Bačice

Bačice (s předložkou 2. pád do Bačic, 6. pád v Bačicích, německy Batschitz) jsou obec ležící v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, na jih od města Třebíč. Nadmořská výška obce je 425 metrů nad mořem. Obec se dělí na dvě části, vlastní Bačice a vesnici Udeřice. Obec je podřízená obci s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 200[1] obyvatel. První zmínky o obci se objevily již v roce 1310.

Bačice
Centrum obce s nově rekonstruovanou kaplí sv. Floriána
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590282
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°5′2″ s. š., 16°1′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel200 (2022)[1]
Rozloha5,33 km²
Nadmořská výška425 m n. m.
PSČ675 55
Počet domů89 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Bačice
Bačice č. p. 36
675 55 Hrotovice
[email protected]
StarostaIng. Bohumír Hutař
Oficiální web: www.bacice.cz
Bačice
Další údaje
Kód obce590282
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Radkovice u Hrotovic, Hrotovice, Litovany a Krhov.

Název

Název se vyvíjel od varianty Bachzicz (1310), Batschitz (1671), Batschitz a Bačice (1846) a Batčice (1881). Místní jméno znamenalo ves lidí Bakových. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Bačic.[3]

Historie

Nejstarší doklady pravěkého osídlení Bačic pocházejí z neolitu a jsou to jednak kamenné nástroje, jednak keramika. V té se dochovaly fragmenty z období kultury s moravskou malovanou keramikou. Některé nálezy byly učiněny naproti bývalému kamenolomu a v trati ke Krhovu na sever od obce.

První písemná zmínka o Bačicích je z roku 1307, v tu dobu dal český král Jindřich hrad Bítov lénem Remuntovi z Lichtenberka, tak mu připadly i Bačice a Udeřice. Lichtemberkové posléze svým manům dávaly Bačice do dědičného držení. V roce 1310 byla ves zastavena oslavanskému klášteru, spolu s Udeřicemi a Radkovicemi. Ve 14. a 15. století majetky patřily několika vladykům, kteří užívali přídomek "z Bačic". Roku 1420 Bačice spadaly do majetku Šavela z Bačice, posléze Janu Jitkovi a Vavřincovi z Bačic. V roce 1497 oddělil král Vladislav Bačice od hradu Bítova a věnoval je Hankovi ze Zap. Následně je obratem prodal Janu Zelenému z Říčan, který byl vlastníkem krhovského panství a tak se staly Bačice součástí krhovského panství.[4]

V roce 1643 prodal Jindřich Zahradecký krhovské panství i s Bačicemi, Udeřicemi, Račicemi, Oduncem, Zárubicemi a Litovanami Janu Arnoštovi ze Scharfenberku.[5] Následně pak panství v Krhově získal Ondřej Roden z Hirzenau, tomuto rodu panství patřilo až do roku 1825. V roce 1826 majetek získal Hubert z Harnoncourtu[6] a v roce 1845 pak Jiří Sina. Od roku 1882 je byl majitelem Antonin Dreher.[7]

Od roku 1897 měly obce společnou dvoutřídní základní školu, kterou v té době navštěvovalo asi 80 žáků. Tato škola byla uzavřena 30. června 1999 pro nedostatek žáků. Ve staré pečeti obce Bačice bylo radlo a nad ním písmena A. R. Od roku 2003 je tento znak opět symbolem obce Bačice. Obec se skládá ze dvou částí, ty vystupují jako jedna od roku 1960. V současné době[kdy?] žije v obci 195 obyvatel, samotné Bačice mají 61 popisných čísel a 107 obyvatel, Udeřice 33 popisných čísel a 88 obyvatel.[8]

Do roku 1849 patřily Bačice do hrotovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak mezi lety 1942 a 1945 do okresu Moravské Budějovice, pak opět od roku 1945 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Bačice pod Krhov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Hrotovice, následně se obec osamostatnila.[9]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Bačic[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 370 364 353 350 353 366 384 343 346 301 276 231 202

Osobnosti

Znak a vlajka

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. března 2003. V modrém štítě znaku se nachází vztyčená, doleva obrácená zlatá radlice provázená dvěma stříbrnými čtyřlistými květy se zlatými středy na prohnutých stříbrných stoncích. Vlajku tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, žlutý a modrý. V horním a dolním rohu po jednom bílém čtyřlistém květu se žlutým středem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[11]

Politika

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jiří Salák, od roku 2010 tuto funkci zastává Bohumír Hutař.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Bačice
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. KSČM (39.82 %) KSČM (37.5 %) KSČM (43.8 %) ANO (31.73 %) ANO (27.58 %)
2. ČSSD (29.2 %) ČSSD (23.07 %) ČSSD (16.19 %) KSČM (22.11 %) SPOLU (25.86 %)
3. ODS (15.04 %) TOP 09 (8.65 %) ANO 2011 (15.23 %) SPD (13.46 %) KSČM (12.93 %)
účast 68.48 % (113 z 165) 66.04 % (105 z 159) 64.02 % (105 z 164) 63.03 % (104 z 165) 70.73 % (116 z 164)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Bačice
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. KSČM (42.46 %) KSČM (49.33 %) KSČM (31.94 %) KDU-ČSL (21.53 %)
2. ČSSD (30.13 %) ČSSD (16.0 %) ANO 2011 (20.83 %) STAN+SNK ED (18.46 %)
3. KDU-ČSL (10.95 %) KDU-ČSL (16.0 %) STAN+SNK ED (9.72 %) ANO (18.46 %)
účast 43.98 % (73 z 166) 46.67 % (76 z 165) 43.11 % (72 z 167) 39.39 % (65 z 165)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (41 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (17 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (12 hlasů). Volební účast byla 65.24 %, tj. 107 ze 164 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (85 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (30 hlasů). Volební účast byla 70.12 %, tj. 115 ze 164 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (8 hlasů). Volební účast byla 61.59 %, tj. 101 ze 164 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (84 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (28 hlasů). Volební účast byla 68.90 %, tj. 113 ze 164 oprávněných voličů.[22]

Pamětihodnosti

  • Kaple svatého Floriána – v barokním stylu, na návsi
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého – na návsi
  • Kaple svatého Antonína – v Udeřicích
  • Boží muka – z roku 1945
  • Kamenný kříž – při výjezdu z obce směrem na Radkovice
  • Železný kříž – u silnice směrem na Krhov
  • Pomník padlým v první světové válce – na návsi
  • Pomník obětem v druhé světové válce – z roku 1970
  • Pamětní deska na hasičské zbrojnici připomínající umučené občany za druhé světové války

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 51.
  4. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. S. 46–48.
  5. Historie [online]. Krhov: Obec Krhov [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
  6. Z historie [online]. Hrotovice: Město Hrotovice [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
  7. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. OCLC 558971405 S. 140–145.
  8. KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 175. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček.
  9. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 11.
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
  11. Udělené symboly [online]. 2003-03-18 [cit. 2016-03-25]. Dostupné online.
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.