Václav Rejchl ml.

Václav Rejchl ml. se narodil v Libranticích jako druhý syn architekta Václava Rejchla st.[1] Absolvoval měšťanskou školu v Libranticích a poté navštěvoval reálné gymnázium v Hradci Králové, kde mezi jeho spolužáky patřili například malíř Bohumil Kubišta, se kterým navázal Rejchl osobní přátelství, nebo generál Josef Nosál.[3] V roce 1903 začal Václav Rejchl ml. studovat techniku v Praze. Zde byli jeho učiteli např. Jan Koula, Rudolf Kříženecký, Adolf Liebscher nebo Josef Schulz - ten přednášel dějiny architektury a svými přednáškami o vývoji architektury a urbanismu Rejchla velmi ovlivnil.[4]

V roce 1908 přerušila Rejchlovo studium vojna,[5] v roce 1909 byl ale superarbitrován a vrátil se ke studiu. V témže roce se se starším spolužákem Vladimírem Zákrejsem a inženýrem Josefem Šejnou zúčastnil veřejné soutěže na regulační plán města Hradec Králové a jejich návrh "Velký Hradec" zvítězil.[4] V následujících letech absolvoval Rejchl několik zahraničních studijních cest a několik stavitelských praxí. V roce 1911 byl zaměstnán v královéhradecké technické kanceláři, kde s Oldřichem Liskou svůj regulační plán finalizoval. [5] Mezi roky 1913 a 1916 Václav Rejchl ml. opakovaně žádal školu o připuštění k závěrečné státní zkoušce, administrativa ale stále z různých důvodů odmítala uznat jeho praxe. Rejchl navíc v letech 1915-16 narukoval (pro armádu pracoval jako projektant) a mohl se školou jen obtížně jednat, do věci se tedy vložil jeho otec Václav Rejchl st. a s úřady uznání praxe svého syna vyjednal. Václav Rejchl ml. tedy složil státní zkoušku až v roce 1916 a školu tak ukončil po 9 letech opakovaně přerušovaného studia. Během studia se v roce 1913 Václav Rejchl ml. oženil v Praze v kostele svatého Klimenta na Novém Městě s Martou Rienerovou. V letech 1913 - 15, rovněž za studií, pomáhal svému otci v jeho kanceláři a některé budovy již projektovali společně.[4]
Po první světové válce v roce 1919 vstoupil Václav Rejchl ml. společně s otcem do Společnosti stavitelů. Ta sdružovala sedm stavebních firem činných v Hradci Králové: Josefa Jihlavce, Josefa Novotného, Josefa Fňouka, Roberta Schmiedta, Františka M. Černého, Jana Krause a kancelář Rejchlových.[5] V roce 1921 ale oba z organizace vystoupili a Václav Rejchl ml. převzal rodinnou projekční kancelář, která sídlila v rohovém činžovním domě čp. 390 v Pospíšilově ulici v Hradci Králové, kde rodina Rejchlových také bydlela. V roce 1926 se kancelář i byt rodiny přesunuly do objektu čp. 543 na současné třídě Československé armády. V letech 1926–1927 si Václav Rejchl ml. postavil vlastní činžovní dům čp. 720 v Kotěrově ulici, kam se poté rodina se dvěma dětmi, Magdou a Jiřím, přestěhovala.[4]

Ve 20. letech 20. století působil Václav Rejchl ml. především samostatně, ve 30. letech 20. století pak zejména společně se svým bratrem Janem, kde Václav působil spíše jako stavitel Janových architektonických návrhů.[5] Stylově se Václav Rejchl ml. klonil zejména k historismu, ale v jeho tvorbě najdeme i prvky národního slohu nebo purismu.[4]

Václav Rejchl ml. se rozhodl pokračovat v podnikání ve stavebnictví i po druhé světové válce, po roce 1948 však byl obviněn z nedovoleného podnikání (odmítl dobrovolně odevzdat svou kancelář nově se formujícímu znárodněnému stavitelství[5]), začátkem 50. let byl stíhán Státní bezpečností a v letech 1953 - 54 téměř rok vězněn (paradoxně v jím navržené budově krajského soudu v Hradci Králové). Po návratu z vězení z existenčních důvodů prodal své umělecké sbírky (například grafiky Bohumila Kubišty ještě z gymnazijních let) a už neměl snahu se ke stavebnictví znovu vrátit. Jeho zájem o architekturu trval, ale věnoval se především památkářské činnosti. Např. v roce 1955 adresoval MěNV v Hradci Králové kritický dopis, kterým ostře protestoval proti přepracovanému regulačnímu plánu města, jenž se neslučoval s Rejchlovými architektonickými a urbanistickými principy (jednalo se především o nedostatek zeleně v ulicích a necitlivé zásahy do starého města). Jako památkář východočeského regionu, kterým byl od roku 1919 až do své smrti, se také zasadil o záchranu maskaronů na budově Grandhotelu architekta Josefa Fňouka a protestoval i proti postupu ministerstva kultury při rekonstrukci zámečku v Rychnově nad Kněžnou. Na začátku 60. let se pak ještě společně se Zdeňkem Wirthem angažoval v osazení pomníku Jana Žižky na Velké náměstí před katedrálu svatého Ducha.[4] Václav Rejchl ml. se zabýval také popularizační a přednáškovou činností[5]

