Červený Kostelec

• Kostel svatého Jakuba Většího na náměstí
• Hřbitovní kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1865
• Krucifix u Devíti křížů, u lesa Krákorky
• Pomník obětem 1. a 2. světové války[4]
• Pomník vysílačky Libuše
• Pomník obětem 2. světové války v Končinách
• Tovární mrakodrap bývalé Textilní akciové společnosti z konce dvacátých let 20. století

• Červený Kostelec
• Bohdašín
• Horní Kostelec
• Lhota za Červeným Kostelcem
• Mstětín
• Olešnice
• Stolín

Ochotnický soubor Záboj, Červený Kostelec 1928

Ochotnické divadlo se v Červeném kostelci hrálo již v roce 1809. Nejvýznamější byl Spolek divadelních ochotníků, který byl založen v roce 1864 a zaniknul 2009. Od té doby je součástí Divadla Na tahu.[5] V období mezi světovými válkami působil v Červeném Kostelci též amatérský zpěvácký soubor Záboj, který se též divadlu věnoval.[6]).

Ve městě se každé léto koná Mezinárodní folklórní festival (MFF), nejvýznamnější kulturní akce svého druhu v Královéhradeckém kraji. Jde o jeden z nejstarších festivalů v České republice; jeho počátky sahají do prvé poloviny 50. let 20. století.[7] Díky své kvalitní organizaci a účasti špičkových zahraničních souborů byl zařazen mezi hlavní festivaly pořádané pod patronací Mezinárodní organizace lidového umění IOV (statut B v UNESCO).[8]

Ve městě působí Knihovna Břetislava Kafky,[9] pojmenovaná po místním rodáku, Břetislavu Kafkovi.

• Gustav Vacek (1821–1894), akademický malíř
• Augustin Bartoš (1888–1969), pedagog, druhý ředitel Jedličkova ústavu
• Břetislav Kafka (1891–1967), sochař, řezbář, hypnolog, léčitel a badatel v oblasti parapsychologie
• Jan Kratochvíl (1898–1975), generál, účastník prvního a druhého odboje[10][11]
• Jindřich Křeček (1909–1979), malíř, grafik, krajinář, portrétista, karikaturista a publicista, účastník zahraničního odboje
• Lumír Čivrný (1915–2001), básník, prozaik, překladatel a politik
• Martin Růžek (1918–1995), herec a divadelní režisér
• Viktor Kalabis (1923–2006), hudební skladatel, hudební redaktor a muzikolog
• Václav Nývlt (1930–1999), scenárista a dramaturg
• Zvonimír Šupich (1930–1992), sportovní novinář
• Antonín Hepnar (* 1932), designér, výtvarný umělec, sochař, interiérový architekt a dřevosoustružník
• Zdeněk Fajfer (1938–2019), fotbalový trenér
• Lenka Bobková (* 1947), historička
• Jiří Hanuš (* 1948), politik
• Milan Hruška (* 1959), politik

• Küsnacht, Švýcarsko
• Uchte, Německo
• Warrington, Spojené království
• Ząbkowice Śląskie, Polsko

V lomu u Devíti křížů v blízkosti města byly v 90. letech 20. století (a později v Praze v roce 2010, kam byl kámen z lomu dovezen) objeveny již dva pravděpodobně dinosauří otisky fosilních stop, pocházející z období pozdního triasu (asi před 220 až 200 miliony let). Otisky ze sedimentů bohdašínského souvrství patřily menším, vývojově primitivním dinosaurům (nebo jejich blízkým příbuzným), dosahujícím délky asi 2 až 3 metrů a hmotnosti několika desítek kilogramů.[12]

• 
  kostel svatého Jakuba Většího
• 
  dům Boženy Němcové
• 
  Městská spořitelna (Jindřich Freiwald)
• 
  Budova základní umělecké školy (Keyzlarova vila, architekt Josef Gočár, 1923–1924)
• 
  Hotel Šrejber na náměstí
• 
  Hřbitov s kaplí sv. Cyrila a Metoděje
• 
  Pomník obětem 1. světové války před základní školou
• 
  Sokolovna z roku 1930
• 
  Městské divadlo z roku 1925
• 
  Vily v Palackého ulici
• 
  Replika fosilní stopy pravděpodobného dinosaura z lomu u U Devíti Křížů západně od města