Bobule

Bobule (bacca) je jedno- nebo vícesemenný dužnatý plod s oplodím rozlišeným na vnější blanitý exokarp a vnitřní (dužnatý nebo šťavnatý) mezokarp a endokarp. Bobule může obsahovat volně loženo jedno semeno (např. jmelí) nebo více semen (např. angrešt, borůvka) která nejsou obalena tvrdou sklerenchymatickou vrstvou.

Exokarp je blanitá slupka, mezokarp je pevná dužina a endokarp je šťáva
čtyři druhy ovoce s plody - bobulemi: kaki, angrešt, rybíz červený, hroznové víno

Bobule může být vytvořena:

Semena jsou v bobuli obalena zdužnatělým oplodím které může být:

Některé plody bývají často nazývány jako bobule, i když se z botanického hlediska řadí do jiné skupiny. Typickým příkladem jsou maliny či ostružiny (ve skutečnosti se jedná o souplodí peckoviček) a také jahody (souplodí nažek).

Bobule je rozšířeným typem plodu napříč celou říší kvetoucích rostlin. Jsou charakteristické např. pro čeledi árónovité, dřišťálovité, kaktusovité, lilkovité, melastomovité, mořenovité, myrtovité, révovité, tykvovité, vřesovcovité, zapotovité a mnohé jiné. Z kulturních plodin a ovoce náleží mezi bobule avokádo, banán, hroznové víno, kiwi, papája, kaki, rajče, lilek, meloun, dýně, karambola, liči, citrusy, datle, borůvky, paprika, okurka, rybíz, angrešt aj.[1][2]

Proměny bobule

Tykev

Tykev (pepo) je speciální typ dužnaté bobule, která se formuje ze spodního semeníku s parietální nebo případně apikální placentací. Vnitřní dužnina plodu není rozčleněna přehrádkami. Tykve mívají tlustou, někdy i dřevnatějící slupku a zpravidla jsou nepukavé. Je to typický plod tykvovitých. Obdobný typ plodu má i papája, banánovníky a mučenky.[3] Tento typ plodů se v českojazyčném prostředí většinou nerozlišuje a bývají označovány jako bobule.

  • Plody melounu cukrového
  • Rozkrojený plod papáji obecné

Hesperidium

Jako hesperidium se označuje plod citrusů. Jedná se v podstatě o bobuli s axilární placentací, u níž je oplodí rozčleněno na vnější barevnou kožovitou vrstvu a vnitřní dužnatou bílou vrstvu. Dužnina obklopující semena je složena z váčků vyplněných šťávou. Tyto váčky se vytvářejí při vývoji plodu nafouknutím mnohobuněčných chlupů. Tento typ plodů se mimo rodu Citrus objevuje i u některých dalších příbuzných rodů z čeledi routovité, jako je např. kumkvát (Fortunella).[1][3]

  • Grapefruit
  • Rozřízlé plody kumkvátu

Poltivá bobule

Jako poltivá bobule (baccarium) se označuje plod, vznikající z částečně nebo zcela srostlého (synkarpního) semeníku a za zralosti se rozpadající na jednotlivé bobulovité plůdky. Nachází se např. u některých druhů rodu líčidlo včetně líčidla jedlého (Phytolacca acinosa). Nověji jsou do této kategorie řazeny i plody lichořeřišnice (Tropaeolum) a ocasnatce (Saururus).[3]

  • Rozpadavé plody líčidla jedlého (Phytolacca acinosa)
  • Rozpadavý plod lichořeřišnice menší

Dvojbobule

Dvojbobule (bibacca) je typ plodenství vzniklý srůstem semeníků dvou samostatných květů. Plody mohou být buď zcela srostlé do jediného kulovitého útvaru se dvěma bubáčky, jako je tomu u zimolezu horského nebo u rodu mičela (Mitchella) z čeledi mořenovité, nebo jsou srostlé jen částečně, jak je tomu u mnohých druhů zimolezu včetně zimolezu obecného a zimolezu černého. Dvojbobule se objevuje také u australského rodu Didymanthus z čeledi laskavcovité.[3]

  • Dvojbobule zimolezu horského
  • Dvojbobule mičely plazivé
  • Dvojbobule zimolezu černého

Souplodí bobulí

Souplodí bobulí (baccetum) je složený dužnatý plod vznikající ze souboru samostatných pestíků apokarpního gynecea. Objevuje se zejména u vývojově starších nižších dvouděložných rostlin, jako jsou někteří zástupci čeledi láhevníkovité (např. muďoul), kadsura z čeledi klanopraškovité nebo rozpylec (Drimys) z čeledi winterovité. U vyšších dvouděložných se objevuje řidčeji, např. u vodilky kanadské z čeledi pryskyřníkovité.[3][2]

  • Souplodí bobulí muďoulu trojlaločného (Asimina triloba)
  • Souplodí bobulí kadsury japonské (Kadsura japonica)
  • Souplodí bobulí rozpylce lékařského (Drimys winteri)

Nepravá bobule

Na vývoji bobulí vznikajících ze spodního semeníku se v některých případech podílí i češule a okvětí. Tvoří se tak nepravá bobule (acrosarcum). Mezi tyto plody náležejí např. bobule opuncie. U opuncie je původ vnějšího obalu plodu patrný i z přítomnosti ostnů na jeho povrchu. Z dalších rostlin se tento typ plodu vyskytuje např. u hroznatce (Coccoloba) z čeledi rdesnovité nebo rodu paořechovec z čeledi vavřínovité. Od malvice se tento typ plodu mj. liší nediferencovaným endokarpem.[3]

  • Nepravá bobule opuncie mexické (Opuntia ficus-indica)
  • Nepravé bobule hroznatce obecného (Coccoloba uvifera)
  • Nepravé bobule paořechovce Cryptocarya alba

Balausta

Pojmem balausta se označují plody marhaníku. Je to speciální typ nepravé bobule. Kožovitá vnější vrstva oplodí (exokarp) je tvořena češulí, vnitřní bílá houbovitá vrstva představuje endokarp. Červená dužnina obklopující každé semeno (sarkotesta) vzniká zdužnatěním vnější vrstvy osemení.[1]

  • Mladé plody marhaníku
  • Rozpůlený plod marhaníku

Odkazy

Reference
  1. SPJUT, Richard W. A systematic treatment of fruit types. Memoirs of the New York Botanical Garden. Jan. 1994, čís. 70.
  2. JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. (anglicky)
  3. STUPPY, Wolfgang. Glossary of seed and fruit morphological terms. Kew: Royal Botanical Gardens, 2004. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.