Konopí seté

Konopí je nenáročné na živiny a středně náročné na vodu, nejlepší předplodiny jsou hnojené okopaniny nebo bobovité (Fabaceae), samo je dobrou předplodinou. Vyžaduje neutrální až mírně kyselou půdní reakci. Hnojení a dobrý přísun vody, zejména v růstovém stádiu, může i několikanásobně zvýšit výnos. Vhodné je přihnojení močůvkou nebo kejdou. Seje se od půli dubna do půli května do jemně připravené, hluboké a kypré půdy. Klasicky se dělala zimní orba, dnes se doporučuje z důvodů ochrany před erozí a zabránění mineralizaci výsev vymrzající meziplodiny, která je na jaře zapravena před přípravou půdy k setí. Číselné agrotechnické hodnoty jsou uvedeny v tabulce.

U pěstování na semeno je výsevek 8–15 kg/ha a vzdálenost řádků od 40 cm, zatímco u konopí pěstovaného jako přadná rostlina se seje 30–40 kg/ha do řádků 10–20 cm. Autoři Moudrý a Strašil (1996) uvádí výsevek při pěstování na vlákno 100 kg/ha, kombinovaně 80 kg/ha a na semeno 20–30 kg/ha. Dříve se konopí pěstovalo i kombinovaně, pro semeno a vlákno zároveň. Při silném tlaku plevelů jsou rostliny slabé a výnos neuspokojivý. Zpomalený vývoj je zejména na utužené půdě, při zamokření nebo nedostatku přístupných živin.

Sklizeň je problematická, vláknité vysoké rostliny často ucpávají stroje. Jako opatření je doporučeno zvednutí mláticího stolu. Sklízí se před dozráním všech semen, jinak jsou velké ztráty výdrolem. Pěstování a sklizeň konopí na vlákno je ještě obtížnější a vyžaduje speciální techniku (Dostálek a kol., 2000).

Podle Jednotné úmluvy o omamných látkách (1961) „cannabis“ značí „kvetoucí nebo plodící vrcholky konopí (kromě semen a listů, které nejsou doprovázeny vrcholky), ze kterých nebyla extrahována pryskyřice“, ale v běžném žargonu zahrnuje označení „cannabis“, „marihuana“ nebo „hašiš“ řadu různých přípravků z konopí, známých pod stovkami domácích jmen. V principu je správné tvrzení, že marihuana označuje psychoaktivní vrcholky samičího květenství či plodenství a hašiš pryskyřici, která se na těchto vrcholcích tvoří.