Václav Rohlíček

Václav Rohlíček (10. května 1914 Třeboň – 17. července 1989 Hradec Králové) byl český architekt.

Václav Rohlíček
Narození	10. května 1914 Třeboň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	17. července 1989 (ve věku 75 let) Hradec Králové Československo Československo
Povolání	architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Vystudoval fakultu architektury na pražském Českém vysokém učení technickém, kde působili Antonín Engel, významná pedagogická osobnost ve světě architektury, i zástupci progresivnější generace Antonín Ausobský a Vladimír Krch.

V roce 1949, tedy ve svých 35 letech, Rohlíček nastoupil do Stavoprojektu v Hradci Králové. Právě tam vznikla většina jeho projektů a realizací. Václav Rohlíček byl součástí královéhradeckého týmu pro územní plánování pod vedením Jana Rejchla, a to spolu s Břetislavem Petránkem, Františkem Křelinou st. a Janem Zídkou.[1]

Jedním z prvních Rohlíčkových projektů bylo územní řešení sídliště Orlická kotlina, které navazovalo na myšlenku polootevřených bloků s parky a hřišti uprostřed. Spolu s Janem Rejchlem a Františkem Steinerem navrhl v návaznosti na avantgardní tradici dětský pavilon fakultní nemocnice (1948–1957).[1]

Jedním z klíčových Rohlíčkových děl (návrhů a realizací) byla dostavba školním areálu v Zálabí, když v letech 1956–1959 pietně a s citem upravil původní návrh Josefa Gočára z roku 1931 na dostavbu dívčí obecné a měšťanské školy. Oproti původnímu plánu byla stavba zmenšena a upravena tak, aby vyhovovala novým trendům a potřebám. Po čtvrt století od výstavby první části školního komplexu se navíc používaly jiné materiály. Aby novostavba zapadala do již existujícího souboru školních budov z neomítaných režných cihel, nechal Rohlíček novou část obložit keramickým obkladem. Novější budova zrcadlově dotvořila dříve postavenou část areálu. Jelikož jde o mimořádný doklad naplnění koncepce z meziválečného období v době socialismu, je dvoupatrová funkcionalistická stavba od roku 2019 zapsána v seznamu kulturních památek České republiky.[1][2]

V 80. letech 20. století ještě Rohlíček zásadně přestavěl mateřskou školu od Josefa Gočára ve stejném školním areálu na školní jídelnu. V rámci rekonstrukce došlo k zasklení lodžie a ubourání vysokého komínu, jenž byl původně dominantou školních budov. Tato rekonstrukce byla podle historika architektury Jakuba Potůčka necitlivá, čímž se odlišila od jeho úpravy Gočárova školního projektu o třicet let dříve.[1]