Svobodné slovo

Grafické záhlaví Českého slova

První ústřední deník České strany národně sociální začal vycházet 1. března 1907 pod názvem České slovo. Za první světové války bylo jeho vydávání zastaveno a bylo obnoveno až v roce 1918. «České slovo» vydával Melantrich, akciová společnost pro průmysl grafický a nakladatelství v Praze, v množství mutací. Ranní a večerní vydání, odpolední vydání vycházelo v létech 1937–1938 v nákladu přes 650 000 výtisků denně. «Moravské slovo» začalo v Brně vycházet v lednu 1925 jako pokračovatel «Socialistické budoucnosti», ale už v červnu 1925 přešlo do Melantrichu v Praze a vycházelo jako hlavičkové vydání Českého slova a ústřední matrice byly denně zasílány do filiálních tiskáren Melantricha v Brně a v Ostravě.[2]

České slovo se udrželo i za Protektorátu a od roku 1944 začalo být vydáváno s týdenní periodicitou. Jako deník začalo opět vycházet v průběhu květnového povstání 1945 pod názvem Osvobozené České slovo.

Dne 16. května 1945 se deník přejmenoval na Svobodné slovo a pod tímto názvem vycházel až do svého zániku. [3] Nejprve vycházel s podtitulem Ústřední orgán čsl. strany národně socialistické.[4]

V únoru 1948 Svobodné slovo dva dny nevyšlo, vydávání bylo obnoveno 27. února 1948 s podtitulem List akčního výboru Československé strany národně socialistické. List dostal nového šéfredaktora a dostal se pod kontrolu komunistů. Mezi jiným poděkoval prezidentu Edvardu Benešovi za to, že svým rozhodnutím vyvedl republiku z vládní krize.[3]

Po únoru 1948 odešla většina členů vedení Československé strany národně socialistické do emigrace. Strana byla tzv. obrozena a přijala nový název Československá strana socialistická. Svobodné slovo zůstalo tiskovým orgánem této "obrozené" strany, politická strana s původním názvem existovala jako exilová.[5]

Vydavatelem Svobodného slova byl i nadále Melantrich (s různě pozměňovanými názvy), deník byl tiskovým orgánem nově ustavené Československé strany socialistické. Svobodné slovo patřilo mezi tři celostátní deníky vydávané politickými stranami. [p 1]

V roce 1989 odsoudila Československá strana socialistická jako první zásah komunistické státní moci proti studentům a Svobodné slovo otisklo prohlášení ČSS 20. 11. 1989. Budova Melantrichu na pražském Václavském náměstí, ve které Svobodné slovo vycházelo, se stala střediskem listopadových událostí.

V roce 1996 změnil list majitele, stal se součástí skupiny Chemapol, která koupila vydavatelství Melantrich. V roce 1997 změnil název na Slovo a výrazně změnil grafickou podobu. Do čela redakce nastoupil bývalý šéfredaktor Mladé fronty Dnes a Lidových novin Libor Ševčík. Tištěný náklad se pohyboval okolo 100 tisíc kusů denně. Na rozdíl od většiny jiných deníků neklesal, nýbrž stagnoval. V roce 1998 však Chemapol upadl do potíží a deník prodal vydavateli tehdejších Zemských novin. Ten na přelomu srpna a září 1998 propustil drtivou většinu redakce a deník po nějakou dobu vydával jako mutaci Zemských novin, následně[6] jeho vydávání ukončil.