Lipová-lázně
Obec Lipová-lázně (do roku 1960 Dolní Lipová, něm. Nieder Lindewiese,[3] Nieder-Lindewiese, Niederlindewiese) se nachází v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel.
Lipová-lázně | |
---|---|
Lipová-lázně – hlavní cesta | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0711 540030 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Jeseník |
Okres (LAU 1) | Jeseník (CZ0711) |
Kraj (NUTS 3) | Olomoucký (CZ071) |
Historická země | Slezsko |
Zeměpisné souřadnice | 50°13′40″ s. š., 17°8′26″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 067 (2022)[1] |
Rozloha | 44,37 km² |
Nadmořská výška | 498 m n. m. |
PSČ | 790 61, 790 63 |
Počet domů | 676 (2021)[2] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Lipová-lázně 396 790 61 Lipová-lázně 1 [email protected] |
Starosta | Ing. Lubomír Žmolík |
Oficiální web: www | |
Lipová-lázně | |
Další údaje | |
Kód obce | 540030 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha
Obec Lipová-lázně sousedí na severu s obcemi Česká Ves, Vápenná a Skorošice, na jihozápadě s obcí Ostružná, na jihovýchodě s obcí Bělá pod Pradědem a na východě s městem Jeseník. Na západním okraji katastru se bodově dotýká státní hranice s Polskem. Je vzdálena 4 km západně od okresního města Jeseník a 41 km severně od krajského města Olomouc.
Geomorfologicky patří Lipová-lázně k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické, oblasti jesenické, na rozhraní geomorfologického celku Rychlebské hory (podcelky Hornolipovská hornatina a Sokolský hřbet) a geomorfologického celku Hrubý Jeseník (podcelek Keprnická hornatina). Nejvyšším vrcholem v severní části patřící k Rychlebským horám je Smrk (1125 m n. m.), dále též Studený (1042 m n. m.), Klín (983 m n. m.), Kopřivný (823 m n. m.), Smrčník (799 m n. m.), Strážný (728 m n. m.), na jižní, hrubojesenické straně je to Šerák (1351 m n. m.), dále např. Mračná hora (1272 m n. m.), Obří skály (1082 m n. m.).
Území Lipové-lázní patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Hlavním tokem je na východ tekoucí potok Staříč pramenící pod horou Smrk, který přijímá řadu menších toků, zejména zleva Ramzovský potok s Vražedným potokem.
Území obce pokrývá z necelých 18 % zemědělská půda (3 % orná půda, 13,5 % louky a pastviny) a z 75,5 % les.
Historie
O první písemné zmínce o obci nepanuje jednotný názor: nepochybně je písemně zmíněna v tzv. Liber fundationis vratislavských biskupů z doby kolem roku 1290, dřívější zmínky (z listin z let 1257, 1284) se zřejmě vztahují k obci Lipowa poblíž polské Nisy. V té době se nazývala Lynda, což odpovídá německému Linde, lípa.
Od první zmínky patřila ves vratislavskému biskupství, nejpozději od roku 1420 století v rámci frývaldovského panství, které však bylo od 14. do poloviny 16. století často zastavovano jiným držitelům. V uvedeném roce měla vesnice 60 lánů, poté však na dlouhou dobu z pramenů mizí a zřejmě stejně jako řada obcí v okolí zpustla a byla obnovena až novou kolonizační aktivitou vratislavských biskupů v polovině 16. století pod názvem Lipová (něm. Lindewiese). Přívlastek „Dolní“ se začal používat až po vzniku Horní Lipové v 17. století. Od té doby je doloženo i zdejší fojtství.
Z obce nejsou zaznamenány potíže s rekatolizací ani škody za třicetileté války. Dotkly se jí však čarodějnické procesy probíhající v Jeseníku v letech 1622–1684, při nichž skončilo na hranici postupně osm lipovských žen, ale roku 1651 též osmiletý chlapec.
Tato typická lánová kolonizační ves byla od počátku zemědělským zázemím Jeseníku a s Českou Vsí byla největší vsí frývaldovského panství. Od 16. století (kdy se klimatické podmínky stávaly zemědělství nepříznivějšími) nabývají významu těžba a zpracování dřeva – Dolní Lipová byla mimo jiné proslulá svými řezbáři, pastevectví, vesnická řemesla, těžba a zpracování mramoru, dolování a pálení vápna.
