Kuchyně Bosny a Hercegoviny

Kuchyně Bosny a Hercegoviny je rozkročena mezi západními a východními vlivy. Kuchyně je příbuzná turecké kuchyni, v určité míře i blízkovýchodní kuchyni, dále středomořským a balkánským kuchyním. Díky vlivů Rakouska-Uherska je tu nicméně také mnoho kulinářských vlivů ze střední Evropy.

Kuchyně Bosny a Hercegoviny
Džuveč
Základní informace
RozšířeníBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Typnárodní kuchyně
Ingredience
Surovinyjehněčí maso, hovězí maso, rýže, brambory, rajčata, paprika, zelí, okurka, mrkev, špenát, cuketa, fazole
Dochucovadlaajvar, vegeta, čubrica, cibule, česnek, zelné listy
Pokrmy
JídlaDžuveč, Čevabčiči, Pilaf, Čofty, Pljeskavica, Burek, Musaka, Baklava
Nápojebosenská káva, bezová šťáva, rakije, ajran, medovina

Suroviny

Jídelníček restaurace v centru Sarajeva

Bosenská kuchyně používá mnoho koření, ale obvykle v mírném množství. Většina jídel je lehkých, protože jsou vařené ve velkém množstvím vody, omáčky jsou čistě přírodní, obsahují v jídle o něco více než jen přírodní šťávy ze zeleniny. Typické suroviny jsou rajčata, brambory, cibule, česnek, paprika, okurka, mrkev, zelí, houby, špenát, cuketa, sušené a čerstvé fazole, švestky, mléko, paprika a zakysaná smetana nazývaná pavlaka a kajmak. Mezi typické pokrmy z masa patří především hovězí a jehněčí. Místními specialitami jsou čevabčiči, burek, dolma, sarma, pilaf, guláš, ajvar a celá řada východních sladkostí. Nejlepší místní vína pocházejí z Hercegoviny, kde je klima vhodné pro pěstování vinné révy. Naopak, v Bosně se vyrábí švestková nebo jablečná rakije.

Zeleninové pokrmy

  • Buranija – dušené zelené fazole
  • Džuveč (Đuveč) – zeleninový guláš, podobný rumunskému, bulharské ghiveci gjuvec a maďarskému leču
  • Grašak – dušený hrášek
  • Kačamak – tradiční bosenské jídlo z kukuřičné mouky a brambor
  • Kljukuša – strouhané brambory smíchané s moukou a vodou a peče v troubě, tradiční pokrm v regionu Bosenská krajina
  • Sataraš – pokrm připravený z papriky, lilku, cibule a rajčat
  • Turšija – nakládaná zelenina

Pokrmy z mouky

  • Burek – masem plněné listové těsto, tradičně zatočený do spirály. Stejné jídlo plněné tvarohem se nazývá sirnice, se špenátem a sýrem jde o zeljanici a s bramborovou náplní je to krompiruša. Všechny tyto druhy obecně odkazují na pitu (bosensky "koláč").

Pokrmy z masa

Ćevapi ze Sarajeva
Sarma
Bosenský zavinutý burek
  • Bamija – dušená okra a telecí maso
  • Begova čorba – populární bosenská polévka (čorba) z masa a zeleniny
  • Bosanski lonac – bosenské dušené maso vařené na otevřeném ohni
  • Čevabčičićevapi, bosenský kebab: směs malých grilovaných klobásek z jehněčího a hovězího masa, podávaný s cibulkou, zakysanou smetanou, ajvarem a bosenským pita chlébem (somun)
  • Čofty – masové kuličky
  • Dolma – plněné vinné listy s rýží
  • Filovane paprike nebo punjena paprika – smažené papriky plněné mletým masem
  • Grah – tradiční dušené fazole s masem
  • Japrak – vinné listy plněné masem a rýží
  • Maso v sači (meso ispod sača) – tradiční způsob vaření jehněčího, telecího nebo kozího masa pod kovovým, keramickým nebo kameninovým víkem, na kterém jsou navršeny žhavé uhlíky a popel.
  • Musaka – pečené jídlo z vrstvy brambor a mletého hovězího masa
  • Pilaf (pilaf) – obilí, jako je rýže nebo drcená pšenice, opečené na oleji a pak vařené v sezonním vývaru
  • Pljeskavice – masový karbanátek
  • Popara – chléb namočený do vařící vody nebo mléka a potřený kajmakem
  • Sarma – maso a rýže, zabalená do zelných listů
  • Sogan-Dolma – cibule plněné mletým masem
  • Tarhana – typická bosenská polévka s domácími těstovinami
  • Sudžuk – pikantní hovězí klobása
  • Suho meso – na vzduchu sušené maso podobné italské bresaolou

