Horní Cerekev

O datu založení Horní Cerekve se nedochovaly žádné přesné historické záznamy. Původní osadu založil jistý Líček a po něm dostala jméno Líčkovice. Později byla osada pojmenována po kostele, původně dřevěném – cierkev. Osadu rozšířil ve 14. století Dobeš z Bechyně, nejvyšší maršál Království českého. Ten udělil Cerekvi určitá práva – právo městské, orgány městské správy, soudní pravomoce, kulturně školské povinnosti v rámci církevních zásad, jakož i právo opevnit se a tím se stala osada městem. První zachovaný písemný doklad o městě je z roku 1361. Dobeš z Bechyně zde vystavěl na břehu největšího rybníka vodní tvrz s příkopy. O správné podobě znaku obce se vedly dlouhé diskuze. Zakladatel osady Líček vynikal velkou silou a holýma rukama hravě chytal divoká zvířata. Svou sílu symbolicky znázornil obrazem kančí hlavy, kterou přijal do erbu. Na dochovaných pečetích se však hlava podobá více medvědu. Konec diskuzím zda kanec či medvěd učinil v červnu 1998 Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který rozhodl, že znak Horní Cerekve bude mít následující popis: v červeném štítě čelně hledící kančí hlava přirozené barvy, nad ní kosmo položené stříbrné vidle, přeložené zlatým klíčem zuby dolů. V letech 1411–1655 patřila obec Leskovcům z Léskovce.

V letech 1869–1890 k Horní Cerekvi příslušela osada Bezděčín.[3]

• Mateřská škola Horní Cerekev
• Základní škola Jana Ámose Komenského Horní Cerekev

• Jiří Steckel (1694–1796), farář (sdružení světských kněží), zasloužil se také o vnitřní výzdobu kostela Zvěstování Panny Marie.
• Josefína Dvořáková-Havlíčková (1791–1884), matka Karla Havlíčka Borovského se narodila 14. srpna Na sádkách v čp. 95 jako dcera zdejšího sládka a měšťana Jana Dvořáka. Za Matěje Havlíčka, kupce z Borové, se provdala v místním kostele 29. května 1818 a v roce 1821 se jim narodil syn Karel. Ulice z Horní Cerekve směrem na Jihlavu byla v roce 1934 pojmenována Havlíčkova, protože tudy byl 16. prosince 1851 eskortován Karel Havlíček Borovský z Německého Brodu do Brixenu.
• Ludvík Severin Franz Mrázek (1836–1913), lékárník, otec významného rumunského geologa Ludovica Mrazeca.
• Josef Šejnost (1878–1941), akademický sochař a medailér.
• Otakar Zahálka (1891-1942), československý generál a odbojář.
• Josef Bartůněk (1902–1955), místní malíř, autor vyobrazení znaku Horní Cerekve v nejstarším svazku obecní kroniky.
• Jan Pernikář (1903–1976), pilot a důstojník Československé armády, absolvent francouzské letecké školy v Paříži, za druhé světové války byl organizátorem a účastníkem zahraničního odboje ve Francii i v Anglii. Napsal první československou učebnici o navigaci, která byla vydána i v zahraničí. V roce 1994 byl in memoriam povýšen do generálské hodnosti.
• František Švejda (1903–1980), odborný učitel, autor publikace o Horní Cerekvi Črty z minulosti do přítomnosti.
• Jaroslav Kadlec (1911–2003), kněz, absolvent teologické fakulty Karlovy univerzity, profesor a spisovatel. V letech 1939–1949 přednášel v českobudějovickém semináři církevní dějiny a dějiny křesťanského umění. V letech 1958–1960 byl vězněn a do roku 1968 nesměl veřejně působit v duchovní správě. Je autorem mnoha knih, které v období totalitního režimu vydával hlavně v zahraničí.
• Josef Stejskal (1922–1998), doktor přírodních věd, jeho oborem byla fytoterapie – léčba rostlinami. O této léčebné metodě napsal několik odborných publikací. V 70. a 80. letech byl masérem československých vrcholových sportovců (Čáslavská, Kodeš, Lendl apod.). V Horní Cerekvi působil v období 1977–1993 jako lékárník.
• Josef Dvořák (* 1942), herec, ředitel Divadelní společnosti Josefa Dvořáka. Narodil se v čp. 7 na náměstí. Od roku 2001 čestný občan města.
• Denisa Křížová (* 1994), hokejistka

• Horní Cerekev
• Hříběcí
• Chrástov
• Těšenov
• Turovka

• 
  Zámek
• 
  Fara
• 
  Havlíčkova ulice
• 
  „Obchodní dům“ Vichr na náměstí
• 
  Socha Jana Nepomuckého
• 
  Kašna
• 
  Židovský hřbitov
• 
  Nádraží