Antonín Panenka

Poprvé nastoupil k ligovému zápasu v necelých dvaceti letech za Bohemians Praha. Jeho prvním reprezentačním startem byl kvalifikační zápas na mistrovství světa v roce 1973 proti Skotsku. Roku 1976 díky jím proměněné rozhodující penaltě ve finále proti Západnímu Německu získalo Československo titul mistrů Evropy.[4] Jeho slavné penaltě se říká „vršovický dloubák“ (zatímco ve světě se používá pojem „Panenka goal“ nebo „Panenka kick“). Sám sebe kopajícího penaltu ztvárnil v malé roli v českém filmu Sonáta pro zrzku (1980).[5] V roce 1980 byl vyhlášen československým fotbalistou roku.

V roce 1981 odešel z Bohemians do Rapidu Vídeň, s nímž do svého odchodu roku 1985 vyhrál dvakrát rakouskou ligu a třikrát rakouský pohár a roku 1985 se probojovali do finále Poháru vítězů pohárů. V tomto finále proti Evertonu Panenka nastoupil jako střídající hráč. V sezoně 1983/84 byl nejlepším ligovým střelcem Rapidu Vídeň (dal o jednu branku více, než proslulý kanonýr Hans Krankl).[6][7][8][9][10]

Po návratu do vlasti se stal asistentem trenéra a funkcionářem v Bohemians. Roku 2008 získal Cenu Václava Jíry.

Dne 28. října 2008 mu prezident ČR Václav Klaus udělil státní vyznamenání – Medaili Za zásluhy I. stupně.

V roce 2020 byl uveden do Síně slávy českého sportu, když převzal Cenu Emila Zátopka určenou sportovní legendě.[11]

V doplňovacích volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval jako nestraník za subjekt „Nezávislí pro Prahu 10 - Hnutí pro lepší Desítku“ v obvodu č. 22 – Praha 10. Se ziskem 13,44 % hlasů skončil na 4. místě a nepostoupil tak ani do druhého kola.[12][13]

Antonín Panenka debutoval v A-mužstvu Československa 26. 9. 1973 v kvalifikačním zápase v Glasgowě proti reprezentaci Skotska (prohra 1:2). Zúčastnil se mistrovství Evropy 1976 v Jugoslávii (zisk titulu), mistrovství Evropy 1980 v Itálii (zisk bronzové medaile) a mistrovství světa 1982 ve Španělsku. Na ME 1980 dal ve skupině gól Řecku a na MS 1982 dal góly z penalt Kuvajtu a Francii (to byly jediné góly Československa na tomto MS). Celkem odehrál v letech 1973–1982 za československý národní tým 59 zápasů a vstřelil 17 gólů.[14]

Slavná proměněná penalta Antonína Panenky[15] se zapsala do historie fotbalu ve finále mistrovství Evropy v Bělehradě v roce 1976[16], v němž se československý tým střetl s mužstvem Západního Německa.[4] Za stavu 2:2 po prodloužení následoval penaltový rozstřel (první v historii finále evropských šampionátů). Čtyři českoslovenští a tři němečtí fotbalisté proměnili, ovšem čtvrtý německý hráč Uli Hoeneß přestřelil bránu. Antonín Panenka byl v situaci, kdy mohl Československu zajistit první titul v historii. Rozběhl se, čímž předstíral prudkou ránu, německý brankář Sepp Maier skočil do strany, zatímco Antonín Panenka míč lehce podkopl a poslal jej dloubáčkem doprostřed brány.[17] Titul tak získalo Československo. Stejný trik Panenka použil již dříve a vůbec prvním „exekutorem“ byl jeho kolega z Bohemians Štefan Ivančík.[18]