Josef Hušbauer

V srpnu 2011 se vrátil do Sparty Praha.

V základní skupině I Evropské ligy 2012/13 byla Sparta Praha přilosována k týmům Olympique Lyon (Francie), Ironi Kirjat Šmona (Izrael) a Athletic Bilbao (Španělsko). V prvním utkání Sparty 20. září 2012 proti domácímu Lyonu odehrál Hušbauer kompletní počet minut, pražský klub podlehl soupeři 1:2.[8] 4. října 2012 vstřelil v Evropské lize 2012/13 z pokutového kopu třetí gól Sparty (v 56. minutě) proti španělskému klubu Athletic Bilbao, finalistovi soutěže z minulého ročníku 2011/12. Domácí Sparta Praha zvítězila 3:1 a připsala si první 3 body do tabulky základní skupiny I.[9] 25. října 2012 hrál v zápase s izraelským týmem Ironi Kirjat Šmona až do závěrečného hvizdu. Sparta Praha si připsala další tři body za výhru 3:1, s celkovými 6 si upevnila druhé místo v tabulce základní skupiny za Lyonem.[10] 8. listopadu 2012 v odvetě s Ironi Kirjat Šmonou v Izraeli (hrálo se na stadionu v Haifě) nastoupil v základní sestavě a byl u remízy 1:1.[11] 22. listopadu nastoupil v základní sestavě do domácího zápasu s Lyonem, který skončil remízou 1:1. Hušbauer vyrovnával v 53. minutě po přihrávce Tomáše Přikryla. Tento výsledek posunul Spartu Praha již před posledními zápasy základní skupiny do jarní vyřazovací části Evropské ligy z druhého místa (první místo si zároveň zajistil Lyon).[12] Poslední zápas základní skupiny I proti Bilbau absolvoval v základní sestavě 6. prosince 2012, díky remíze 0:0 pražský celek získal ve skupině celkem 9 bodů.[13] Do jarního šestnáctifinále byl Spartě přilosován anglický velkoklub Chelsea FC, Hušbauer nastoupil 14. února 2013 v Praze v základní sestavě, pražský celek podlehl doma soupeři 0:1 gólem mladého brazilského fotbalisty Oscara.[14]

22. května 2013 se v zápase proti domácí Zbrojovce Brno jednou střelecky prosadil, ale pouze korigoval skóre. Sparta prohrála 2:3 a dvě kola před koncem ztrácela na vedoucí Plzeň 5 bodů.[15] 26. května 2013 v předposledním ligovém kole přispěl gólem k výhře 3:0 nad Teplicemi.[16]

Na začátku sezóny se dostal do výborné formy. 31. srpna 2013 vstřelil dva góly proti hostujícímu týmu FC Baník Ostrava, první docílil hlavou a druhý krásnou střelou zdálky. Zápas skončil 4:1 pro Spartu.[17] V sezóně 2013/14 slavil se Spartou Praha zisk ligového titulu již ve 27. kole 4. května 2014.[18][19] Také bojoval (jako záložník!) o korunu krále střelců, zdatným konkurentem mu byl klubový spoluhráč David Lafata. 17. května 2014 získal se Spartou double po výhře 8:7 v penaltovém rozstřelu ve finále Poháru České pošty proti Viktorii Plzeň. Nejenže svůj pokus proměnil, ale v zápase skóroval i z nařízené penalty v nastaveném čase (90+5´) za ruku ve vápně Milana Petržely, což znamenalo srovnání na 1:1.[20] Po skončení sezony se stal s 18 góly nejlepším ligovým kanonýrem.[21]

18. září 2014 v prvním utkání základní skupiny I Evropské ligy 2014/15 proti italskému týmu SSC Neapol (porážka 1:3) otevíral střelou k tyči skóre střetnutí.[22] V ligové sezoně 2014/15 se potýkal se zraněními a kolísavou formou. V podzimní části ročníku měl bilanci 9 zápasů a 3 góly.

V lednu 2015 ho Sparta pustila na hostování s opcí na přestup do italského prvoligového klubu Cagliari Calcio, který o hráče jevil zájem již v létě 2014.[23] Debut zažil 14. ledna v osmifinále italského poháru Coppa Italia proti týmu Parma FC (porážka 1:2). Trenér Gianfranco Zola jej po prvním poločase stáhl ze hřiště.[24] V Cagliari další výraznou šanci nedostal a z toho důvodu se v červnu 2015 vrátil do Sparty.[25]

V dresu Slavie Praha

Dne 16. prosince 2015 podepsal smlouvu platnou od 1. ledna 2016 až do 30. června 2019 s největším rivalem Sparty SK Slavia Praha.[26][27] Zde vstřelil svůj první gól 9. ledna v prvním přípravném utkání proti FC Graffin Vlašim (výhra 4:0). Skóroval z pokutového kopu.[28]

Téměř okamžitě po přestupu se zařadil mezi klubové opory. V sezóně 2016/17 získal se Slavií titul mistra nejvyšší české soutěže. V následujícím ročníku obsadil s týmem stříbrnou pozici v lize, zahrál si základní skupinu Evropské ligy a podruhé v kariéře zvítězil v českém poháru. Titul se Slavií získal i v roce 2019, ve kterém s týmem obhájil i vítězství v národním poháru. Následně získává i národní superpohár a se Slavií hraje Ligu mistrů. Slavia v dané sezóně získává další ligový titul a protože Hušbauer odehrál podzimní část, byl titul přičten i jemu.

14. ledna 2020 kluby informovaly na svých webech o tom, že český záložník odchází na půlroční hostování s opcí do německého Dynama Drážďany.[29]

Hušbauer nastupoval za české reprezentační výběry v kategoriích od 16 let.[30]

Zúčastnil se kvalifikace na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let 2013 konané v Izraeli, kde Česká republika obsadila s 20 body první místo v konečné tabulce skupiny 3. Skóroval 10. srpna 2011 proti Andoře (výhra 8:0).[31] ČR se na závěrečný šampionát neprobojovala přes baráž, v níž vypadla po prohře 0:2 doma a remíze 2:2 venku s Ruskem.

Trenér Michal Bílek jej nominoval do českého národního mužstva pro přátelský zápas s domácí Ukrajinou, v němž si připsal 15. srpna 2012 svůj debut za národní A-tým (šel na hřiště v 83. minutě). ČR remizovala v Areně Lviv se soupeřem 0:0.[32] První reprezentační branku na seniorské úrovní dal v přátelském utkání s Finskem, které se odehrálo 21. května 2014 v Helsinkách (remíza 2:2).[33]

Zápasy Josefa Hušbauera v A-týmu české reprezentace

Góly Josefa Hušbauera v české reprezentaci do 21 let [30]

	Datum	Stadion	Soupeř	Skóre (min.)[p. 1]	Výsledek	Soutěž
010	10. 8. 2011	Městský stadion Mladá Boleslav	Andorra	08:0 00(90.)	8:0	kvalifikace na ME „21“ 2013

Góly Josefa Hušbauera v A-týmu české reprezentace [30]

	Datum	Stadion	Soupeř	Skóre (min.)[p. 1]	Výsledek	Soutěž
010	21. 5. 2014	Olympijský stadion, Helsinky, Finsko	Finsko	02:200(36.)	2:2	přátelský zápas [33]
Platí k 1. 1. 2021

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Hušbauer na Wikimedia Commons
• Profil hráče na iDNES.cz
• Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
• Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)
• Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu, eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)