá stupně ochrany NPP (národní přírodní památka).[2] Jedná se o stratigraficky významný odkryv (v dobrém stavu) silurem s bohatými trilobitovými, hlavonožcovými a jinými faunami v oblasti tzv. Řeporyjského vulkanického centra.[2] Jsou zde zachovány významné odkryvy vrstev v intervalu ludlow - přídolí a lokalita je též součástí geoparku Barrandien.[2]

Galerie
  • Ilustrační obrázky zkamenělin
  • Silurští chitinozoa
  • Prvohorní konodonti
  • Fosilní hlavonožci
  • Fosilní ramenonožci
  • Trilobit Aulacopleura konicki (Joachim Barrande, 1846)
  • Fosilní mlži Cardiola consanguis (Joachim Barrande, 1881) se srdcovitými schránkami ve tvaru „mušlí“ daly lomu jméno „Mušlovka“[3]

Flora a fauna

Přirozené a dávnou těžbou vápence neporušené svahy Dalejského údolí hostí bohatou teplomilnou vegetaci a drobnou zvířenu.[8] V minulosti narušené svahy a místa výsypek ze zaniklých lomů byly ponechány vlastnímu vývoji a působení přírody.[8] Na vhodná místa v lomech a do ostatních vytěžených prostor se rozšířily nejprve rostliny.[8] Za nimi se do rostlinného krytu přesunuli i živočichové a přizpůsobili se podmínkám života v „divočinách lomů“.[8] Tyto procesy se nevyhnuly ani Mušlovce.[8]

Invazivní rostliny

Kamenná suť zarůstá plevelem a invazivními rostlinami (kopřiva dvoudomá (Urtica dioica); zlatobýl kanadský (Solidago canadensis); ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elaticus); merlík smrdutý (Chenopodium vulvaria) apod.), které svými kořeny a odumřelými částmi rostlin vytváří novou půdu příliš bohatou na dusíkaté látky, jež neprospívají růstu původního stepního biotopu.[8] Obdobný proces probíhá i na bývalých lomových stěnách, kde rostou náletové dřeviny (plané jabloně; plané švestky; husté trnky).[8]

Flora

Na bývalé šikmé lomové stěně roste suchomilná, žlutě kvetoucí tařice horská (Alysum montanum); tlusticovitý léčivý rozchodník bílý (Sedum album); fialově kvetoucí česnek horský (Allium senescens) a silně ohrožený, keřovitý devaterník šedý (Helianthenum canum).[8]

Na dně lomu v místech, kde ustoupily plevele, je možno vidět z jara žlutě kvetoucí léčivý podběl lékařský (Tussilago farfara); později (od května do začátku července) pak plazivé keříčky mateřídoušky časné (Thymus praecox).[8] Dokonce se zde kdysi vyskytovaly i exempláře jarní houby – smrže obecného (Morchella esculenta).[8]

Bezobratlí

Na hraně lomu lze v létě spatřit motýly (bělásek řepkový (Pieris rapae); otakárek ovocný (Iphiclides podaliriu)) a jejich housenky.[8]

Na skalách lemujících Mušlovku jakož i na dně (počvě) lomu žijí mezi rostlinami a kamennou sutí pavouci, brouci, motýli, mouchy, vosy a také mravenci.[8] Květy planých jabloní hostí dospělé jedince pestřenky hrušňové (Scaeva parastri), jejíž larvy žijí na nejrůznějších bylinách a konzumují mšice (jsou mšicožravé).[8] Larvy pestřenky pruhované (Episyrphus balteatus) se také živí mšicemi na zdejších planých jabloních a švestkách.[8] Další druhy pestřenek lze spatřit i na okolních miříkovitých rostlinách (např. na mrkvi obecné (Daucus carota)).[8]

Šedohnědé mimikry sarančete modrokřídlého (Oedipoda caerulescens) splývá s šedohnědými odstíny barev zdejšího geologického podkladu.[8] Vzácně lze v Mušlovce objevit i kobylku hnědou (Decticus verrucivorus) na rozdíl od kobylky zelené (Tetigonia viridissima), jež se zde vyskytuje mnohem častěji.[8] Pod kameny se zde vyskytuje rovněž v noci a za šera lovící velký, kovově modrý střevlík vrásčitý (střevlík svraštělý) (Carabus intricatus), který je znám spíše z pražských zahrad a parků.[8]

