Klub ligových kanonýrů

Luboš Jeřábek, tehdejší spolupracovník týdeníku Gól, přišel do redakce s myšlenkou ustavit sovětskému vzoru podobný klub již v roce 1971. Redakce tento návrh podpořila a vyhlásila o rok později. Jelikož se do té doby nikde fotbalové statistiky neevidovaly, trvalo Jeřábkovi do roku 1974, než se mu podařilo projít tiskoviny a vyhledat všechny střelce 100 a více gólů v československých prvoligových zápasech od roku 1925 vyjma protektorátních ročníků. Po sečtení gólů se objevilo prvních 22 ligových kanonýrů, kteří měli nárok do klubu vstoupit. Byli jimi Josef Silný, Josef Bican, Miroslav Wiecek, František Kloz, Ladislav Pavlovič, Vlastimil Kopecký, Jiří Pešek, Oldřich Nejedlý, Jozef Adamec, Emil Pažický, Raymond Braine, Antonín Puč, Václav Mašek, Jiří Křižák, Anton Moravčík, Vojtěch Bradáč, Ota Hemele, Antonín Hájek, František Svoboda, Jaroslav Cejp, Josef Kadraba a Adolf Scherer, přičemž Kadraba a Scherer byli do seznamu dopsáni až v roce 1989, jelikož emigrovali do zahraničí a jejich uvedení na seznamu proto cenzurovaly úřady. Dvacet hráčů tedy jako první vstoupilo do klubu a získalo pamětní odznaky podle návrhu Františka Ulče, kterých bylo vyrobeno celkem sto. Odznak s číslem 1 získal zřejmě nejlepší český a československý střelec všech dob Josef Bican.

Pravidla se od roku 1972 několikrát změnila. Původně se počítaly pouze góly v nejvyšší československé lize od roku 1925. To se změnilo po uvolnění politického režimu, kdy hrozilo, že klub zanikne, protože hráči odcházeli do ciziny. V roce 1991 proto bylo přidáno pravidlo, podle kterého se počítaly i góly vstřelené v evropských nejvyšších ligách od 1. ledna 1991. V roce 1993 se začaly hráčům počítat i góly z let 1939–1944 (protektorátní). Josefu Bicanovi tak značně narostlo konto vstřelených branek.

Další reforma proběhla v roce 2016. Hráčům se připočetly i branky z nejvyšších evropských lig (ale i ligových soutěží z ostatních světadílů) před 1. lednem 1991. Komisí pro historii a statistiku FAČR ve spolupráci s vedením AS Press, které je vydavatelem internetového týdeníku GÓL (www.gol.cz), majitele práv na Klub ligových kanonýrů týdeníku Gól, a majetkově patří fotbalové asociaci, byla schválena nová pravidla, která byla zveřejněna na tiskové konferenci 3. prosince 2016 zároveň s novým (přepočítaným) aktuálním pořadím Klubu ligových kanonýrů týdeníku Gól.

Do KLK týdeníku Gól přibylo devět nových jmen: Pavel Černý, Pavol Diňa, Ivan Hašek, Ladislav Kubala, Ľubomír Luhový, Tibor Mičinec, Jozef Obert, Antonín Panenka a Jiří Sobotka.

U jedenácti stávajících členů (A. Hájek, V. Daněk, A. Scherer, M. Luhový, S. Griga, T. Skuhravý, P. Bičovský, J. Silný, L. Vízek, P. Herda a P. Janečka) došlo k navýšení jejich konta, nejvíce u Václava Daňka, kterému přibylo 35 branek vstřelených v Innsbrucku do 31. prosince 1990. Tím se tento kanonýr dostal na pozici nejlepšího střelce poválečné historie. Na toto uznání čekal dlouhých 25 let.

Ještě déle však čekal na uznání a zařazení do elitní společnosti muž, který svoji hráčskou kariéru rozdělil mezi Zlín a francouzské kluby. Dočkal se až po téměř pětatřiceti letech od smrti!

V červenci 2019 byly objeveny dosud málo známé informace o útočníku Josefu Humpálovi. Narodil se 30. ledna 1918 v Olomouci, ale fotbalový talent rozvíjel ve Zlíně v klubu SK Baťa Zlín, který od roku 1938 působil v nejvyšší soutěži. Josef Humpál zde odehrál osm ročníků a v době „válečné“ ligy byl nejlepším střelcem týmu. V československé a českomoravské lize zaznamenal 69 branek a pak v roce 1946 odešel do francouzského klubu FC Sochaux-Montbéliard. V prvním roce svého působení mu pomohl 45 góly k postupu do první ligy, kterou zde hrál čtyři roky a ve 119 utkáních nastřílel 66 branek. V roce 1951 odešel do Montpellier, kde byl hrajícím trenérem a slavil postup do ligy, ke kterému přispěl 19 brankami. Další ročník se mu postup do první ligy povedl s Racingem Štasburk, v roli hrajícího trenéra přidal dalších 16 druholigových branek a 16 nahrávek! Další dva roky byl hrajícím trenérem Štrasburku v lize, nastoupil už ale jen dvanáctkrát a dal jediný gól – 5. prosince 1954. Později působil jako trenér, zejména deset let v Neuchâtelu, kde také 19. prosince 1984 zemřel.[p. 1] 

