Jan Rejchl

Jan Rejchl (7. července 1899 Hradec Králové[1]28. února 1985 tamtéž[2]) byl český architekt. Pocházel z významné stavitelské rodiny, jeho otcem byl Václav Rejchl st. a bratrem Václav Rejchl ml., a byl zřejmě nejvýraznějším architektem tohoto rodu. Působil, stejně jako jeho příbuzní, převážně na Královéhradecku.[3][4]

Jan Rejchl
Soubor:Jan Rejchl (1899-1985).jpg
arch. Jan Rejchl
Narození7. července 1899
Hradec Králové
Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. února 1985 (ve věku 85 let) nebo 25. února 1985 (ve věku 85 let)
tamtéž
Československo Československo
NárodnostČeši
Povoláníarchitekt, malíř, grafik a učitel
RodičeVáclav Rejchl st.
PříbuzníVáclav Rejchl ml. (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jan Rejchl se narodil jako nejmladší syn Václavu Rejchlovi st. a jeho manželce Anně.[1] Studoval reálné gymnázium v Hradci Králové, ale hned po maturitě, v roce 1917, narukoval na italskou frontu. Po návratu studoval v letech 1919 - 24 architekturu na pražské technice a navázal dvouletým studiem architektonické speciálky u Josefa Gočára, který Rejchlovo další architektonické působení významně ovlivnil (např. puristická kompozice hmot, obliba režného zdiva[5]).[4] Již při studiu Rejchl navrhl v roce 1922 evangelickou modlitebnu ve Rváčově.[6] V roce 1925 pak krátce nastoupil do rodinné architektonické kanceléře, kterou tou dobou vedl jeho bratr Václav Rejchl ml., záhy ale odešel na placenou stáž do ateliéru svého pedagoga z techniky Antonína Engela, kde strávil období od července 1926 do února 1927. Po návratu do Hradce Králové se vrátil do rodinné kanceláře, 1. ledna 1930 se pak zcela osamostatnil a samostatně projektoval až do roku 1948.[4]

Přelom 20. a 30. let 20. století znamenal pro Jana Rejchla největší vytížení.[5] Působil na velkých reprezentativních zakázkách, nevyhýbal se ale ani projektům menšího rozsahu, navrhoval například turistické chaty, rodinné vily, a nezanedbatelnou část jeho tvorby tvoří pomníky. Budoval rovněž akademickou kariéru, v roce 1947 mu byl na VUT v Brně udělen titul docenta a Rejchl pak na této škole přednášel především dějiny stavebních slohů a také publikoval.[4] V létě roku 1948 byl osloven Ladislavem Machoněm, aby se stal ředitelem nově vznikajícího královéhradeckého projekčního ústavu, který sdružoval veškeré znárodněné architektonické praxe (státní organizace Stavoprojekt[4]).[5] V roce 1953 vyšel asi nejpozoruhodnější Rejchlův teoretický spis, Harmonie architektonického díla, který celkem otevřeně kritizuje architekturu socialistického realismu, ale také architekturu funkcionalistickou, k jejímž principům nikdy nenašel cestu.[5] Po ukončení působení na brněnské technice v roce 1953 se Jan Rejchl plně věnoval práci ve Stavoprojektu v Hradci Králové (spolupracoval zde s architekty Františkem Steinerem, Václavem Rohlíčkem a také se svým synem Milanem Rejchlem), zaměřoval se zejména na urbanistické plány a studie. Podílel se také na památkářské činnosti svého bratra Václava Rejchla ml., a to zejména formou památkových obnov (radnice v Třebechovicích, mlýn v Ratibořicích, zámek Vlčice u Trutnova).[4]

Jan Rejchl odešel na odpočinek v roce 1975 a zemřel 25. února 1985.[4]

Dílo

V rámci Stavoprojektu:

Galerie původních budov

Galerie památkových obnov

Galerie pomníků

Odkazy

Reference

  1. SOA Zámrsk, Českobratrská církev evangelická Černilov, Matrika narozených 1883-1902 v Hradci Králové, sign. R 5-14, ukn. 11233, str.351. Dostupné online
  2. Databáze Národní knihovny ČR, Rejchl, Jan, 1899-1985
  3. REJCHL Jan. www.arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2020-05-14]. Dostupné online.
  4. ZIKMUND-LENDER, Ladislav. Tři generace architektů. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2012. 138 s. ISBN 978-80-905271-1-9.
  5. S.R.O, Via Aurea. Jan Rejchl | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2020-05-14]. Dostupné online. (česky)
  6. Arching R-R - Historie. www.archingr-r.cz [online]. [cit. 2020-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  7. MOTEJLOVÁ, Ilona. Bakalářská práce Architektura vil v Hradci Králové, 1900 – 1945 [online]. Olomouc: FF UP, 2011 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.

Literatura

  • ZIKMUND-LENDER, Ladislav: Tři generace architektů. Hradec Králové, 2012. ISBN 978-80-905271-1-9

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.