Devaterník šedý

Devaterník šedý (Helianthemum canum) je nízká keřovitá rostlina rostoucí na teplých a suchých místech, kde koncem jara a počátkem léta kvete drobnými žlutými květy. V české přírodě je původní druh a přežívá jen v několika populacích, je rostlinou vzácnou a zařazenou mezi silně ohrožené druhy (C2r). Je ohrožována přirozenými sukcesními změnami nebo poškozováním člověkem (sešlapávání, snaha o přesazování).

Devaterník šedý
Devaterník šedý (Helianthemum canum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádslézotvaré (Malvales)
Čeleďcistovité (Cistaceae)
Roddevaterník (Helianthemum)
Binomické jméno
Helianthemum canum
(L.) Baumg., 1816
Synonyma
  • Rhodax canus
  • Helianthemum oelandicum subsp. incanum
  • devaterníček šedý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Devaterník šedý býval před desetiletími řazen jako devaterníček šedý do rodu (Rhodax), v současnosti je někdy považován za poddruh devaterníku oleandského (Helianthemum oelandicum subsp. incanum).[1][2][3][4]

Rozšíření

Je rozšířen hlavně v teplejších částech Evropy, včetně asijské části Turecka. Neroste na Pyrenejském a Skandinávském poloostrově, ve Finsku, v Pobaltí, Bělorusku, na Ukrajině (vyjma Krymu) a v Rusku.

V České republice je výskyt tohoto chamaefytu omezen jen na několik nevelkých oblastí ve středních Čechách. V jihozápadním okolí Prahy roste na vápencích Českého krasu, např. v přírodních rezervacích Radotínské údolí, Prokopské údolí, Slavičí údolí, Klapice a Homolka, v národních přírodních památkách Barrandovské skály, Cikánka I, U Nového mlýna a Lochkovský profil, v přírodních památkách Zmrzlík, Opatřilka – Červený lom a Ortocerový lůmek. Dále se vyskytuje v národní přírodní rezervaci Karlštejn a v okolí Roudnice nad Labem. Na Moravě se devaterník šedý nevyskytuje.[1][5][6]

Ekologie

Roste na teplých, osluněných stráních, ve skalních sutinách, stepích i lesostepích, v neuzavřených travinných porostech i na velmi prudkých svazích. Je rostlinou výrazně teplomilnou a vápnomilnou, její stanoviště mívají plytké, ale na živiny bohaté hlinité půdy s reakci pH 7 až 8. Téměř výhradně vyrůstá na vápencovém, dolomitickém nebo diabasovém podloží. Kvete v květnu a červnu, ploidie druhu je 2n = 22.[1][2][7]

Popis

Opadavý polokeř vysoký 10 až 20 cm s vystoupavými až přímými květonosnými lodyhami a s nečetnými, do široka rozprostřenými lodyhami sterilními. Vyrůstá z dřevnatého, svislého kořene s mnoha postranními provazcovitými kořeny bez vlášení. Lodyhy s krátkými chlupy porůstají vstřícnými, celokrajnými listy se řapíky nebo jsou přisedlé a poloobjímavé, nemají palisty. Jejich čepele jsou čárkovité, kopinaté až úzce eliptické a na konci špičaté, 10 až 20 mm dlouhé a 2 až 4 mm široké, mají výrazně vyčnívající střední žilku a jsou na lícní straně zelená a na rubové šedoplstnaté.

Květy jsou pětičetné, oboupohlavné, mají dlouhé stopky a jsou sestavené po třech až deseti do chudých hroznovitých květenstvích. Kališní lístky vyrůstají ve dvou kruzích, dva vnější jsou kopinaté, po okraji zelené a bývají 3 mm dlouhé, tři vnitřní jsou široce vejčité, asi 5 mm dlouhé, blanité, mají tři podélné žilky a jsou hustě chlupaté. Nepřekrývající se korunní lístky jsou obvejčité, obvykle dvojnásobně delší než kališní a jsou světle až tmavě žluté. V květu je větší počet volných plodných tyčinek, gyneceum je vytvořeno ze tří plodolistů a jednopouzdrý semeník obsahuje více vajíček. Čnělka je u báze silně esovitě prohnutá, bývá kratší než tyčinky a na vrcholu je rozšířená v bliznu. Květy jsou opylovány hmyzem, nejčastěji včelami.

Plod je vejčité kulovitá či slabě tříhranná asi 6 mm dlouhá světlehnědá chlupatá tobolka. Obsahuje kulovitá, až tupě hranatá červenohnědá asi 1,5 mm velká semena s hladkým osemením.[1][2][5][7]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Devaterník šedý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 09.07.2007 [cit. 2017-06-21]. Dostupné online. (česky)
  2. HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 2. Praha: Academia, 1990. 540 s. ISBN 80-200-1089-0. Kapitola Devaterníček šedý, s. 432–433.
  3. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 21.06.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
  4. The Plant List: Helianthemum canum [online]. Collaboration between the Royal Botanic Gardens, Kew and Missouri Botanical Garden [cit. 2017-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky)
  5. CIBULKA, Radim. Ohrožená pražská příroda: Devaterník šedý [online]. Salvia – ekologický institut, z. s., Praha 8, rev. 11.11.2015 [cit. 2017-06-21]. Dostupné online. (česky)
  6. HASSLER, M. Catalogue of Life: Helianthemum canum [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
  7. GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska VI/1: Devätornik sivý [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2008 [cit. 2017-06-21]. S. 38–40. Dostupné online. ISBN 978-80-224-1002-1. (slovensky)[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.