Antonín Engel

Antonín Engel (4. května 1879, Poděbrady[1]12. října 1958, Praha) byl český architekt, urbanista a teoretik architektury.

Antonín Engel
Antonín Engel
Narození4. května 1879
Poděbrady
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. října 1958 (ve věku 79 let)
Praha
Československo Československo
Místo pohřbeníHřbitov Šárka
NárodnostČeši
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povoláníarchitekt, pedagog, urbanista a učitel
ZaměstnavatelČeské vysoké učení technické v Praze
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 4. května 1879 v Poděbradech v rodině cukrovarnického inženýra Augustina Engela. Jeho matka, Růžena Engelová, rozená Boučková, byla dcerou MUDr. Františka Boučka, který založil nemocnici v Poděbradech. Brzy po narození se rodina přestěhovala do Prahy. V roce 1897 maturoval na C. k. české vyšší reálné škole na Malé Straně. Poté studoval obor architektura a pozemní stavitelství na České vysoké škole technické u profesora Jana Kouly (1897–1903) a také tři semestry na německé vysoké škole technické u profesora Josefa Zítka (1901–1903). V roce 1903 obdržel cestovní cenu pražského magistrátu a procestoval Německo a Belgii. Poté pracoval jako úředník pražské obce. V letech 1905–1908 pokračoval v řádném studiu u Otto Wagnera na Vídeňské akademii, kde za svůj projekt ideální úpravy Letenské pláně v Praze získal římskou cenu a stipendijní pobyt v Itálii. V roce 1909 si v Praze otevřel vlastní ateliér. V letech 1912–1921 působil jako profesor pražské průmyslové školy stavební a od roku 1922 byl profesorem na pražské ČVUT a v letech 19391940 jejím rektorem. Mezi lety 1920 a 1929 se významně podílel na urbanistickém rozvoji hlavního města jako člen státní regulační komise pro Velkou Prahu. Byl velice aktivní i v publikační činnosti. V roce 1948 mu akční výbor odebral titul profesora a 1. dubna 1949 byl odeslán do trvalé výslužby. V roce 1956 proběhla výstava jeho celoživotního díla v Obecním domě v Praze.

Dílo

Proslavil se především monumentálními budovami pražské vodárny v Podolí, budovami ministerstva železnic a národní obrany, v neposlední řadě také urbanistickou koncepcí nových Dejvic (Masarykova kolej, ČVUT - VŠCHT, Englovy domy, Bohoslovecká fakulta a j.).

Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech (1913–1918)

Návrhy (výběr)

  • Soutěžní návrh na Staroměstskou radnici (1905, 1909 – 1. cena, 1946)
  • Návrh na regulaci Letné (1907–1908, 1920)
  • Návrh Letenského průkopu (1909 – 1. cena)
  • Masarykova kolej (Dejvice)
  • Soutěžní návrh na budovu galerie hl.m. Prahy na Klárově, Praha 1-Malá Strana, (1929)
  • Návrh budovy Vysoké školy hospodářských věd ČVUT, Praha 6-Dejvice, (1949–1950)
  • Návrh ústřední budovy ČVUT, Praha 6-Dejvice, (1950–1953)

Urbanistické práce (výběr)

  • Regulační plán Poděbrad (1913)
  • Urbanistický projekt Vítězného náměstí v Praze 6-Dejvicích (1921–1923)
  • Generální projekt nových budov ČVUT, Praha 6-Dejvice (1924–1925)
Činžovní dům Praha-Josefov, Břehová 1

Realizované stavby (výběr)

  • Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech, (1913–1918)
  • Činžovní dům, Břehová 1, Praha 1-Josefov, (1914–1915)
  • Generální projekt regulace Dejvic a Bubenče, (1922–1924)
  • Vodárna a filtrační stanice v Praze-Podolí (projekt 1922–1928, realizace 1929–1931)
  • Vysokoškolská Masarykova kolej, Thákurova 1, Praha 6-Dejvice, (1923–1925)
  • Budova Vysoké školy chemicko-technologického inženýrství ČVUT, Praha 6-Dejvice, (1926–1933), spolupráce Severin Ondřej
  • Průčelí nájemních domů, Vítězné náměstí, Praha 6, (projekt 1926–1928, realizace 1934), vnitřní dispozice projektovali různí architekti.
  • Budova generálního štábu, Vítězné náměstí, Praha 6, (projekt 1926–1928, realizace 1934)
  • Vlastní rodinný dům, Na Karlovce 6, Praha 6-Dejvice (1927–1929)
  • Ministerstvo železnic, Klimentská 27, Praha 1-Nové Město, dnes ministerstvo dopravy České republiky, (1927–1932)
  • Budova Vysoké školy zemědělského a lesnického inženýrství ČVUT, Technická 3, Praha 6-Dejvice, (1929–1937), spolupráce Theodor Petřík
  • Budova Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství ČVUT, Zikova 4, Praha 6-Dejvice, (1936–1937), spolupráce Theodor Petřík
  • Přestavba Rudolfina ze sněmovny zpět na koncertní sál (1942–1944), spolupráce Bohumír Kozák
  • Dostavba vodárny a filtrační stanice podle původního projektu z let 1927–1931 (projekt 1923–1956, realizace 1959–1962)

Odkazy

Literatura

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.