Léčebné konopí

Léčebné konopí je jistým způsobem nápomocné při zvládání nevolnosti a zvracení vyvolaných chemoterapií a může být rozumnou volbou pro ty, jež při stagnaci stavu hledají alternativní péči. Srovnávací studie shledaly, že kanabinoidy jsou účinnější než některá běžná antiemetika v kontrolovaných léčivech jako jsou prochlorperazine, promethazine a metoclopramide. Kanabinoidy jsou využívány méně často kvůli jejich nežádoucím účinkům mezi které patří závratě, dysforie a halucinace. Dlouhodobé užívání konopí může způsobit nevolnost a zvracení, což je stav známý jako syndrom kanabinoidní hyperemézy.

Výzkum Cochrane z roku 2016 uvádí, že při léčbě nevolnosti způsobené chemoterapií u dětí jsou kanabinoidy „pravděpodobně účinné“, vyvolávají však mnohé vedlejší účinky (především ospalost, závratě, změny nálady a zvýšenou chuť k jídlu). Mezi méně časté vedlejší účinky řadí „poruchy zraku, ortostatickou hypotenzi, záškuby svalů, svědění, vágnost, halucinace, závratě a sucho v ústech“.

Chybí důkazy o účinnosti a bezpečnosti užívání konopí a kanabinoidů při léčbě pacientů s HIV/AIDS nebo anorexií s AIDS spojenou. Stejně jako v roce 2013, současné výzkumy jsou zkreslené kvůli malému vzorku a chybějícím dlouhodobým datům.

Výzkumy o vlivu užívání konopí na zmírnění chronické bolesti vykazují nekonzistentní výsledky pro neuropatickou bolest, křeče spojené s roztroušenou sklerózou a bolest při revmatických onemocněních. Konopí nepůsobí ke zmírnění chronické bolesti způsobenou rakovinou.

Při inhalaci konopí ke zmírnění bolesti narůstá množství kanabinoidů v krvi rychleji, než při orálním užití, a to až do tří minut užití s nástupem analgetického efektu do sedmi minut.[6]

Výzkum z roku 2011 vyhodnotil konopí jako obecně bezpečné a i bezpečnější než oipioidy využívané v paliativní péči.

Při léčbě neurologických problémů včetně roztroušené sklerózy a pohybových problémů jsou účinky konopí nejisté. Ve Spojených státech byl kanabidiol, jeden z kanabinoidů vyskytujících se v rostlině konopí, schválen pro léčbu dvou těžkých forem epilepsie, Lennox-Gastautova syndromu a Dravetova syndromu.

Neexistují dostatečná data pro vyvození jednoznačných závěrů o bezpečnosti užívání konopí pro léčebné účely.[7] Všeobecně nejsou vedlejší účinky léčebného konopí závažné; zahrnují únavu, závratě, zvýšenou chuť k jídlu a kardiovaskulární a psychoaktivní účinky. Mezi další účinky patří zhoršení krátkodobé paměti; zhoršená motorická koordinace; změněný úsudek; a paranoia nebo psychóza při vysokých dávkách. Tolerance k vedlejším účinkům se buduje po několik dní nebo týdnů užívání. Předpokládá se, že běžně podávané množství konopí při léčbě nezpůsobuje trvalé kognitivní poruchy u dospělých, nicméně dlouhodobé užívání k léčbě dospívajících, kteří jsou těmto poruchám více náchylní, by mělo být pečlivě zváženo. Abstinenční příznaky při kontrolované léčbě konopím jsou evidované zřídka. Schopnost řídit silniční vozidlo či ovládat těžké stroj může být snížena, dokud se nevybuduje tolerance. Přestože příznivci léčebného konopí tvrdí, že je bezpečné, je nutný další výzkum k posouzení bezpečnosti jeho dlouhodobého užívání.[8]

Systematický přehled z roku 2011 hodnotil publikované studie o akutních a dlouhodobých kognitivních účincích konopí. Intoxikace THC má za následek narušení kognitivních funkcí, včetně dopadů na schopnost plánovat, organizovat, řešit problémy, rozhodovat a ovládat své impulsy. Začínající uživatelé mohou tyto účinky pocítit více. Paradoxně ti, kteří jsou zvyklí na vysoké dávky mohou pociťovat tyto účinky během abstinence. Studie dlouhodobých účinků na poznávací schopnosti přinesly protichůdné výsledky, přičemž některé studie nezjistily žádný rozdíl mezi dlouhodobými abstinenti a nikdy neužívajícími a jiné nalezly dlouhodobé deficity. Nesrovnalosti mezi studiemi mohou odrážet silnější dlouhodobé účinky u těžších uživatelů ve srovnání s příležitostnými uživateli a delší dobu trvání účinku u pacientů s těžkým užíváním během dospívání ve srovnání s užíváním v pozdějším věku. Druhý systematický přehled zaměřený na neuroimagingové studie nalezl jen málo důkazů potvrzující účinek užívání konopí na strukturu a funkci mozku. Metaanalýza z roku 2003 dospěla k závěru, že jakékoli dlouhodobé kognitivní účinky byly relativně malé a omezené na určité aspekty učení a paměti.

