Československé armády (Hradec Králové)

Československé armády je ulice v Hradci Králové. Jedná se o klíčovou dopravní tepnu obíhající ze dvou třetin (ze západu, severu a částečně východu) městské historické jádro (zbytek okruhu existuje pod názvem Komenského). Právě z této třídy vybíhají významné radiální třídy do zbytku města (např. Pospíšilova či Gočárova třída). Odděluje městské jádro od novějšího města, které vzniklo po zbourání hradeb.[1]

Československé armády
Umístění
StátČesko Česko
MěstoHradec Králové
Poloha50°12′44,29″ s. š., 15°50′7,6″ v. d.
Začíná naKomenského + Rokycanova ulice
Končí naKomenského + Mýtská ulice
Napojené uliceRokycanova, Chmelova, Mostecká, V Kopečku, Palackého, Divišova, Opletalova, Žižkovy sady, Pelclova, Buzulucká, Pospíšilova, U Soudu, U Kavalíru, Mýtská, Komenského, Nezvalova
Historie
Starší názvy- Jiříkova třída (1896–1950),
- severní část třída 18. pěšího pluku (1915–1918), později třída Legionářů, třída Národního vojska (do 1939), třída Československého národního vojska (1946–1950)
Další údaje
Délka1,2 km
Kód ulice127141
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Začíná pod budovou někdejšího pivovaru v místě, kde do okruhu tvořeného třídou Československé armády a Komenského ústí Rokycanova ulice. Končí na druhé straně centra na křižovatce, kde opět přechází do Komenského ulice a kde dále ústí ulice Mýtská, Nezvalova a U kavalíru.

Vznik a význam

Třída vznikla na konci 19. století jako součást nově budovaného města po zbourání královéhradecké barokní pevnosti. Budova zámečnické (dnes hotelové) školy se dokonce stala první stavbou dokončenou podle regulačního plánu z roku 1890.[2]

Význam třídy dokládá také to, že na přelomu 19. a 20. století se na této třídě nacházely hned dva hotely: Adalbertinum a Grand (neboli Grandhotel), tehdy nejvýznamnější hotel ve městě.[3]

V západní části třídy s blokovou zástavbou bylo tradičně velké množství obchodů a institucí. V roce 1896 byl na náklady města postaven dům č. p. 284 jako četnická stanice.[4][5] V budově se nalézalo velitelství, služebny, arest i četnická kasárna.[4] Na počátku 20. století zde sídlily peněžní ústavy jako Agrární záložna či úřady (c. k. okresní finanční ředitelství, c. k. okresní finanční stráž, c. k. finanční technická kontrola či ústav pro zprostředkování práce a stravovna. Nechyběla ani biskupská knihtiskárna, kavárny, vinárny či soukromá hudební škola (Pěvecko-hudební a klavírní školy Ferdinanda a Málky Kneprových[6]).[5]

V místě byly zaznamenány i archeologické nálezy pražských grošů.[7]

Název

Současný název ulice nese od roku 1950. Od roku 1896 nesla název Jiříkova třída. Od roku 1915 západnímu úseku zůstal název Jiříkova třída, ale zbylá část ulice byla přejmenována na třídu 18. pěšího pluku, od roku 1918 přejmenována na třídu Legionářů, od 20. let na třídu Národního vojska/Čs. národního vojska. V roce 1939 se opět v celém úseku vrátil název Jiříkova třída. V letech 1946 až 1950 došlo opět k rozdělení, tentokrát na třídu Čs. vojska a Jiříkovu třída.[8][9]

Památková ochrana

Třída Československé armády je součástí městské památkové rezervace Hradec Králové, stejně jako zástavba na straně směrem k centru. Většina zástavby této ulice je však směrem z centra ven. Ta je již součástí městské památkové zóny Hradec Králové.[10]

Významné budovy

Na třídě Československé armády se nachází řada významných budov datovaných do 18. až 20. století a zastupující různé umělecké a stavební styly. Část z budov je dokonce samostatně památkově chráněna.

