Hraboš polní

• Velikost je přibližně mezi 8 až 12 centimetrů, ocas je dlouhý až 3 centimetry; samec bývá větší než samice a dosahuje váhy až 50 gramů.
• Od myši se liší hlavně krátkým ocasem, robustnější stavbou těla a zaobleným čenichem.
• Hraboš má malé a poměrně skryté ušní boltce.
• Srst zbarvena od hnědé až po šedou, břišní strana bývá světlejší.

Vyskytuje se v kontinentální Evropě kromě Skandinávie, v Rusku a na Blízkém Východě, je to typický obyvatel travnatých stepí, luk a polí. Je to původně nížinný druh, ale proniká už i vysoko do hor.[2].

Hraboši žijí v norách (v hloubce 30–50 cm), které tvoří složitý komplex. Většinou se nevyskytují sami, ale ve větších koloniích. Je to býložravec. Živí se hlavně zelenými částmi rostlin a kůrou stromů.

Samice vyvádí mláďata (2 až 12) třikrát až sedmkrát ročně po zhruba dvacetidenní březosti a stejnou dobu je i kojí. Pohlavní dospělosti dosahují mláďata velmi záhy (samice může být pohlavně dospělá již v 13. dni života, to znamená v době, kdy ji matka ještě kojí). Samice tudíž mohou mít mláďata už asi ve 35 dnech věku. Díky tomu se hraboši v pravidelných intervalech přemnožují a často způsobují škody zahrádkářům i zemědělcům. Dožívá se věku kolem dvou let. V těchto dobách představují poměrně snadnou kořist pro malé šelmy a dravé ptáky a stávají se součástí jejich jídelníčku. Lasičky, lišky, kočky, sovy, káně, poštolky – těm všem je hraboš polní hlavní potravou. Ale i čápi, rackové a jiní ptáci zahubí mnoho hrabošů. Když sejde sníh, vykreslí hraboší chodbičky rozvětvenou síť.