Papája obecná
Papája obecná (Carica papaya) je teplomilná rostlina z čeledě papájovitých, vyznačující se velkými jedlými plody. Je to jediný druh rodu papája.[3][4][5]
Papája obecná | |
---|---|
Papája obecná (Carica papaya) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
chybí údaje[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
Čeleď | papájovité ( Caricaceae) |
Rod | papája (Carica) |
Binomické jméno | |
Carica papaya L., 1753 | |
Synonyma | |
papája melounová [2] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rozšíření
Pochází pravděpodobně ze Střední Ameriky, v plané podobě nebyla nikde nalezena. Postupně je naturalizována téměř ve všech paleotropických oblastech, na kvalitu půdy není náročná.[6]
Popis
Jsou to mohutné byliny s dřevnatějícími lodyhami, mají tvar stromu a dosahující výšky až 10 m, byly však vyšlechtěny i kultivary vyrůstající jen do 2 m. Skořicově zbarvený nepravý kmen neobsahuje dřevo, ale je to dutá lodyha. Mívá průměr až 30 cm, směrem nahoru se konicky zužuje, nevětví se a je posetý trojúhelníkovitými jizvami po odpadlých listech. Lodyha má povrchová pletiva vyztužena hustou sítí zpevňujících vláken, které umožňují rostlině dobře vzdorovat náporům větrů i se zátěží plodů. Na vrcholku rostlin vyrůstá růžice opadavých žlutozelených listů dlouhých až 75 cm s řapíky měřícími 40 až 60 cm, což dodává papáji vzhled palmy. Čepel listů je hluboce dlanitosečná, mívá 7 až 11 podlouhlých celokrajných nebo hrubě zubatých laloků. Celá rostlina je prostoupena kanálky tzv.mléčnicemi, z kterých po poranění roní latex.
Květy jsou jednopohlavní i oboupohlavní a rostliny jednodomé, dvoudomé (většinou) nebo polygamní. Samičí květy vyrůstají v úžlabí postupně opadávajících listů, takže následné plody vypadají jako zavěšené přímo na dužnaté lodyze, která na vrcholku stále přirůstá. Drobné samčí květy bývají uspořádány v latách 30 až 100 cm dlouhých, jsou pětičetné, narůžovělé s nasládlou vůni. Jejich kalich bývá 1 až 1,5 mm dlouhý, koruna má trubku 25 až 60 mm s rozloženými cípy, nitky i prašníky jsou dlouhé po 1,5 mm. Samičí květy s krátkými stopkami mají kalich dlouhý 5 až 10 mm se zkroucenými kopinatými lístky.
Plodem papáji jsou bobule. Podle kultivaru mívají rozmanitý tvar a velikost, na prvý pohled připomínají tykev. Mohou dosáhnout hmotnosti od 0,5 do 10 kg. Plody dvoudomých rostlin bývají kulovité, jednodomých kultivarů podlouhlé, hruškovité, kónické a mohou být až 50 cm dlouhé. Sladká, šťavnatá dužnina bobule je 3 až 4 cm silná a bývá žlutá, oranžová až karmínově červená. Ve středové dutině je množství drobných kulatých šedočerných semen o průměru asi 5 mm, která jsou obalena průsvitným rosolovitým míškem (arilem) sladkokyselé chuti. Semen může být 1000 až 1500, mají palčivou, pepřovitou chuť. Na rostlině se nachází současně i 100 kg plodů. V tropických podmínkách jsou květy a následně plody vytvářeny průběžně, v subtropech v chladnějších obdobích rostlina odpočívá.