Přehled významných budov na třídě Československé armády
Budova č.p. Původní účel Současný účel Doba výstavby Architekt Stavební styl Památková ochrana
Budova krajského soudu 218 krajský a okresní soud a věznice krajský soud a věznice 1933–1934 Václav Rejchl funkcionalismus součást MPZ
Budova školy pro umělecké zámečnictví 274 zámečnická škola hotelová škola 1892–1893 Tomáš Suhrada novorenesance součást MPZ
Pevnostní dům zvaný generálský 219 sídlo ženijního ředitelství, později generála restaurace 1778–1780 pozdí baroko kulturní památka, součást MPR
Budova magistrátu města Hradec Králové 408 okresní a finanční úřady magistrát 1935–1936 Josef Gočár konstruktivismus kulturní památka, součást MPZ
Gayerova kasárna 216 vojenský objekt prodejny, magistrát 18. a 19. stol. součást MPZ
Gayerova kasárna 335 generálská vila ZUŠ konec 19. stol. novorenesance součást MPZ
Gayerova kasárna 332 generálská vila ZUŠ konec 19. stol. novorenesance součást MPZ
Adalbertinum[11] 300 společenský dům společenský dům 1895-1897[12]/1906–1907[11] František Hellmann eklektismus (novorenesance, novobaroko) kulturní památka, součást MPR
Rejchlův dům 543 obytný dům kancelářský dům 1909–1910 Bohumil Waigant individualistická moderna kulturní památka, součást MPZ
Činžovní dům Josefa Jihlavce I/Budova banky pro obchod a průmysl 556 banka obytný dům 1909–1913 Bohumil Waigant individualistická moderna (neoklasicistní prvky) kulturní památka součást MPZ
Agrární záložna a Zemědělská nemocenská pojišťovna[13] 402 pojišťovna, kancelářský dům pojišťovna, kancelářský dům 1932–1933 František Dus funkcionalismus součást MPZ
Hotel Grand 295 hotel hotel 1896–98, 1910–11, 1927–28 Viktor Weinhengst, Jan Kotěra, Josef Fňouk individualistická moderna (původní stavba novobaroko) kulturní památka, součást MPZ
Činžovní dům Anny Fultnerové[14] 238 obytný dům obytný dům 1903, 1934 Josef Gočár, Stanislav Novotný individualistická moderna součást MPR
Činžovní dům[15] 287 obytný dům obytný dům 1894 Václav Rejchl st. novorenesance součást MPZ
Telefonní a telegrafní ústředna[16] 954 ústředny kancelářský dům 1948 Jan Rejchl součást MPZ

Galerie
  • Krajský soud
  • Bývalá zámečnická, dnes hotelová škola
  • Adalbertinum
  • Hotel Grand
  • Činžovní dům Anny Fultnerové

Odkazy

Reference
  1. ŠIMON, J. Ch. Výstava Hradecký kraj ve stavbě a vývoji. Hradec Králové: Nákladem místního výstavního výboru, 1941.
  2. Procházka po stopách hradeckých lvů. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online. (česky)
  3. PROKOPOVÁ, Karolína. Hostinská zařízení na přelomu 19. a 20. století v Hradci Králové Diplomová práce. [s.l.]: Masarykova univerzita, 2011.
  4. KMONÍČEK, Tomáš. Na stráži práva a demokracie v prvorepublikovém Hradci Králové: Četnické humoresky po hradecku | Quartier magazín. www.quartiermagazin.cz [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online. (česky)
  5. TICHÝ, František; WIRTH, Zdeněk. Hradec Králové. Hradec Králové: Nákladem Boh. Melichara, 1914.
  6. Královéhradecká ročenka. Hradec Králové: Pokrokový klub, 1914.
  7. NEMEŠKALOVÁ-JIROUDKOVÁ, Zdenka. Grošový nález z husitského období z Bačetína, o. Rychnov nad Kněžnou. Památky archeologické. 2012, roč. 93, čís. 1, s. 122–⁠140.
  8. /FOTO/ Z archivu krajského města: Historická proměna Hradce Králové. Hradecký deník. 2021-11-10. Dostupné online [cit. 2022-03-16]. (česky)
  9. Historická proměna města. Univerzita Hradec Králové [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online. (česky)
  10. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online.
  11. společenský dům - Adalbertinum - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online.
  12. Salon republiky [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
  13. Agrární záložna a Zemědělská nemocenská pojišťovna | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online. (česky)
  14. Činžovní dům Anny Fultnerové | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online. (česky)
  15. MOTEJLOVÁ, Ilona. Bakalářská práce Architektura vil v Hradci Králové, 1900 – 1945 [online]. Olomouc: FF UP, 2011 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
  16. Telefonní a telegrafní ústředna | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.