Příjem THC může způsobit akutní přechodné psychotické příznaky u zdravých jedinců a lidí se schizofrenií.

Metaanalýza z roku 2007 dospěla k závěru, že užívání konopí snížilo průměrný věk nástupu psychózy o 2,7 roku ve srovnání s neužíváním konopí. Metaanalýza z roku 2005 dospěla k závěru, že užívání konopí během dospívání zvyšuje riziko psychózy a že riziko závisí na velikosti dávek. Přehled literatury o tomto tématu z roku 2004 dospěl k závěru, že užívání konopí je spojeno s dvojnásobným zvýšením rizika psychózy, ale samotné užívání konopí není „ani nutné, ani dostačující“ k vyvolání psychózy. Francouzský přehled z roku 2009 dospěl k závěru, že užívání konopí zejména před dosažením věku 15 let mělo dopad na vývoj schizofrenních poruch.

Absorpce kanabinoidů závisí na způsobu jeho podání.

Inhalace a vaporizace THC má podobné absorpční profily jako kouření THC, s biodostupností od 10 do 35%. Nejnižší biodostupnost má perorální podání, přibližně 6%.

Konopí, v čínštině zvané má 麻(což znamená „konopí; konopí; otupělost“) nebo dàmá 大麻 (v čínštině „velké; skvělé“), se na Tchaj-wanu používalo kvůli tkanině již před 10 000 lety. Botanik Hui-lin Li napsal o Číně „Konopí bylo v medicíně využíváno pravděpodobně již během raného vývoje. Starověcí lidé používali konopné semínko jako potravu, bylo tedy zcela přirozené, že objevili také léčivé vlastnosti rostliny. “ [9] Císař Shen-Nung, který byl také farmakologem, napsal v roce 2737 př. N. L. Knihu o léčebných metodách, která obsahovala lékařské přínosy konopí. Doporučil látku pro léčbu mnoha onemocnění, včetně zácpy, dny, revmatismu a roztržitosti. Konopí je jednou z 50 „základních“ bylin v tradiční čínské medicíně .

Léčebné konopí popisuje Ebers Papyrus (asi 1550 př. N. L.) ze starověkého Egypta. Staří Egypťané používali konopí (konopí) v čípcích k úlevě od bolesti hemoroidů .[10]

Dochované texty ze starověké Indie potvrzují, že rozpoznávali psychoaktivní vlastnosti konopí a lékaři je využívali k léčbě různých nemocí a onemocnění, včetně nespavosti, bolestí hlavy, gastrointestinálních poruch a bolestí, a to i během porodu.

Starověcí Řekové používali konopí k ošetření ran a vředů svých koní a lidé používali sušené listy konopí k léčbě krvácení z nosu a semena konopí k vyhánění tasemnic.

Během Islámského zlatého věku využívali arabští lékaři diuretické,antiemetické, antiepileptické, protizánětlivé, analgetické a antipyretické vlastnosti Konopí setého a hojně jej používali jako medikaci od 8. do 18. století.

Vývoj kultivovaných kmenů konopí. Kultivar, Cannabis ruderalis, dnes stále divoce roste.

Semena konopí byla ve starověké Evropě a Číně využívána pro potravu, rituály nebo k náboženským praktikám.[11]^:s.19–22 Sklízení rostlin vedlo k šíření konopí po celé Eurasii 10000 až 5000 let před naším letopočtem s další následnou distribucí na Střední východ a do Afriky okolo 2000 to 500 lety před naším letopočtem.[11]^:s.18–19 Šlechtění kmenů konopí se vyvíjelo po staletí.[12] Existují kultivátory rostliny ze specifických oblastí.