Dne 6. srpna 2020 byl symbolicky uveden do Klubu ligových kanonýrů Milan Škoda a tři slovenští fotbalisté. Stali se jimi Jozef Luknár se 119 brankami, Viktor Tegelhoff se 113 góly a Gejza Šimanský se 106 brankami. „Komise pro historii a statistiku Fotbalové asociace ČR se rozhodla započítávat góly vstřelené v letech 1939 až 1945 v lize Slovenského štátu, které jsou analogicky počítány jako branky vstřelené ve stejném období v naší protektorátní lize,“ vysvětlil předseda komise Jaroslav Kolář. „Všichni tři nově přijatí hráči měli před rokem 1993 československé občanství, většinu branek vstřelili v československé lize a zbytek v lize Slovenského štátu nebo reprezentovali Československo. Jozef Luknár hrál a střílel góly za I. ČsŠK/ŠK Bratislava a jednou reprezentoval Československo, Viktor Tegelhoff reprezentoval desetkrát a góly dával za ŠK/Sokol NV/Slovan Bratislava a ŠK Ružomberok, Gejza Šimanský nastoupil v československém reprezentačním dresu v 15 utkáních a ligové góly střílel v Bratislavě, Prešově a pražském Tankistovi.“

Dne 3. května 2022 u příležitosti oznámení akce Kanonýři v Kroměříži pořádané v tomto městě 18. června 2022 na oslavu 50. výročí vzniku Klubu, byly oznámeny další změny, týkající se tří kanonýrů.

Ladislav Kareš má nově 169 gólů, tedy o šest branek více. Z velmi kvalitního archivu historika Romana Jaška jednoznačně vyplývá, že o pět branek více zaznamenal v dresu Bohemians AFK Praha (91/86), o jednu více ve Viktorii Plzeň (21/20), o tři góly méně v Teplicích (25/28) a o tři více v Dynamu Slavii Praha 24/21)

Josef Silný má nově 136 gólů, o devět více. Hráč, který jako první z kanonýrů dosáhl mety sto branek, neměl započítány góly z působení v SC Nimes v ročníku 1934/35. Díky webu „fotballdatabase“ se podařilo branky dohledat.

Václav Mašek má nově 123 branek, o dvě více. Provozovatel ankety kterým je AS Press, vydavatel týdeníku GÓL, rozhodl o tom, že utkání o záchranu v lize v ročníku 1961/62 hrané 19. 7. 1962 v Brně mezi Spartakem Praha Sokolovo a Dynamem Žilina (2:0) je potřeba zahrnout do statistik Klubu ligových kanonýrů, protože šlo o souboj dvou ligových týmů. Václav Mašek vstřelil obě branky, které mu byly nově započítány.

(všechny tyto změny provedl provozovatel KLK společnost AS Press, vydavatel týdeníku GÓL, majitel práv na Klub ligových kanonýrů)

Nové údaje platné po schválení nových pravidel o vstupu do KLK týdeníku Gól. Aktualizováno 3. 5. 2022

Tučně jsou označeni stále aktivní hráči

Poznámka: U hráče Jiřího Sobotky bylo dopočítáno 29 branek, které vstřelil ve švýcarské lize za klub La Chaux-de-Fonds. Doplněno 26. prosince 2018 na základě nově vydané statistiky švýcarské ligy.[92]

Komise pro historii a statistiku FAČR pokračovala v kontrole a doplňování statistik Klubu ligových kanonýrů týdeníku Gól:

Antonín Bradáč není členem Klubu ligových kanonýrů týdeníku Gól

Ač je to k nevíře, po celou dobu od založení Klubu ligových kanonýrů týdeníku Gól se v pořadí střelců objevoval chybný údaj. Šlo o záměnu bratří Bradáčů. Problém je o to větší, že mladší z bratrů Antonín Bradáč po opravě vypadl z KLK. Přišel o šest branek, které byly naopak přičteny na konto jeho bratra Vojtěcha Bradáče.

Zde je vysvětlení, na které opakovaně upozorňoval historik Roman Jašek a nebyl vyslyšen, ač je omyl snadno doložitelný například referáty z dobového tisku. V ročníku 1939/40 se Viktoria Žižkov (mateřský klub Vojtěcha Bradáče) jen těžko zachraňovala v lize. Na pomoc si pozvala Oldřicha Zajíčka ze Sparty a Vojtěcha Bradáče ze Slavie. Mladší Antonín Bradáč v tomto období hrával v divizním klubu Rolný Prostějov. Vojtěch Bradáč ve Viktorii Žižkov vstřelil šest branek, pomohl k záchraně a vrátil se do Slavie Praha.[p. 2]

Díky novému přístupu do historických médií, zabývajících se francouzským fotbalem v meziválečném a poválečném období (například L´Auto-velo) byly nalezeny záznamy o účinkování dvou československých fotbalistů ve francouzské lize. Vojtěch Bradáč v ročníku 1936/37 nastřílel v 18 zápasech 10 branek za FC Sochaux. Spolu se šesti brankami za Viktorii Žižkov stouplo konto tohoto kanonýra na 171 branek.

Vlastimil Preis hrál v ročníku 1947/48 za AS Cannes, odehrál 12 zápasů a vstřelil sedm branek, jeho konto se navýšilo na 113 branek.

ligoví hráči[93]

Seznam některých hráčů, kterým se nepodařilo vstřelit 100 ligových gólů