V Dolní Lipové byl již nejpozději roku 1638 kostelík sv. Kateřiny. V letech 1787–1788 však byl postaven nový klasicistní kostel s (pro Slezsko velmi netypickým) zasvěcením sv. Václavu. Jeho stavba se připisuje podnětu císaře Josefa II. , který tudy projížděl roku 1779 a zasazoval se o rozvoj této pohraniční oblasti. Současně byla u kostela zřízena rovněž římskokatolická fara (1785) a škola (1786).
V 19. století se obec rozvíjela v souvislosti s rozmachem průmyslu v Jeseníku a okolí, stavbou železnice (1888), ale také lázeňstvím – v roce 1837 začal Johann Schroth s léčbou v Lázních Dolní Lipová.[4]
V meziválečném období se v dosud ryze německé obci utvořila poměrně početná česká menšina. Mnoho obyvatel pracovalo v průmyslových závodech v Jeseníku a právě u viaduktu v Dolní Lipové skončila střelbou do demonstrujících dne 25. listopadu 1931 Frývaldovská stávka. Obsazení pohraničí Německem v říjnu 1938 vedlo k odchodu většiny českých obyvatel, po roce 1945 bylo odsunuto naopak německé obyvatelstvo. Patronát nad ním převzala roku 1986 obec Oberstaufen v Allgäu, kde se dodnes provozuje léčba Schrothovou metodou.
Dosídlení obce bylo jen pozvolné a problematické, přesto však – díky blízkosti Jeseníku a možnosti zaměstnání v lázeňství a cestovním ruchu – nakonec úspěšné a od 70. let zažívá obec nový rozvoj. Již roku 1947 byla zřízena dosud existující učňovská škola. V roce 1960 byla dosavadním obec Dolní Lipová sloučena s Horní Lipovou, zmenšenou o osadu Ramzová, a společným názvem nové obce se stalo Lipová-lázně. V současnosti je obec Lipová-lázně významným turistickým centrem s více než 100 penziony, hotely, chatami a jinými ubytovacími zařízeními.
Lipová-lázně je členem Mikroregionu Jesenicko, svazku obcí vzniklého v roce 1999.[5] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[6] a od roku 1997 Euroregionu Praděd.[7]
U Dolní Lipové se nacházela osada Miroslav (něm. Friedenshau), kde bylo roku 1930 6 domů a 24 obyvatel. Osada po roce 1945 zanikla a dnes je zde stejnojmenný lyžařský areál.
Správní vývoj
Správní příslušnost Lipové-lázní od roku 1848[8]
- 1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, panství Frývaldov
- od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
- od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov
- od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
- od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník)
- kromě: od 1. října 1938 do května 1945 „sudetoněmecká území“, od 15. dubna 1939 jako říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland; (od 1. května 1939) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od 20. listopadu 1938) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau
- od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
- od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník
- od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk
- od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
- od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel Lipové-lázní podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[9]
Celá obec Lipová-lázně
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 3539 | 3864 | 4131 | 4326 | 4559 | 4203 | 4844[p 1] | 2569 | 2706 | 2389 | 2408 | 2497 | 2542[p 2] | 2412 |
- z toho: 319 Čechoslováků, 4414 Němců; 4621 řím. kat., 71 evang., 30 čsl., 9 izrael., 99 bez vyzn.
- z toho: 2349 Čechů, Moravanů a Slezanů, 88 Slováků, 34 Němců, 1 Polák; 483 řím. kat., 13 čsl. hus., 22 evang., 2 pravosl., 1726 bez vyzn.
V obci Lipová-lázně je evidováno 817 adres: 704 čísla popisná (trvalé objekty) a 113 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 593 domů, z toho 527 trvale obydlených.
Část obce Lipová-lázně (dřívější Dolní Lipová)
Rok | 1806 | 1836 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1939 | 1947 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1609 | 2087 | 2209 | 2431 | 2621 | 2854 | 3109 | 2916 | 3398[p 1] | 3290[p 2] | 2046[p 3] | 1964 | 2087 | 1958 | 2045 | 2148 | 2178 |
- z toho: 293 Čechoslováků, 3008 Němců; 3212 řím. kat., 29 evang., 9 čsl., 9 izrael., 78 bez vyzn.
