Ilona Svobodová

Jako studentka Státní konzervatoře v Praze byla Ilona Svobodová již na přelomu 70. a 80. let pověřena velkým hereckým úkolem ve Vláčilově filmu Hadí jed (1981), kde hrála po boku Josefa Vinkláře. Následovalo několik menších rolí ve filmu i televizi, další výraznou příležitost jí přinesla role Boženy v historickém filmu Oldřich a Božena (1984). Mezitím v roce 1983 dokončila konzervatoř a nastoupila do angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, kde již předtím hostovala. Pod vedením významných režisérů se na této scéně vypracovala v osobitou charakterní herečku a své umění prezentovala v představeních Aucassin a Nicoletta, Hoře z rozumu nebo Merlin.

Ilona Svobodová dostala v počátcích své herecké kariéry několik zajímavých příležitostí ve filmu, později se výrazným způsobem prosadila v divadle, širší veřejnosti je dnes známá především z dabingu a televize. Narodila se v Kladně, oba její rodiče měli vysokoškolské vzdělání (otec inženýr, matka lékařka). Svým širokým spektrem zájmů směřovala Ilona Svobodová prakticky již od dětství k umělecké dráze – hrála na klavír, zpívala, tančila, navštěvovala dramatický kroužek, věnovala se i gymnastice. Po základní škole původně směřovala na gymnázium, tam se ale nedostala a začala studovat hudebně-dramatický obor na pražské Státní konzervatoři.

V průběhu 80. let dvacátého století začala Svobodová častěji účinkovat v televizi, početně významnou položku v její práci tvoří televizní pohádky, z jejích dalších aktivit ve filmu lze připomenout poměrně velkou roli v dnes již zapomenutém válečném filmu Piloti (1988). Realistické divadlo se počátkem devadesátých let změnilo na scénu Labyrint, nedlouho poté ale odsud Ilona Svobodová odešla a od roku 1996 je členkou hereckého souboru Divadla v Dlouhé, kde na své konto nastřádala již řadu velkých divadelních rolí (Lazebník sevillský, Konec masopustu, Garderobiér), kromě toho hostuje také na dalších pražských scénách, například v Hrušínského Divadle Na Jezerce (Kaviár nebo čočka).

S nenadálým přísunem zahraničních filmů a seriálů po roce 1989 rozšířila Ilona Svobodová své aktivity o dabing, v němž se v průběhu let stala jednou z nejvytíženějších osobností. Poprvé jsme ji mohli slyšet jako Andromedu v dabingu pořízeném v roce 1987 k filmu Souboj titánů (1981), v devadesátých letech pak začala dabovat v hojné míře pro Českou televizi i soukromé stanice a její hlas zazněl z desítek filmů a seriálů (z těch známějších připomeňme dobově populární Melrose Place, z poslední doby pak Zoufalé manželky). Z hereček, jimž častěji propůjčuje svůj hlas, si zmínku zaslouží především Michelle Pfeifferová, kterou dabovala již v řadě filmů. Hlasem Ilony Svobodové k divákům televizních obrazovek promlouvaly ale i Demi Mooreová, Melanie Griffithová nebo Sharon Stoneová. Práce v dabingu vynesla Iloně Svobodové také nominaci na cenu Týtý.

Zatímco ve filmu se od počátku 90. let objevuje jen zřídka, nadále často spolupracuje s televizí, například v inscenacích a seriálech České televize. Výrazným způsobem se veřejnosti již několik let připomíná velkou rolí Jitky Farské v seriálu Ulice (od roku 2005) na televizi Nova.

Také dabovala postavu z detektivní hry Assassin's Creed, která se jmenovala Lucy Stillman.[2]

Ilona Svobodová byla dvakrát vdaná. Jejím prvním manželem byl herec Gustav Bubník (*1962), s ním má dceru Adélu. S druhým manželem, hudebním skladatelem Petrem Skoumalem, má syna Filipa.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ilona Svobodová na Wikimedia Commons
• Ilona Svobodová v Česko-Slovenské filmové databázi
• Ilona Svobodová na Kinoboxu.cz
• Ilona Svobodová na Dabingforum.cz
• Interview Rozhlasu Dvojka ze 14.7.20250
• Ilona Svobodová v Internet Movie Database (anglicky)