Josef Červinka

Narodil se v rodině podnikatele Viktora Schwarze v městečku Luže. Studoval gymnázium ve Vysokém Mýtě, v Chrudimi a v Pardubicích, ale žádné nedokončil. Nakonec odešel do Prahy, kde studoval jednoroční obchodní školu. Poté pracoval (1935–1937) jako úředník u firmy Philips. Na konci 30. let se stal woodcrafterem, členem ISAW (Internacionální socialistická asociace woodcrafterská), při letním táboření se seznámil s Jiřím Ohrensteinem (Jiřím Ortenem).

Za vlastní úspory ale začal studovat dramatické oddělení pražské konzervatoře, kde byl jeho spolužákem Jiří Orten.[1] Jeho přáteli byli Pavel Tigrid a Jiří Orten. S Jiřím Ortenem a Bohuslavem Březovským bydleli společně v pronajatém bytě na Vinohradech. Jeho první rozhlasovou úlohou byla recitace veršů Vítězslava Nezvala v roce 1937.

Dne 23. března 1939 uprchl spolu s Pavlem Tigridem do Velké Británie. Zde nejprve absolvoval kurs pro svářeče a pracoval v továrně. I během války pořádali spolu s Otou Ornestem a Josefem Ledererem divadelní představení. V roce 1941 byl spolu s Otou Ornestem a Pavlem Tigridem přijat na základě konkursu do BBC,[2] kde pak působil v československé redakci. Spolu s Otou Ornestem vystupoval mj. ve vysílání pro mládež, uváděném každou středu jako rozhovory dvou obyčejných mladých českých lidí, Pepíka a Vaška, kteří vyjadřovali své názory na aktuální situaci nebo např. v roli legionáře v Langerově pásmu o životě T. G. Masaryka [3].

Spolu s Otou Ornestem dostali stipendium na stáž v Královské akademii dramatického umění (RADA), kde se účastnili práce v shakespearovské třídě.[4]

V roce 1944 onemocněl tuberkulózou.[5] Léčil se v jižní Anglii a po skončení války ve švýcarském Davosu. Zde přeložil svou první knihu (William Saroyan: Jmenuji se Aram).

V roce 1947 nastoupil do Československého rozhlasu. Aby nedocházelo k záměně se stejnojmenným dalším zaměstnancem rozhlasu, zvolil si pseudonym s příjmením své matky za svobodna – Červinka. V roce 1952 byl pro svou bývalou spolupráci s BBC a další kádrové důvody (syn továrníka, přítel Pavla Tigrida, bratr emigranta) propuštěn, ale po jisté době opět přijat. Věnoval se rozhlasové režii, recitaci (mimo rozhlas nejčastěji v divadle Viola) a překladům z angličtiny.

Jeho jediným prozaickým dílem je kniha vzpomínek:

• Trpělivě obnošené tělo (pod jménem Josef Schwarz-Červinka, Torst, Praha, 2003, ISBN 80-7215-189-4)

Byl autorem řady rozhlasových režií, například:

• Charles Dickens: Pickwickovci (1961),
• 1964 William Shakespeare: Richard III., rozhlasová adaptace, překlad: Zdeněk Urbánek, rozhlasová úprava a režie: Josef Červinka, dramaturgie: Jaromír Ptáček, hudba: Marek Kopelent. Hrají: král Richard III. (Jiří Adamíra), král Edvard IV. (Miloš Nedbal), vévoda z Clarence (Otakar Brousek), královna Alžběta (Vlasta Chramostová), lady Anna (Jaroslava Adamová), vévodkyně z Yorku (Leopolda Dostalová), vévoda z Richmondu (Luděk Munzar), vévoda z Buckinghamu (Čestmír Řanda), lord Stanley (Josef Větrovec), lord Hastings (Jaromír Spal), hrabě Rivers (Oldřich Janovský), Catesby (Bohumil Křížek), Radcliff (Bohumil Švarc), Brakenburry (Jiří Suk), londýnský starosta (Ladislav Kulhánek), měšťan a písař (Josef Patočka), vypravěč (Josef Červinka) a další.[6]
• William Shakespeare: Jindřich V. (1976) úprava a režie,
• Anton Pavlovič Čechov: Strýček Váňa (1965)[7],
• Ivan Alexandrovič Gončarov: Oblomov (1966),
• Knut Hamsun: Pan (1971),
• František Langer: Periférie (1973),
• Ivan Olbracht: Bratr Žak (1973),
• Ivan Olbracht: Žalář nejtemnější (1974),
• Nathaniel Hawthorne: Šarlatové písmeno (1976),
• Truman Capote: Luční harfa (1976),
• August Strindberg: Hra s ohněm (1979),
• Geoffrey Chaucer: Canterburské povídky (1984),
• John Gay: Žebrácká opera (1985),
• Giles Cooper: Celou cestu domů (All the Way Home), překlad: Gabriela Nová, (1988)[8]
• Bruno Schulz: Skořicové krámy, četba na pokračování, Český rozhlas, přeložil: Otakar Bartoš, čte: Jiří Schwarz, režie Josef Červinka.[9]
• Daniela Fischerová Čeho se bojí Mistr, osoby a obsazení: Mistr (Vladimír Brabec), Anděla (Zdena Hadrbolcová), Hoch (Jiří Ornest), Bucek (Ladislav Potměšil), jeho kolega (Miroslav Středa), Dáma (Eva Klepáčová), dále účinkují Miloš Hlavica, Jindřich Narenta, Jaroslav Drmlová, Ladislav Brothánek a Josef Červinka, dramaturgie: Josef Hlavnička, režie: Josef Červinka, (1990).[10]
• Carey Harrison: To by se psychiatrovi stát nemělo, překlad: Josef Červinka, hráli: Vladimír Brabec, Jiří Lábus, Jaroslav Kepka, Dana Syslová a Josef Červinka, Český rozhlas (1998 ).[11]
• Jiří Robert Pick: Anekdoty Franci Roubíčka, tragikomedie o muži, který nedokázal neříct anekdotu. Hudba Vladimír Truc. Dramaturg Dušan Všelicha. Režie Josef Červinka. Účinkují: Tomáš Töpfer, Růžena Merunková, Barbora Kodetová, Marie Marešová, Miloš Hlavica, Jiří Lábus, Zdeněk Ornest, Josef Velda, Oldřich Vízner, Martin Velda, Simona Stašová a Jaroslava Kretschmerová. Natočeno v roce 1990.[12]

U překladů používal své občanské jméno Josef Schwarz. Překládal z angličtiny. Mimo jiné díla těchto spisovatelů:

• William Faulkner
• Edgar Allan Poe
• William Saroyan
• Henry David Thoreau
• Evelyn Waugh
• FARQUHAR, George. Galantní lest. Překlad Josef Schwarz. Praha: Dilia, 1971. 113 s.