Bělásek řepkový

Tento převážně palearktický druh žije téměř v celé Evropě a východním směrem v mnoha oblastech Asie až po indický subkontinent a Japonsko. Vyskytuje se také v severní Africe i Severní Americe. Pro život si vybírá jak stinné a vlhké prostředí, tak i suchou a volnou krajinu, to mu dovoluje osídlovat i přechodné biotopy včetně území pozměněná lidskou činností, v horách jej lze spatřit do výše 2000 až 3000 m.

Samičky se od svého místa vylíhnutí poblíž kvetoucích rostlin příliš nevzdalují, samečci naopak jsou dobrými letci a při hledání samiček létají na velké vzdálenosti. V české krajině je téměř všude hojný a není považován za ohrožený druh.

Nejčastěji mívá rozpětí křídel od 35 do 45 mm. Ve vzhledu se projevuje pohlavní dichroismus, samička má při zadním okraji předního křídla obvykle dvě výrazné černé skvrny a sytější černé poprášení svrchní strany křídel, celkově působí tmavším dojmem. Žíly na křídlech motýlů vypadají jako šedě posýpané. Jarní generace bývá více vybarvená a prokreslená, je znána i žlutá forma.

Bělásek řepkový ve středoevropských podmínkách mívá nejčastěji ročně dvě generace, v teplých létech i tři. Délka vývoje jednotlivých generací odvisí od přírodních podmínek. Samička se páří nejméně se dvěma samečky (polyandrie). Zimní období druh přežívá ve stadiu kukly přilepené k rostlině.

Samičky prvé generace, vylíhnuté z kukel předešlého roku, snášejí vřetenovitá vajíčka obvykle v květnu. Kladou je nejčastěji po jednom na spodní strany listů nebo mladé výhonky. Asi za týden se z vajíček vylíhnou matně zelené housenky (larvy) s množstvím drobných černých teček a s jemným ochlupením na hřbetní straně. Přibližně tři týdny se housenky živí listy rostlin a pak se zakuklí, zelené nebo krémové kukly jsou přichyceny k nízkým lodyhám. Po dvou týdnech vylétne z kukel nová generace motýlů která naklade vajíčka v červenci či srpnu. Po larválním stádiu se zakuklí a ve stadiu kukly přezimují do příštího roku. Ve velmi teplých létech se může počátkem září z některých kukel vylíhnou i třetí generace, ta naklade vajíčka a počátkem října se housenky zakuklí a přezimují. V jihoevropských podmínkách bývají ročně i čtyři generace.

Rostliny na kterých se housenky běláska řepkového živí jsou různé druhy divoce rostoucích druhů z čeledi brukvovitých. Mezi hlavní patří česnáček lékařský, hořčice polní, řeřišnice luční, řeřišnice hořká i různé druhy huseníku, rukve, hulevníku a potočnice, na pěstovaných kultivarech užitkových rostlin se běžně nevyskytují. Proto nejsou tito motýli považování za škůdce.

• 
  Samička
• 
  Sameček
• 
  Páření
• 
  Žlutá forma

• Mlynárik repkový [online]. Ústav krajinnej ekológie SAV, Bratislava, SK [cit. 2014-08-03]. Dostupné online. (slovensky)
• Bělásek řepkový [online]. AZ-europe, a.s., Bratislava, SK [cit. 2014-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-09. (česky)
• BENEŠ, Jiří; KONVIČKA, Martin. Mapování motýlů ČR: Bělásek řepkový [online]. Entomologický ústav BC AV ČR, České Budějovice [cit. 2014-08-03]. Dostupné online. (česky)
• Finland Nature and Species: Pieris napi [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2014-08-03]. Dostupné online. (anglicky)
• CHEW, Frances S.; WATT, Ward B. The green-veined white (Pieris napi L.), its Pierine relatives, and the systematics dilemmas .... S. 413–435. Botanical Journal of the Linnean Society [online]. The Linnean Society of London, UK, 2006 [cit. 03.08.2014]. Čís. 88, s. 413–435. Dostupné online. ISSN 1095-8339. (anglicky)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu bělásek řepkový na Wikimedia Commons
• Taxon Pieris napi ve Wikidruzích
• Bělásek řepkový na Lepidoptera.cz