Evelyn Waugh

Narodil se jako druhý syn v rodině Arthura Waugha, redaktora a literárního kritika. Vyrůstal v literárním prostředí, jeho bratr Alec (Alexander) byl rovněž spisovatelem. Měl začít studovat na renomované Sherborne School v Dorsetu stejně jako jeho otec a bratr. Bratr Alec ale otiskl kontroverzní novelu The Loom of Youth, ve které se dotkl otázky homosexuálních vztahů na koleji a která zpochybnila renomé školy. Proto byl vyloučen a Evelyn nastoupil na přísnou anglikánskou Lancing College ve West Sussexu. Díky zdejší výchově ztratil víru, ačkoli o náboženské otázky se velmi zajímal. V letech 1922–1924 studoval historii na Hertford College v Oxfordu. Vlastní studium zanedbával a žil životem zlaté mládeže. Tuto skutečnost ilustruje Waughova odpověď na otázku, jakému sportu se během studia věnoval. Odpověděl: „Chlastal jsem za Hertford“. Studia v Oxfordu nedokončil, od roku 1925 pracoval jako učitel na Arnold House School ve Walesu. Podle svých deníků se pokusil o sebevraždu při plavání v moři. V letech 1925–1927 učil na Aston Clinton v Buckinghamshire.

V roce 1927 potkal Evelyn Gardner (Evelyn Florence Margaret Winifred Gardner), vnučku významného aristokrata Henry Herberta, 4. hraběte Carnarvona. V roce 1928 se vzali. Ve stejném roce uveřejňuje svou první knihu: Sestup a pád. Manželství páru, který přátelé nazývali Ten-Evelyn a Ta-Evelyn (He-Evelyn and She-Evelyn), bylo krátké a nešťastné. V roce 1930 se rozvedli a Waugh konvertoval ke katolické církvi. V roce 1937 se oženil s katoličkou Laurou Herbert, shodou okolností rovněž vnučkou Henry Herberta, 4. hraběte Carnarvona. Toto druhé manželství bylo šťastné, manželé měli sedm dětí, syn Auberon Waugh se stejně jako jeho otec stal spisovatelem a novinářem. Evelyn Waugh též hodně cestoval (Afrika, Jižní Amerika, Mexiko). Z těchto cest vydal několik cestopisných knih.

Po vypuknutí 2. světové války se nechal dobrovolně odvést k armádě, přestože věkem už nespadal do povinné vojenské služby, podobně jako jeho přítel Randolph Churchill, syn britského premiéra Winstona Churchilla. Nastoupil v roce 1940 k námořnictvu. Později sloužil ve speciálních jednotkách Commandos v severní Africe (Dakar, Libye) a v roce 1941 na Krétě, dosáhl hodnosti majora. V roce 1944 byl v jednotkách vysazených v Jugoslávii a sloužil ve vojensko-diplomatické misi jako styčný důstojník v Titově partyzánském štábu. Politiku jinde obdivovaného Tita ale ostře kritizoval. Po skončení války odmítl převzít Řád britského impéria.

V roce 1956 přesídlil s rodinou z Londýna do Combe Florey, Somerset. Žil životem venkovského pána. Jeho zdraví bylo ale podlomeno alkoholem a kouřením. Podléhal také depresím, vyhledával spory. Roku 1966 zemřel na selhání srdce.

Celý život zastával konzervativní názory. I po své konverzi ke katolické víře zastával konzervativní katolické názory. Byl například velmi rozhořčen reformami druhého vatikánského koncilu v šedesátých letech.