Václav Rejchl ml. zemřel v roce 1964 v 79 letech. V roce 1992 byl in memoriam rehabilitován.[4]

Působení v kanceláři otce Václava Rejchla st. (1909–1913):

• projekty na stavbu škol v Libranticích a v Probluzi (realizace 1910)[6]
• projekt Husova domu na Malém náměstí v Hradci Králové (realizace 1915)[6][4][5]
• vila Jana Sixty v Hradci Králové realizace (1908–09, realizace 1911)[6][5]
• vila ředitele Karla Jandy v Hradci Králové (1909–10, realizace 1911)[6][5]
• vila pro rodinu Kavalírových, Zámeček čp. 440 (1909–11)[5]
• vila pro rodinu Mayerových, Zámeček čp. 38 (1909–11)[5]
• dům paní Šteffkové v Hradci Králové (realizace 1913)[6]
• dům p. Padourka v Třebechovicích pod Orebem čp. 28 a čp. 46 (realizace 1913)[6][5]
• vila lékárníka Jindřicha Suchánka v Hradci Králové (realizace 1913)[6]
• vila slečny Štanderové v Hradci Králové (realizace 1913)[6]

Samostatná projekční činnost:

• vojenská epidemiologická nemocnice ve Farářství (1920)[6]
• Obecní dům v Třebechovicích (1921)[6]
• dva domy pro firmu bratří Vitouškových (1921)[6]
• mlýn pana Dotřela v Třebechovicích (1922)[6]
• rodinný dům na Orlickém nábřeží čp. 645/13, Hradec Králové (1923)[4]
• dvojdům v Balbínově ulici čp. 655 a 656, Hradec Králové (1923)[4]
• Studentský domov (pozdější Divadlo DRAK) v Hradci Králové (1923)[6][4][5]
• budova YMCA v Hradci Králové na Gočárově třídě, spolupráce Jana Rejchla (1924)[6][4][5]
• Budova okresní péče o mládež čp 627, Hradec Králové (1924)[4][5]
• dva družstevní domy v Čelakovského ulici v Hradci Králové (1924)[6]
• šestnáct družstevních domků v Třebechovicích v ulici Na Stavě čp. 545–550, v ulici Jiráskova čp. 551–556 a v ulici Hradecká čp. 557–566 (1924–25)[6][4][5]
• dům pekaře pana Votavy a pana Hofbauera v Hradci Králové (1925)[6]
• dům čp. 720 v Kotěrově ulici v Hradci Králové (1926); Rejchlovi zde bydleli[6][5]
• družstevní mlékárna na Pražském předměstí v Hradci Králové (1926)[6][4]
• činžovní dům v Divišově ulici čp. 755 v Hradci Králové; návrh Jan Rejchl (1927)[6][4][5]
• dva činžovní domy v Macharově ulici v Hradci Králové (1927– 28)[6]
• vila Ing. Karla Fořta v Polákově ulici čp. 737, Hradec Králové (1928)[4][7]
• vila Ing. Hupky v Nezvalově ulici čp. 766 , Hradec Králové (1928–29)[4]
• vila Dr. Šolty na Orlickém nábřeží v Hradci Králové (1929)[6]
• větší část domů leteckých kasáren ve Věkoších (1930–31)[6]
• stavba Okresní hospodářské záložny v Hradci Králové podle návrhu a projektu Jana Rejchla (projekt 1930, realizace 1932)[6]
• stavba Invalidovny v Hořicích dle návrhu architekta Otakara Novotného (projekt 1931, realizace 1933)[6][5]
• stavba Krajského soudu a věznice v Hradci Králové, spolupráce Jana Rejchla na projektu (projekt 1931, realizace 1935)[6][4][5]
• dvojdům v ulici U Kavalíru čp. 815 a čp. 816, Hradec Králové, polovina určena pro rodinu Rudolfa Šterna, druhá pro rodinu Leopolda Linka (1932)[4][7]
• stavba budovy Hlavního nádraží v Hradci Králové, spolupráce Jana Rejchla (1935)[6][5]
• sedm městských činžovních domů v ulici bratří Čapků čp. 874–877 a v ulici Okružní čp. 871–873 za průmyslovou školou stavební v Hradci Králové na Slezském předměstí (1938)[6][5]
• stavba kasáren v Lipníku a v Těchoníně (1938)[6]
• dva domy gážistů ve Starém Městě pod Lipníkem (1938)[6]
• projekt a stavba rohového domu v Karlově ulici v Hradci Králové (1938)[6]
• Okresní úřad v Novém Městě nad Metují (1938)[6]
• stavba startovací dráhy na letišti ve Věkoších v Hradci Králové (1938)[6][4]
• stavba dvou činžovních domů u družstevní mlékárny na Pražském předměstí v Hradci Králové (1939)[6]

• 
  Vila Jana Sixty
• 
  Vila Karla Jandy
• 
  Vila Orlické nábřeží 645/13
• 
  YMCA Hradec Králové
• 
  Budova krajského soudu v Hradci Králové
• 
  Hlavní nádraží v Hradci Králové