Obratlovci

Hojně se v Mušlovce vyskytuje myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) a hraboš polní (Microtus arvalis).[8] Z jara občas je v Mušlovce k vidění i sova pálená (Tyto alba), která kromě hrabošů loví i krtky, rejsky, drobné ptáky a hmyz.[8] Před lety tu byl dokonce viděn i výr velký (Bubo bubo).[8] Svůj lovecký revír zde má i štíhlá lasice kolčava (Mustela nivalis), jež kromě myší a hrabošů chytá i mladé potkany.[8]

Odkazy

Poznámky
  1. Biodetritické vápence jsou vápence složené z úlomků korálů, řas a schránek uhynulých živočichů.[3] V lomu Mušlovka se na rovném plochém dně teplého moře vrstvy biodetritických vápenců usazovaly před cca 420 miliony lety a to po dobu trvající asi 4 miliony let.[3]
  2. Silurští chitinozoa jsou organické mořské mikrofosilie ve tvaru baňky, které produkuje dosud neznámý organismus. Vyskytují se od ordoviku přes silur až do devonu (tj. ve středních prvohorách – středním paleozoiku), mají milimetrové měřítko a jsou hojné téměř ve všech druzích mořského sedimentu po celé zeměkouli. Toto široké rozšíření a jejich rychlé tempo vývoje z nich činí cenné biostratigrafické ukazatele (markery).
  3. Arethusinová rokle – GPS souřadnice: 50°1'55.213"N, 14°19'54.617"E; 50.0320036N, 14.3318381E.
  4. Zdroj[2] uvádí, že dle nálezů graptolitů Monograptus ultimus a Monograptus parultimus náležejí ke spodní části požárského souvrství (silur, přídolí).[2]

Reference
  1. Mušlovka (Lom, důl - bývalý; Praha - Řeporyje, Česko) [online]. Web: Mapy cz [cit. 2021-09-28]. Bývalý vápencový lom, bohaté naleziště zkamenělin z období prvohor (GPS: 50.0310789N, 14.3327094E; 50°1'51.884"N, 14°19'57.754"E). Dostupné online.
  2. VAJSKEBROVÁ, Markéta. Lom Mušlovka [online]. Web: Databáze významných geologických lokalit: (id = 4150; Praha); Česká geologická služba, 2019-04-16 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online.
  3. Lom Mušlovka u Řeporyj (50°1'52.253"N, 14°19'58.383"E) [online]. Web: Geologie Paleontologie Astronomie cz [cit. 2021-07-13]. Dostupné online.
  4. NĚMEC, Jan. Prokopské a Dalejské údolí-přírodní park. Praha: Consult, 2003. 142 s. Kapitola Národní přírodní památka Dalejský profil, s. 86–89.
  5. Mušlovka - opuštěný lom se zkamenělinami, Praha [online]. Web: turistika cz [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
  6. Česky psaný text na veřejně přístupné informační tabuli s titulem: Naučná stezka údolím Dalejského potoka; Stanoviště číslo 6: Mušlovka
  7. CHLUPÁČ, Ivo. Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Praha: Academia, 1999. 279 s. Kapitola Z Řeporyj do Holyně, s. 96–101.
  8. Mušlovka [online]. Web: Společnost pro ochranu Prokopského a Dalejského údolí, z.s. [cit. 2021-07-13]. Dostupné online.

Literatura
  • CHLUPÁČ, Ivo. Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. 2., upravené vydání Praha: Academia, 1999. 279 stran; ISBN 80-200-0680-X.
  • KŘÍŽ, Jiří. Geologické památky Prahy: proterozoikum a starší prvohory = Geological monuments of Prague: protezoroic and lower paleozoic. Vydání 1. Praha: Český geologický ústav, 1999. 278 stran, XVI stran barevných obrazových příloh; ISBN 80-7075-345-5.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lom Mušlovka na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.