- včetně Bobrovníka
- včetně Bobrovníka
V Lipové-lázních (Dolní Lipové) je evidováno 568 adres: 551 číslo popisné (trvalé objekty) a 17 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 454 domů, z toho 427 trvale obydlených.
Církevní správa
Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá Lipová-lázně do farnosti Lipová-lázně (u kostela sv. Václava), která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské.[12]
Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku.[13] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.
Části obce
- Lipová-lázně (k. ú. Dolní Lipová)
- Bobrovník (k. ú. Dolní Lipová)
- Horní Lipová (k. ú. Horní Lipová)
Doprava
Lipovou-lázněmi vede železniční trať č. 292 (Železniční trať Šumperk–Krnov). V obci jsou stanice této trati s názvy „Horní Lipová“ a „Lipová Lázně“ a zastávka s názvem „Lipová Lázně zastávka“. Ve stanici Lipová Lázně začíná rovněž regionální železniční trať č. 295 (železniční trať Lipová Lázně – Javorník ve Slezsku). Na území obce, poblíž Jeskyně Na Pomezí, je ještě zastávka této trati s názvem „Lipová Lázně jeskyně“.
Obcí prochází silnice I. třídy číslo 60 z Jeseníku směrem na Vápennou, Žulovou, Javorník a dále na státní hranici, odkud pokračuje jako silnice 382 do polského Pačkova. Z ní v Lipové odbočuje silnice II. třídy číslo 369 směrem na Ostružnou, Brannou a Hanušovice.
Zajímavosti
Kulturní památky
- Lázně Dolní Lipová, soubor lázeňských staveb z doby kolem roku 1900, pomníkem zakladatele Johanna Schrotha (1870) a bustou Emanuela Schrotha (1894)[14]
- římskokatolický farní kostel sv. Václava, klasicistní z let 1787–1788[14][15]
- Pomník obětem frývaldovské stávky z roku 1961, od Rudolfa Doležala (kulturní památka, do roku 1995 národní kulturní památka)[14][16]
- Hrob a pomník Rudolfa Haukeho, jednoho z padlých ve Frývaldovské stávce, na místním hřbitově, postavený roku 1931 (kulturní památka)[17]
- Hrob Johanna Schrotha, zakladatele zdejších lázní, a jeho rodiny
- Hospoda Na rychtě, bývalé fojtství (šoltézství), budova postavená kolem roku 1800 v přechodovém barokně-klasicistickém stylu (kulturní památka)[18]
- pomník J. W. Goetha a J. Haydna v obecním parku, z roku 1932
Přírodní památky
- Jeskyně Na Pomezí u silnice v sedle směrem na Javorník ve Slezsku
- několik památných stromů:
- Frývaldovská lípa[19]
- jasan ztepilý za kostelem[20]
- jírovec maďal (kaštan) u cesty do Miroslavi[21]
- smrk ztepilý u obrázku v Miroslavi[22]
Na území Horní Lipové zasahují i:
- Chráněná krajinná oblast Jeseníky
- Ptačí oblast Jeseníky (pro jeřábka lesního a chřástala polního)
- Evropsky významná lokalita Rychlebské hory – Sokolský hřbet
Školství
V obci se nachází mateřská škola a základní škola nižšího i vyššího stupně (1.–9. ročník)[23] a odborné učiliště s praktickou školou,[24] založené roku 1947.
Významní rodáci
- Robert Jung[25] (1935–2015) - německý hudební producent, textař, hudební skladatel a zpěvák
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 856.
- http://www.lazne.cz/
- http://www.jesenicko.cz/%5B%5D
- http://www.smoj.cz/
- http://www.europraded.cz/
- GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 33. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976–977.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9.
- NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 206–207.
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, II. díl. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 368.
- http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=127
- http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=314
- http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=313
- http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=128
- http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=456
- http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=465
- http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=464
- http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=463
- http://www.zslipova.cz/
- http://www.oulipova.cz/
- Persönlichkeiten. www.lindewiese.de [online]. [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lipová-lázně na Wikimedia Commons
- Lipová-lázně v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)