Vápenka Biskup, Kvis a Kotrba

Vápenka Biskup, Kvis a Kotrba je bývalý průmyslový areál v Praze 5-Řeporyjích. Nachází se v ulici Mládkova na jejím východním konci, v ohybu Dalejského potoka poblíž lomu Mušlovka a národní přírodní památky Dalejský profil, severně od železniční trati. Budovy vápenky jsou v havarijním stavu, haly se secesní úpravou z počátku 20. století i klasicistní správní budova jsou rozbořené.

Vápenka Biskup, Kvis a Kotrba
ruiny bývalé vápenky
Základní informace
Slohklasicismus, secese
Výstavba1895
Zánikpo 2000
Poloha
AdresaMládkova, původní č.p. 86, Praha 5 - Řeporyje, Česko Česko
UliceMládkova
Souřadnice50°1′50,99″ s. š., 14°19′52,89″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Vápenka založená v roce 1895 firmou Biskup, Kvis a Kotrba těžila v Řeporyjích saturační vápenec pro cukrovary. Vápno bylo páleno nejprve v malé komorové peci (projekt František Zelenka) a poté v malé jednoduché peci. Výroba byla výnosná a firma zde díky tomu postavila jižně za železniční tratí dvacetikomorovou kruhovou vápenickou pec (stavitel Josef Blecha) a vedle ní další tovární objekty.

Firma po skončení 1. světové války postavila druhou, dvaadvacetikomorovou pec, v lomech zavedla strojní vrtání, vybudovala strojovnu, drtírnu štěrku a mletého vápna. K závodu vybudovala malou silnici z Řeporyj pro nákladní automobily a s železnicí se spojila dvěma vlečkami. Výkonnost vápenky ve 30. letech 20. století byla 1240 vagonů vápna ročně.

Lomy, obě kruhové pece a výsypky byly propojeny rozsáhlým systémem úzkokolejných drah o rozchodu 600 milimetrů. Na nich se používaly motorové lokomotivy, vozový park tvořily hunty a kiplory různých typů.

V letech 1939–1945 se zde vyrábělo pouze vápno. Po roce 1953 byla kruhová pec zbořena. Roku 2000 areál vyhořel, zůstaly pouze obvodové zdi a některé opuštěné lomové štoly.

Galerie
  • Vápenka Biskup, Kvis a Kotrba (na dobových fotograriích)
  • Celkový pohled na areál vápenky v roce 1908 na propagační kresbě českého architekta Františka Skopalíka (1863–1936). V levé části kresby je vidět lom Mušlovku a za ním pak Černý lom (dříve lom „Kamčatka“)
  • Celkový pohled na pec k pálení vápna (součást areálu vápenky)
  • Boční pohled na pec k pálení vápna (součást areálu vápenky)

Odkazy

Literatura
  • HLUŠIČKOVÁ, Hana, ed. a kol. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001-2004. 4 sv. ISBN 80-7277-042-X. Svazek III. S. 320-321

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.