Sýry

Livaňský ovčí sýr
  • Kajmak – turecký krémovitý mléčný výrobek, podobný šlehačce
  • Livaňský sýr (livanjski sir) – suchý žlutý sýr ze západobosenského města Livno a okolní obce
  • Pavlaka – zakysaná smetana
  • Travnički – bílý sýr podobný fetě z okresu Travnik ve střední Bosně a Hercegovině
  • Vlašićki – sýr z hor jeho slanou chutí podobný sýru Travnički, pochází z obcí ve Vlašických horách ve střední Bosně a Hercegovině

Dezerty

Baklava
Bosenský druh chalvy s pistáciemi
  • Baklava – z listového těsta s náplní ořechů, zalité v cukrovém sirupu nebo medu
  • Breskvica – sušenka, které vypadá jako broskev
  • Bombice (množné číslo), Bombica (jednotné číslo), druh lanýžů
  • Čupavci (množné číslo), Čupavac (jednotné číslo) (Lamington)
  • Dulbešećer – želé z růžových lístků
  • Gurabija (řecké kourabiedes)
  • Hurmašica – pečivo zalité sladkým sirupem
  • Jabukovača – pečivo z těsta filo plněná jablky
  • Kadaif
  • Kompot
  • Krofna – plněná kobliha
  • Krempita
  • Oblande
  • Orasnica – ořechová sušenka
  • Palačinka
  • Pekmez
  • Rahat lokum, rahatluk (turecká sladkost)
  • Ružica – podobná baklavě, ale pečené v malém závitku s rozinkami
  • Ruské kape (ruská čepice)
  • Slatko (připravené z různých druhů ovoce)
  • Sutlijaš (rýžový nákyp)
  • Šampita
  • Štrudla (závin)
  • Tufahija – celé dušené jablko plněné ořechovou náplní
  • Tulumba – smažené těsto slazené sirupem

Koření / chléb

Sarajevský somun
  • Ajvar
  • Ramadánská pita
  • Vegeta
  • Somun
  • Pogača
  • Djevrek
  • Lepinja
  • Uštipci
  • Meze

Alkoholické nápoje

Vína jsou produkována především v Hercegovině, v regionech Mostaru, Čitluku, Ljubuški, Stolaci, Domanovići a Međugorje.

  • Medovina
  • Kruškovac
  • Pelinkovac
  • Rakije
  • Blatina
  • Žilavka
  • Místní lihoviny se destilují ze švestek, hrušek nebo hroznů a mají obsah alkoholu 45% a vyšší.
  • Sljivovica (slivovice)

Nealkoholické nápoje

Nealkoholická fermentovaná boza
  • Ajran – nápoj z jogurtu a vody
  • Bezová šťáva
  • Bosenská káva
  • Boza – fermentovaný sladový nápoj
  • Salep – horký nápoj z Blízkého východu, konzistencí připomínající řídkou krupicovou kaši

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bosnia and Herzegovina cuisine na anglické Wikipedii.

    Literatura

    • Tim Clancy, Bosna a Hercegovina, Bradt Travel Guide, 2004, s. 93-97, ISBN 1-84162-094-7
    • Darra Goldstein, Kathrin Merkle, Fabio Parasecoli, Stephen Mennell, Council of Europe. Directorate General IV-Education, Culture and Heritage, Youth and Sport. Culinary cultures of Europe: identity, diversity and dialogue. [s.l.]: Rada Evropy Dostupné online. ISBN 92-871-5744-8. S. 87–94 . (anglicky)'

    Související články

    Externí odkazy

    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.