Lipová-lázně

Obec Lipová-lázně (do roku 1960 Dolní Lipová, něm. Nieder Lindewiese,[3] Nieder-Lindewiese, Niederlindewiese) se nachází v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel.

Lipová-lázně
Lipová-lázně – hlavní cesta
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0711 540030
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíJeseník
Okres (LAU 1)Jeseník (CZ0711)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice50°13′40″ s. š., 17°8′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 067 (2022)[1]
Rozloha44,37 km²
Nadmořská výška498 m n. m.
PSČ790 61, 790 63
Počet domů676 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduLipová-lázně 396
790 61 Lipová-lázně 1
[email protected]
StarostaIng. Lubomír Žmolík
Oficiální web: www.lipova-lazne.cz
Lipová-lázně
Další údaje
Kód obce540030
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Obec Lipová-lázně sousedí na severu s obcemi Česká Ves, Vápenná a Skorošice, na jihozápadě s obcí Ostružná, na jihovýchodě s obcí Bělá pod Pradědem a na východě s městem Jeseník. Na západním okraji katastru se bodově dotýká státní hranice s Polskem. Je vzdálena 4 km západně od okresního města Jeseník a 41 km severně od krajského města Olomouc.

Geomorfologicky patří Lipová-lázně k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické, oblasti jesenické, na rozhraní geomorfologického celku Rychlebské hory (podcelky Hornolipovská hornatina a Sokolský hřbet) a geomorfologického celku Hrubý Jeseník (podcelek Keprnická hornatina). Nejvyšším vrcholem v severní části patřící k Rychlebským horám je Smrk (1125 m n. m.), dále též Studený (1042 m n. m.), Klín (983 m n. m.), Kopřivný (823 m n. m.), Smrčník (799 m n. m.), Strážný (728 m n. m.), na jižní, hrubojesenické straně je to Šerák (1351 m n. m.), dále např. Mračná hora (1272 m n. m.), Obří skály (1082 m n. m.).

Území Lipové-lázní patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Hlavním tokem je na východ tekoucí potok Staříč pramenící pod horou Smrk, který přijímá řadu menších toků, zejména zleva Ramzovský potok s Vražedným potokem.

Území obce pokrývá z necelých 18 % zemědělská půda (3 % orná půda, 13,5 % louky a pastviny) a z 75,5 % les.

Historie

O první písemné zmínce o obci nepanuje jednotný názor: nepochybně je písemně zmíněna v tzv. Liber fundationis vratislavských biskupů z doby kolem roku 1290, dřívější zmínky (z listin z let 1257, 1284) se zřejmě vztahují k obci Lipowa poblíž polské Nisy. V té době se nazývala Lynda, což odpovídá německému Linde, lípa.

Od první zmínky patřila ves vratislavskému biskupství, nejpozději od roku 1420 století v rámci frývaldovského panství, které však bylo od 14. do poloviny 16. století často zastavovano jiným držitelům. V uvedeném roce měla vesnice 60 lánů, poté však na dlouhou dobu z pramenů mizí a zřejmě stejně jako řada obcí v okolí zpustla a byla obnovena až novou kolonizační aktivitou vratislavských biskupů v polovině 16. století pod názvem Lipová (něm. Lindewiese). Přívlastek „Dolní“ se začal používat až po vzniku Horní Lipové v 17. století. Od té doby je doloženo i zdejší fojtství.

Z obce nejsou zaznamenány potíže s rekatolizací ani škody za třicetileté války. Dotkly se jí však čarodějnické procesy probíhající v Jeseníku v letech 16221684, při nichž skončilo na hranici postupně osm lipovských žen, ale roku 1651 též osmiletý chlapec.

Tato typická lánová kolonizační ves byla od počátku zemědělským zázemím Jeseníku a s Českou Vsí byla největší vsí frývaldovského panství. Od 16. století (kdy se klimatické podmínky stávaly zemědělství nepříznivějšími) nabývají významu těžba a zpracování dřeva – Dolní Lipová byla mimo jiné proslulá svými řezbáři, pastevectví, vesnická řemesla, těžba a zpracování mramoru, dolování a pálení vápna.

V Dolní Lipové byl již nejpozději roku 1638 kostelík sv. Kateřiny. V letech 17871788 však byl postaven nový klasicistní kostel s (pro Slezsko velmi netypickým) zasvěcením sv. Václavu. Jeho stavba se připisuje podnětu císaře Josefa II. , který tudy projížděl roku 1779 a zasazoval se o rozvoj této pohraniční oblasti. Současně byla u kostela zřízena rovněž římskokatolická fara (1785) a škola (1786).

V 19. století se obec rozvíjela v souvislosti s rozmachem průmyslu v Jeseníku a okolí, stavbou železnice (1888), ale také lázeňstvím – v roce 1837 začal Johann Schroth s léčbou v Lázních Dolní Lipová.[4]

V meziválečném období se v dosud ryze německé obci utvořila poměrně početná česká menšina. Mnoho obyvatel pracovalo v průmyslových závodech v Jeseníku a právě u viaduktu v Dolní Lipové skončila střelbou do demonstrujících dne 25. listopadu 1931 Frývaldovská stávka. Obsazení pohraničí Německem v říjnu 1938 vedlo k odchodu většiny českých obyvatel, po roce 1945 bylo odsunuto naopak německé obyvatelstvo. Patronát nad ním převzala roku 1986 obec Oberstaufen v Allgäu, kde se dodnes provozuje léčba Schrothovou metodou.

