Moravské Předměstí

Jako jediná z městských čtvrtí Moravské Předměstí nemá vlastní katastrální území, název Moravské Předměstí je však použit i v názvech několika dalších základních sídelních jednotek, se kterými společně tvoří sídliště Moravské Předměstí. Tyto další ZSJ se nacházejí na území místních částí Nový Hradec Králové (Moravské Předměstí I, II, III a VI) a Třebeš (Moravské Předměstí IV a VII). Vlastní místní část Moravské je ovšem tvořena jen ZSJ Moravské Předměstí V.

Územní působnost komisí místní samosprávy Moravské Předměstí – jih, Moravské Předměstí – sever a Moravské Předměstí – východ

Na území místní části také působí jen komise místní samosprávy Moravské Předměstí – jih, zatímco komise Moravské Předměstí – sever a Moravské Předměstí – východ vykonávají svou pravomoc převážně na části území Nového Hradce Králové a Třebše.[2] Oblast vymezená působností těchto tří komisí místní samosprávy je ale souvisle zastavěna, z většiny v klasickém panelákovém stylu 70. až 90. let 20. století (jen u Brněnské třídy stojí několik prvorepublikových vil a budovy firmy Petrof). Proto je někdy v běžném styku celá označována za Moravské Předměstí, základní komunikační osou tohoto předměstí je rozsáhlá Benešova třída.

Ještě než bylo postaveno Moravské Předměstí, byla v blízkosti jeho budoucí zástavby (dnes v ZSJ Moravské Předměstí IV na území místní části Třebeš) směrem na Nový Hradec Králové osada Lhota pod Strání, která patřila pod královéhradecký magistrát. Někdy v letech 1945–1949 architekti navrhovali na místě tehdejšího vojenského cvičiště Na Plachtě universitní čtvrť. K výstavbě ale nedošlo. Ve dnech 1. a 3. července 1910 se na vojenském cvičišti uskutečnily jedny z prvních pilotovaných letů. Tenkrát přišlo více než 30 tisíc lidí z celého regionu.

První zmínka o Moravském Předměstí byla v roce 1908, kdy se zahájila výstavba prvních domků, a předměstí se stalo součástí Hradce Králové. Po první světové válce architekt O. Liska vypracoval návrh regulačního plánu. Originální byla zde myšlenka nové městské třídy v jižním sektoru města, která se po desetiletích znovu objevila v soutěži na obytný soubor Moravského Předměstí. Sídliště Moravské Předměstí bylo realizováno na základě výsledků celostátní urbanistické soutěže z let 1967–1968 architektů J. Němce a K. Marholdy z Prahy. V druhé polovině 70. let se téměř veškerá bytová výstavba soustředila do jižního sektoru města na šířeji vymezeném předměstí, které leží mezi Novým Hradcem Králové, Třebší a Roudničkou. Generálním projektantem sídliště s více než 10 tisíci byty byl Ing. arch. F. Křelina. V roce 1990 byly z hlediska stavebního rozvoje města možnosti značně omezené, a tak se na Moravském Předměstí vystavělo jen 406 malobytů. V roce 1993 byla dokončena Poliklinika III na třídě Edvarda Beneše, která vévodí celého předměstí.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Moravské Předměstí na Wikimedia Commons