Lao

Historie Laů je historií Laosu a historií Isanu. Dějiny těchto zemí se oddělily v 19. století, porážka vientianského povstání proti Siamu v roce 1827 vedla k mohutným přesunům obyvatelstva z dnešního Laosu do Isanu, ponechávajíce Laos samotný téměř neobydlen. Útěk byl zpečetěn francouzsko-siamskými smlouvami z let 1893 a 1904, které učinily z Isanu a Laosu hraniční pásmo mezi Siamem a Francouzskou Indočínou.

Od té doby Thajci i Laosané provádějí trvalé kampaně na své přetvoření v národní státy založené na Thajcích respektive Laech. V Isanu to znamená posilování loajality obyvatelstva k Thajsku, proces známý jako „thajifikace“. Mnoho především mladších lidí proto dává přednost uvažovat o sobě jako o Isáncích spíše než Laech: „Isan“, doslovně „severovýchodní“ naznačuje příslušnost k Thajsku, zatímco „Lao“ znamená loajalitu k Laosu. Naproti tomu v Laosu je výsledkem téhož procesu podpora jazyka a kultury Laů jako národního jazyka a kultury.

V Laosu žije asi 3 milióny Laů, kde tvoří asi 50% obyvatelstva (zbytek tvoří převážně horské kmeny). Etničtí Laové z Laosu vytvářejí skupinu Lao Loum („Laové z nížin“). Laové tvoří přibližně třetinu obyvatelstva Thajska: nejvíce koncentrovaní jsou v Isanu (asi 15 miliónů lidí) a v Bangkoku (kde se odhaduje přinejmenším milión Laů přistěhovaných z Isanu). V centrálním Thajsku existují ještě další populace etnických Laů, byly však již převážně asimilovány mezi běžné thajské obyvatelstvo. Malé komunity Laů existují v Kambodži, obývajíce především staré území Laů Stung Treng (Xieng Teng v laoštině), a Vietnam, kde žije také významné i když neznámé množství Laů v cizině. Hrubý odhad činí asi 500 000 lidí. Mnoho z posledně zmíněných jsou běženci, kteří uprchli před Druhou indočínskou válkou a před hnutím Pathet Lao.

Stojí za to povšimnout si, že poslední oficiální sčítání lidu provedené v Siamu (pozdějším Thajsku), ve kterém „Lao“ bylo zvláštní etnickou kategorií, ukázalo, že téměř polovina obyvatel je „Lao“. Součástí „thajifikace“ bylo zrušení této kategorie a dnes proto není jasné, jakou část thajské populace Laové tvoří.

Laové mluví laoštinou a isánštinou. Obě tvoří v různé dialekty. Vientianský dialekt byl uznán jako standard v Laosu; v Isanu neexistuje standardní dialekt, ale většina dialektů je s vientianskou laoštinou vzájemně srozumitelná. Největší rozdíly isánštiny oproti laoštině jsou způsobeny větším používáním slov přejatých z thajštiny a přejímáním rozdílných neologismů pro věci zavedené po oddělení Laosu a Isanu na konci 19. století (například „motocykl“ je lot motorcy v isánštině, ale lot jak v laoštině).

Isan a Laos jsou ekonomicky extrémně chudými oblastmi, především kvůli poměrně neúrodné půdě a suchému klimatu. Nejobvyklejším způsobem života je zde zemědělství pokrývající pouze vlastní potřebu a vyskytuje se zde pouze několik málo větších městských center.

Laos a Isan sdílejí théravádový buddhismus. Místní kuchyně Laosu a Isanu jsou velmi podobné, kladoucí velký důraz na rybí omáčku, chilli a lepkavou rýži. Laoská kuchyně však pochytila také něco z francouzské a přejala podstatné vietnamské prvky, i když větší bída v zemědělských oblastech Laosu vedla k omezenější stravě než ve většině Isanu.

Laové a Isánci sdílejí v lidové hudbě styl mor lam. Od 80. let minulého století je mor lam z Isanu největším kulturním vlivem v Laosu.

• Thongchai Winichakul. Siam Mapped. University of Hawaii Press, 1984.
• Wyatt, David. Thailand: A Short History. Yale University Press, 1984.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lao na Wikimedia Commons

• Zprávy o jazycích mluvených v Laosu a Thajsku, od Ethnologue.com