Alfred Slavík

Po absolvování české reálky v Ječné v Praze začal studovat chemii na pražském Polytechnickém ústavu. Toto studium nedokončil a začal studovat lékařství na Universitě Karlově. Lékařského doktorátu dosáhl v roce 1873.

Již během studia se věnoval přírodním vědám, hlavně zoologii a paleontologii. V letech 1864–1868 byl praktikantem a v letech 1868–1872 asistentem paleontologických sbírek Musea království českého. V roce 1873 nastoupil jako asistent profesora Jana Krejčího na Polytechnickém ústavu. V roce 1875 se habilitoval jako docent paleontologie, v roce 1884 rovněž jako docent pedologie.

V roce 1890 byl na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze jmenován zastupujícím profesorem mineralogie a geologie namísto zemřelého Otakara Feistmantela. V roce 1894 pak byl jmenován řádným profesorem mineralogie a geologie. Svými výzkumy při významných stavbách založil odvětví inženýrské geologie.[2]

Od roku 1896 byl členem sboru obecních starších král. města Prahy. Od roku 1902 byl jednatelem Musea království českého. Byl mimořádným členem Královské české společnosti nauk.

V první části svého profesního života se věnoval hlavně zoologii a paleontologii. Po nástupu na techniku přešel k oborům praktickým: pedologii a inženýrské geologii. Podílel se na geologických průzkumech pro stavby městských vodovodů.

• Monografie českých měkkýšů zemských a sladkovodních, Praha : komise František Řivnáč, 1868
  • Monographie der Land- und Süsswassermollusken Böhmens, Praha : komise František Řivnáč, 1869, totéž dílo v němčině
• Zpráva o získání vody pitné a užitkové v severovýchodní části okresu Mělnického, Mělník : Okresní výbor, 1903

Otiskl řadu statí v češtině i němčině, nejčastěji v Archivu pro přírodovědný výzkum Čech a ve Zprávách Královské české společnosti nauk.