Široce kultivované kmeny konopí, například „Afghani“ nebo „Hindu Kush“, jsou původem z regionů Pákistánu a Afghánistánu, zatímco „Durban Poison“ pochází z Afriky.[13] ^:s.45–48 Existuje přibližně 16 kmenů šlechtěného konopí původem z Pákistánu, Jamajky, Afriky, Mexika, Střední Ameriky a Asie.[14]

Irský lékař, William Brooke O'Shaughnessy, se zasloužil o představení konopí západní medicíně.[15] O'Shaughnessy objevil konopí ve třicátých letech 20. století během svého pobytu v Indii, kde provedl řadu experimentů zkoumajících lékařské využití drogy (zejména si všiml jeho analgetických a antikonvulzivních účinků).[16] V roce 1842 se vrátil do Anglie s dodávkou konopí, jehož užívání se poté rozšířilo po Evropě a Spojených státech.[17] Konopí bylo do United States Pharmacopei (Lékopis Spojených států amerických) v roce 1850.

Užívání konopí v medicíně začalo na konci 19. století klesat kvůli problémům s velikostí užívaných dávek a nárůstu popularity syntetických a opium obsahujících drog.[17] Příchod injekční stříkačky umožnil aplikaci narkotik s okamžitým účinkem, na rozdíl od konopí, které není rozpustné ve vodě, a proto jej tímto způsobem nelze aplikovat.

Užívání konopí v medicíně se ve Spojených státech dále snížilo přijetím Zákona o daních z marihuany z roku 1937, který ukládal nová pravidla a poplatky lékařům předepisujícím konopí. Konopí bylo v roce 1941 z lékopisu USA odstraněno a oficiálně zakázáno pro jakékoli použití přijetím Zákona o kontrolovaných látkách z roku 1970.[17]

Konopí jako medicína začalo znovu přitahovat pozornost v 70. a 80. letech, zejména kvůli jeho užívání u pacientů s rakovinou a AIDS, kteří uváděli úlevu od účinků chemoterapie a syndromu plýtvání .[18] V roce 1996 se Kalifornie stala prvním státem USA, který legalizoval lékařské konopí v rozporu s federálním zákonem.[19] V roce 2001 se Kanada stala první zemí, která přijala systém regulující lékařské využití konopí.[20]

• 
  Ukázalo se, že užívání konopí, přinejmenším jako vlákniny, se na Tchaj-wanu objevilo nejméně před 10 000 lety. „Dà má“ (výslovnost pchin-jin ) je čínský výraz pro konopí, přičemž první znak znamená „velký“ a druhý znak znamená „konopí“.
• 
  Výtažek z konopí indica, American Druggists Syndicate, před rokem 1937
• 
  Reklama na cannabis americana distribuovaná lékárníkem v New Yorku v roce 1917
• 
  Ebers Papyrus (asi 1550 př. N. L.) Ze starověkého Egypta má předpis na lékařskou marihuanu aplikovaný přímo na zánět.

Právní status (celé rostliny) léčebného konopí po celém světě

     Legální na lékařský předpis

     Legální pro jakékoliv použití (bez lékařského předpisu)

---

---

Mezi země, které legalizovaly lékařské užívání konopí, patří Austrálie,[21] Brazílie,[22] Kanada,[23] Chile, Kolumbie, Chorvatsko,[24] Kypr,[25] Česká republika, Finsko,[26] Německo,[27] Řecko,[28] Izrael,[29] Itálie,[30] Jamajka,[31] Libanon,[32] Lucembursko,[33] Severní Makedonie,[34] Malta,[35] Nizozemsko, Nový Zéland,[36] Peru,[37] Polsko,[38] Portugalsko,[39] Srí Lanka, Thajsko,[40] Spojené království,[41] a Uruguay. Jiné země mají přísnější zákony, které povolují pouze užívání izolovaných kanabinoidních drog, jako jsou Sativex nebo Epidiolex.[42] Mezi země s nejvíce uvolněnou politikou patří Kanada [43] Uruguay a Nizozemsko , kde lze konopí koupit bez lékařského předpisu. V Mexiku je obsah THC v lékařském konopí omezen na jedno procento.[44] Stejný limit platí ve Švýcarsku, kde ale při nákupu není vyžadován předpis.[45] Ve Spojených státech se legalita léčebného konopí liší podle státu.[3]

Způsob získání léčebného konopí se liší podle regionu a legislativy. V USA si většina spotřebitelů pěstuje vlastní nebo si je kupuje v konopných lékárnách ve státech, kde je to legální.[46] Ve Spojených státech se na prodej nebo výdej konopí používají automaty na marihuanu, jejichž použití se plánuje v Kanadě.[47] V roce 2014 začal startup Meadow nabízet dodávku lékařské marihuany na vyžádání v oblasti San Francisco Bay Area prostřednictvím své mobilní aplikace.[48]

Podle zprávy OSN z roku 2017 je téměř 70% léčebného konopí vyváženo ze Spojeného království, přičemž zbývající část pochází z Kanady a Nizozemska.[49]