Jahoda

Jahody jsou známy již od dob starověkého Říma (i když archeologické nálezy ukazují, že byly konzumovány již v době kamenné),[3]. Pro širokou konzumaci se ale začaly používat až v pozdním středověku, kdy byly pěstovány převážně mnichy. Zahradní jahody, které jsou v současnosti konzumovány, vznikly křížením několika druhů jahod. Některé z nich byly do Evropy přivezeny až francouzskými korzáry v 17. století po objevení Ameriky. Za vznik současných jahod je zodpovědné křížení druhů zahradníkem Ludvíka XV jménem Antoino Duchesne.[2][4] Díky jeho práci došlo ke zkřížení jahodníku virginského a jahodníku chilského, což mělo za následek vznik nové odrůdy v podobě jahodníku ananasového, který se pěstuje dnes.[3]

Jahody byly dříve považovány pro svou chuť za královské ovoce, či za ovoce lásky, kdy jejich konzumace měla podporovat chuť k sexu.[2]

Na území Čech a Moravy se jahody začínají v širší míře pěstovat až v 19. století v oblasti Neveklovska.

V současnosti jsou pěstovány různé odrůdy jahodníku. Obvykle se jedná o křížence více druhů.[3] Nejčastěji jsou pěstovány odrůdy křížence jahodník velkoplodý (Fragaria × ananassa). Tyto jahody jsou obvykle rostliny větší vzrůstem, mají větší plody než plané druhy jahod. Plody často obsahují více vody. Podle doby sklizně jsou někdy prodejci rozdělovány odrůdy jahodníku velkoplodého na:

• jednouplodicí odrůdy které dávají jednu nebo dvě sklizně do roka
• „stáleplodicí“ – mezi odrůdy „stáleplodících“ jahodníků zařazujeme odrůdy, které v podmínkách ČR plodí dvakrát ročně. Mimo tyto období je u těchto odrůd plodnost spíše žádná.
• „měsíční“ jahody jsou řazeny do druhu Fragaria vesca, nejde o jahodník velkoplodý. Pěstované kultivary plodí opakovaně, až dvakrát ročně menší plody nebo velmi malé plody v nevelkém množství. Jde o velmi dekorativní ovoce (a rostliny).
• „Day neutral“ – jahodníky plodící celý rok. Tyto jahodníky ovšem dávají velkou úrodu také pouze v pozdním jaře a počátkem léta.

Jahody na jahodníku

Jahody se sklízejí ručním sběrem, kdy jsou trhány z jahodníku. Hlavní období sklizně je nejčastěji v červnu a červenci. Sklízené jahody mají svěže červenou barvu, která naznačuje, že jsou již dozrálé. Nezralé plody jsou zelené, či nažloutlé a přezrále pak tmavě rudé a na dotek již měkké. Doporučuje se sklízet jahody dopoledne, jelikož jsou již oschlé, ale současně stále lehce podchlazené, což udržuje jejich stav déle čerstvý. Natrhané jahody by se měly umístit do ledničky, či chladné místnosti, aby déle vydržely.

Většina jahod je dnes pěstována na obrovských jahodových plantážích, které jsou rozesety po celém světě. Mezi největší pěstitele se řadí USA, Španělsko, Francie, Itálie, Japonsko, Polsko, Rusko, či severské státy. Roční produkce přesahuje 2 milióny tun a jedná se o výraznou vývozní komoditu.[3]

Alternativou k pěstování na obrovských plantážích je lokální pěstování v menším na farmách. Většina českých farem najímá v sezóně brigádníky, kteří jahody sbírají. U některých jahodových farem zbývá prostor pro tzv. samosběr jahod. Farmář nabízí lidem možnost sbírat jahody přímo na poli, tím farma ušetří shánění a výplaty brigádníkům a proto jsou jahody ze samosběru levnější. Průměrná cena jahod v samosběru je 53 Kč za kilo[7], v obchodech v sezóně se cena jahod pohybuje okolo 104 Kč, v akci 87 Kč za kilo[8].

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v zahradních jahodách.[9]

Jahody jsou často uváděny jako příčina alergických reakcí. Ve většině případů se však nejedná o alergickou, ale tzv. pseudoalergickou reakci. Tato se vyznačuje podobnými příznaky, nejčastěji kopřivka, které jsou však vyvolávány jiným mechanismem.[10][11][12]

• 
  Povrch zblízka
• 
  Květ a nezralý plod
• 
  Jahody rozestavěné na trávě
• 
  Vnitřní struktura rozpůlené jahody
• 
  Zralá a nezralá jahoda