Dosídlení obce bylo jen pozvolné a problematické, přesto však – díky blízkosti Jeseníku a možnosti zaměstnání v lázeňství a cestovním ruchu – nakonec úspěšné a od 70. let zažívá obec nový rozvoj. Již roku 1947 byla zřízena dosud existující učňovská škola. V roce 1960 byla dosavadním obec Dolní Lipová sloučena s Horní Lipovou, zmenšenou o osadu Ramzová, a společným názvem nové obce se stalo Lipová-lázně. V současnosti je obec Lipová-lázně významným turistickým centrem s více než 100 penziony, hotely, chatami a jinými ubytovacími zařízeními.

Lipová-lázně je členem Mikroregionu Jesenicko, svazku obcí vzniklého v roce 1999.[5] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[6] a od roku 1997 Euroregionu Praděd.[7]

U Dolní Lipové se nacházela osada Miroslav (něm. Friedenshau), kde bylo roku 1930 6 domů a 24 obyvatel. Osada po roce 1945 zanikla a dnes je zde stejnojmenný lyžařský areál.

Správní vývoj

Správní příslušnost Lipové-lázní od roku 1848[8]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Lipové-lázní podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[9]

Celá obec Lipová-lázně

Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 3539386441314326455942034844[p 1]256927062389240824972542[p 2]2412
  1. z toho: 319 Čechoslováků, 4414 Němců; 4621 řím. kat., 71 evang., 30 čsl., 9 izrael., 99 bez vyzn.
  2. z toho: 2349 Čechů, Moravanů a Slezanů, 88 Slováků, 34 Němců, 1 Polák; 483 řím. kat., 13 čsl. hus., 22 evang., 2 pravosl., 1726 bez vyzn.

V obci Lipová-lázně je evidováno 817 adres: 704 čísla popisná (trvalé objekty) a 113 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 593 domů, z toho 527 trvale obydlených.

Část obce Lipová-lázně (dřívější Dolní Lipová)

Rok18061836186918801890190019101921193019391947195019611970198019912001
Počet obyvatel 160920872209243126212854310929163398[p 1]3290[p 2]2046[p 3]196420871958204521482178
  1. z toho: 293 Čechoslováků, 3008 Němců; 3212 řím. kat., 29 evang., 9 čsl., 9 izrael., 78 bez vyzn.
  2. včetně Bobrovníka
  3. včetně Bobrovníka

V Lipové-lázních (Dolní Lipové) je evidováno 568 adres: 551 číslo popisné (trvalé objekty) a 17 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 454 domů, z toho 427 trvale obydlených.

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá Lipová-lázně do farnosti Lipová-lázně (u kostela sv. Václava), která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské.[12]

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku.[13] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Části obce

Doprava

Lipovou-lázněmi vede železniční trať č. 292 (Železniční trať Šumperk–Krnov). V obci jsou stanice této trati s názvy „Horní Lipová“ a „Lipová Lázně“ a zastávka s názvem „Lipová Lázně zastávka“. Ve stanici Lipová Lázně začíná rovněž regionální železniční trať č. 295 (železniční trať Lipová Lázně – Javorník ve Slezsku). Na území obce, poblíž Jeskyně Na Pomezí, je ještě zastávka této trati s názvem „Lipová Lázně jeskyně“.

Obcí prochází silnice I. třídy číslo 60 z Jeseníku směrem na Vápennou, Žulovou, Javorník a dále na státní hranici, odkud pokračuje jako silnice 382 do polského Pačkova. Z ní v Lipové odbočuje silnice II. třídy číslo 369 směrem na Ostružnou, Brannou a Hanušovice.

Zajímavosti

Kulturní památky

Kostel sv. Václava

Přírodní památky

Na území Horní Lipové zasahují i:

Školství

V obci se nachází mateřská škola a základní škola nižšího i vyššího stupně (1.–9. ročník)[23] a odborné učiliště s praktickou školou,[24] založené roku 1947.

Významní rodáci

  • Robert Jung[25] (1935–2015) - německý hudební producent, textař, hudební skladatel a zpěvák

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 856.
  4. http://www.lazne.cz/
  5. http://www.jesenicko.cz/%5B%5D
  6. http://www.smoj.cz/
  7. http://www.europraded.cz/
  8. GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2.
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 33. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976–977.
  10. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  11. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  12. BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9.
  13. NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 206–207.
  14. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, II. díl. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 368.
  15. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=127
  16. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=314
  17. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=313
  18. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=128
  19. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=456
  20. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=465
  21. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=464
  22. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=463
  23. http://www.zslipova.cz/
  24. http://www.oulipova.cz/
  25. Persönlichkeiten. www.lindewiese.de [online]. [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.