Papája obecná se pěstuje ze semen. Roste velice rychle a za půl roku po vzklíčení dosahuje výšky asi 2 m. Plodit začíná již třetím rokem a vyprodukuje ročně 30 až 150 plodů, dožívá se průměrně 25 let. Pokud se pěstuje na plantážích, likvidují se rostliny již po 6 až 7 létech a zakládají se nové.[7][8][9][10]
Význam
Papája obecná se od pradávna pěstuje pro své plody, které se konzumují syrové nebo kompotované, připravují se z nich džemy i ovocné nápoje, přidávají se do ovocných salátů, vaří se z nich „zelí“. Využívá se také jejich semen, která se pro svou palčivou chuť používají jako náhražky pepře. Mladé listy se konzumují jako špenát. Export celých plodů je, s ohledem na náchylnost na otlačení a houbovitá onemocnění, omezený.
Latex, který obsahuje proteolytické enzymy rozkládající bílkoviny, např. papain a chymopapain, je obsažený v pletivu téměř celé rostliny. Ve velkém se získává nařezáváním nedozralých plodů, zachycená tekutina se usuší. Enzym papain podporuje trávení a má i protizánětlivé účinky. Používá se v lékařství, při výrobě žvýkaček i v kosmetice. Semena jsou známým lékem (i preventivním) vyhánějící hlísty a abortivem (prostředkem vyvolávající potrat). Papája se nedoporučuje v těhotenství a době kojení.[9][11]
Průměrný obsah látek a minerálů
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v plodech papáji.[12]
Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
---|---|---|---|---|---|---|
voda | g/100 g | 88,5 | Na | 5 | vitamin C | 60 |
bílkoviny | g/100 g | 0,5 | K | 200 | vitamin D | 0 |
tuky | g/100 g | 0,1 | Ca | 23 | vitamin E | – |
cukry | g/100 g | 8,8 | Mg | 11 | vitamin B6 | 0,03 |
celkový dusík | g/100 g | 0,08 | P | 13 | vitamin B12 | 0 |
vláknina | g/100 g | 2,2 | Fe | 0,5 | karoten | 0,81 |
mastné kyseliny | g/100 g | stopy | Cu | 0,08 | thiamin | 0,03 |
cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,2 | riboflavin | 0,04 |
energie | kJ/100 g | 153 | Mn | 0,1 | niacin | 0,3 |
Taxonomie
Donedávna měl rod papája asi 20 druhů, které však po podrobnějším prostudování byly shledány natolik odlišné, že byly přeřazeny do nových rodů Jacaratia a Vasconcellea. Rodu papája zůstal přiřazen jediný druh, papája obecná, někdy nazývána melounová (převzato z anglického pojmenování "melounový strom").[3]
Ekonomický význam
V roce 2016 bylo na světě vypěstováno 13,1 milionů tun plodů papáji. Zemí s nejvyšší produkcí byla Indie (43,7 % světové produkce). Deset největších pěstitelů vyprodukovalo asi 87,9 % celosvětové producke.
Deset největších producentů papáji v roce 2016:[13]
Stát | množství v tunách |
---|---|
Indie | 5.699.000 |
Brazílie | 1.424.650 |
Mexiko | 951.922 |
Indonésie | 904.284 |
Dominikánská republika | 863.201 |
Nigérie | 836.702 |
Demokratická republika Kongo | 215.263 |
Kuba | 212.579 |
Kolumbie | 188.305 |
Thajsko | 169.942 |
zbylé státy | 1 584 901 |
Svět | 13 050 749 |
Odkazy
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
- www.biolib.cz
- www.ars-grin.gov/cgi-bin. www.ars-grin.gov [online]. [cit. 2010-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-20.
- Úřední věstník EU
- Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity[nedostupný zdroj]
- www.britannica.com
- development.dendrologie.cz
- www.rostliny.net
- www.proenzi.cz. www.proenzi.cz [online]. [cit. 2010-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- www.efloras.org
- www.avicenna.cz
- McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
- FAOSTAT
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu papája melounová na Wikimedia Commons
- Galerie papája melounová na Wikimedia Commons
- www.naturland.de
- abc.blesk.cz
- flora.huh.harvard.edu