Fakultní nemocnice Hradec Králové

První nemocnice v Hradci Králové byla otevřena v roce 1887. Sídlila v budově dnešní neurologické kliniky, v areálu dodnes nazývaném Stará nemocnice. S rozvojem města vznikla potřeba vybudovat nemocnici v novém areálu. Tento záměr se podařilo naplnit ve dvacátých letech 20. století. Nový areál se otevřel v roce 1928 a patřil k nejmodernějším v republice. Tato etapa výstavby byla završena v roce 1938 otevřením pavilonu gynekologicko-porodnického oddělení a pro kožní a pohlavní nemoci. Nemocnice měla tehdy 752 lůžek. Mezi hlavní meziválečné osobnosti, které přispěly k rozvoji po odborné stránce, patřil patolog Dr. Antonín Fingerland a chirurg Dr. Jan Bedrna.

Po osvobození v roce 1945 vznikla potřeba doplnit řady lékařů a bylo rozhodnuto o vzniku dalších lékařských fakult. Krom Plzně a Olomouce padla volba na Hradec Králové, zejména díky vysoké úrovni zdejší nemocnice. 17. listopadu 1945 byla otevřena Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové a nemocnice získala statut fakultního zařízení. To pomohlo k dalšímu rozvoji po stránce materiální i personální. Vedle léčebné péče se na jednotlivých pracovištích rozšířila výzkumná a pedagogická činnost. Profesor Bedrna položil základy kardiochirurgie nejen v hradecké nemocnici, ale i v rámci republiky. V roce 1951 například provedl první operaci mitrální stenózy. K předním odborníkům patřili rentgenolog prof. Jan Baštecký, pediatr profesor Jiří Blecha, gynekolog profesor Josef Pazourek či již zmíněný patolog profesor Antonín Fingerland.

V roce 1951 bylo rozhodnuto o zřízení Vojenské lékařské akademie. Fakulta připadla do rukou armády. To bylo spojeno s odchodem části personálu, který nesouhlasil s náborem do armády, naopak přišli noví lidé. Spojení s armádou také přineslo nové výzkumné úkoly a finanční podporu. V roce 1958 po reorganizaci vojenského školství byla akademie transformována na Vojenský lékařský výzkumný a doškolovací ústav J. E. Purkyně a byla obnovena činnost civilní lékařské fakulty. Tradice spojení armády a zdravotnictví ale v Hradci Králové již zůstala.

Během normalizace byla řada lékařů nucena opustit své posty. Podařilo se však realizovat některé projekty, díky nimž zůstala nemocnice předním pracovištěm v zemi. V sedmdesátých letech byla vybudovaná nová neurochirurgie, pavilon radiodiagnostiky, kde bylo spuštěno první CT pracoviště v republice, nebo nová část II. interní kliniky. V osmdesátých letech pak Bedrnův pavilon chirurgie či nové technické zázemí.

Po roce 1989 došlo k dalšímu zavádění moderních technologií, přebudovávány stávající prostory či zcela nová pracoviště jako komplex laboratoří a diagnostiky, rehabilitační klinika, či pracoviště onkologické kliniky. V areálu nemocnice bylo vybudováno moderní výukové centrum. Přes změny ve financování si nemocnice zachovala svoji ekonomickou stabilitu.

V nemocnici působí 24 klinik a další oddělení, disponující celkem 1360 lůžky. Každoročně je hospitalizováno kolem 40 tisíc nemocných a ambulantně ošetřeno kolem půl miliónu pacientů. Současným ředitelem nemocnice je od roku 2016 prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., dr. h. c.

• Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové
• Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fakultní nemocnice Hradec Králové na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky