Krhov (okres Třebíč)

Obec Krhov (německy Kirhau[3]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 174[1] obyvatel.

Krhov
Požární nádrž, náves s parkem a kostel sv. Jakuba Staršího v Krhově
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590967
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°6′1″ s. š., 16°1′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel174 (2022)[1]
Rozloha6,62 km²
Katastrální územíKrhov u Hrotovic
Nadmořská výška435 m n. m.
PSČ675 55
Počet domů87 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKrhov 25
67555 Hrotovice
[email protected]
StarostaLeoš Přepechal
Oficiální web: www.hrotovicko.cz/krhov/
Krhov
Další údaje
Kód obce590967
Kód části obce74390
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Radkovice u Hrotovic, Bačice, Hrotovice, Myslibořice a Račice.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1253, kdy byl znám krhovský farář Eneáš.

V roce 1271 Artleb z Myslibořic věnoval na stavbu krhovského kostela 2 hřivny, v roce 1398 pak pánové z Myslibořic prodali Vítovi z Prahy a Tomášovi a Václavovi z Oseka, ti ale pak hned zadluženou obec prodali Elišce ze Smrku, která předala ves Benešovi z Krhova.

Následně se předával majetek mezi různými majiteli, až kolem roku 1500 získal Krhov Jan Zelený z Říčan, který pak přikoupil k panství i Račice a Udeřice. Jeho syn Burian z Říčan pak přikoupil v roce 1531 ještě Zárubice a někdejší Oldřichovice. Jan Zelený zemřel roku 1563 a byl pohřben v krhovském kostele. V roce 1570 pak postoupily vesnici Janu Zahradeckému ze Zahrádek, jeho syn Arnošt pak přikoupil i Hrotovice. Jeden z jeho potomků Jindřich pak roku 1643 prodal Krhov a okolní vesnice (Bačice, Udeřice, Račice, Odunec, Zárubice, Litovany) Janu Arnoštovi z Scharfenberku. Roku 1681 obec získala pečeť. V roce 1774 byla ve vsi ustanovena škola.[4] Na konci 18. století byl v obci postaven barokní zámeček, postaven byl na základech původní tvrze z 15. století.[5] Následně pak majetek získal Ondřej Roden z Hirzenau, tomuto rodu Krhov patřil až do roku 1825. V roce 1826 majetek získal Hubert z Harnoncourtu[6] a v roce 1845 pak Jiří Sina. Od roku 1882 je byl majitelem Antonin Dreher.[4] V roce 1866 byla ve vsi postavena nová školní budova a roku 1902 byl opraven kostel ve vsi.[4]

Do roku 1849 patřil Krhov do hrotovického panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1942 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Krhov pod Hrotovice, následně se obec osamostatnila.[7] Do roku 1867 byly součástí Krhova i vesnice Bačice, Odunec, Račice, Udeřice a Zárubice.[3]

Vývoj počtu obyvatel Krhova[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 378 382 375 401 430 458 435 341 346 332 293 244 218

Politika

Volby do poslanecké sněmovny
Volby do PSP ČR v obci Krhov
2006[9] 2010[10] 2013[11] 2017[12] 2021[13]
1. ČSSD (41.5 %) KSČM (28.15 %) KSČM (29.41 %) ANO (34.02 %) ANO (45.19 %)
2. KSČM (26.41 %) ČSSD (26.21 %) KDU-ČSL (23.52 %) KDU-ČSL (16.49 %) SPOLU (22.11 %)
3. KDU-ČSL (15.09 %) KDU-ČSL (11.65 %) ČSSD (18.62 %) KSČM (13.4 %) Piráti+STAN (8.65 %)
účast 64.67 % (108 z 167) 62.65 % (104 z 166) 62.20 % (102 z 164) 60.63 % (97 z 160) 68.87 % (104 z 151)

Volby do krajského zastupitelstva
Volby do krajského zastupitelstva v obci Krhov
2008[14] 2012[15] 2016[16] 2020[17]
1. ČSSD (36.0 %) KSČM (20.68 %) KDU-ČSL (30.0 %) ANO (24.13 %)
2. KSČM (22.66 %) ČSSD (18.96 %) ČSSD (16.66 %) STAN+SNK ED (15.51 %)
3. KDU-ČSL (21.33 %) KDU-ČSL (18.96 %) ANO 2011 (15.0 %) KDU-ČSL (13.79 %)
účast 44.44 % (76 z 171) 35.80 % (58 z 162) 37.89 % (61 z 161) 37.91 % (58 z 153)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (47 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (34 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (17 hlasů). Volební účast byla 68.90 %, tj. 113 ze 164 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (102 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (20 hlasů). Volební účast byla 74.85 %, tj. 122 ze 163 oprávněných voličů.[18]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (68 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (17 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (15 hlasů). Volební účast byla 70.81 %, tj. 114 ze 161 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (84 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (30 hlasů). Volební účast byla 71.25 %, tj. 114 ze 160 oprávněných voličů.[19]

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Krhově (okres Třebíč).

Zajímavosti

Obec Krhov a okolí jsou dějištěm knihy Smrt odpadlého bratra (ISBN 978-80-7268-544-8) spisovatele Jana Lipšanského.

Osobnosti
  • Ludmila Besedová, lékařka
  • Vojtěch Mácha, legionář

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek IX. Ostrava: Profil, 1984. 345 s., 9 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Hrotovice, s. 187.
  4. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. OCLC 558971405 S. 140–145.
  5. Historie [online]. Krhov: Obec Krhov [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
  6. Z historie [online]. Hrotovice: Město Hrotovice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
  7. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 137.
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.