Odunec

Odunec leží v nadmořské výšce 460 m. Obcí vedou silnice pěti směry – do Račic, Myslibořic, Zárubic, Valče a Hrotovic. Západním směrem od obce teče potok od Zárubic a vlévá se do vody Mocly. Východním směrem pramení nad Oduncem dva potůčky – jeden z melioračního odvodnění a ze studny napájí rybník na návsi obce, druhý nabírá prameny od Svatochně a díky studni zásobuje horní rybník v Oboře. S prvním přítokem se spojuje na návsi pod kaplí a teče směrem do Račic.

První zmínka o obci se datuje do roku 1278, kdy je zmíněn Bohuslav z Odunce. Ve 14. století byly dvory v Odunci vlastněny mnoha majiteli. V roce 1412 však Petr z Račic získal postupně většinu statků v Odunci, následně se spojil se svým bratrem Adamem. Jindřich z Lančova se však o statky v Odunci přel s Adamem a soudní při vyhrál, ale Adam se nadále odvolával a do sporu vstoupil i Petr z Račic. Posléze Petr z Račic daroval svoje statky v Odunci dceři Adama – Sčastni. Ta pak prodala svoji část Odunce Mikulášovi ze Zárubic. I nadále byly však statky v Odunci roztříštěny mezi mnoho majitelů. Postupně se v roce 1524 dostaly dva lány v Odunci od Kateřiny ze Zárubic ke krhovského panství a k roku 1611 se dostal Odunec do majetku Jindřicha Zahradeckého a stal se součástí krhovského panství.[6]

V roce 1643 prodal Karel Zahrádecký Odunec a další vesnice v krhovském panství Janovi Arnoštovi ze Schärfenberka, ten hned roku 1652 prodal panství Ondřejovi Bartonidesovi z Tyran. V roce 1679 pak zakoupil hrotovické a krhovské panství Ondřejovi Rodenovi z Hirzenau. Krhovské panství pak Rodenům patřilo až do roku 1825.[7]

Roku 1826 zakoupil hrotovické panství hrabě Hubert Harnoncour, po němž nese jméno dvůr Hubert (Hubertov). Poté zakoupil panství Antonín Dreher, jehož rodina si statky podržela až do roku 1921, kdy přešly během pozemkové reformy na československý stát. Hrotovický statek přechází roku 1924 do vlastnictví manželů Odehnalových. Roku 1898 byla dokončena silnice Hrotovice – Hubertův dvůr – Zárubnice – Lipník. Roku 1908 byla dokončena stavba silnice Odunec – Račice. Silnice z Odunce do Myslibořic byla dokončena až mezi dvěma světovými válkami. Koncem 19. století byl vyprojektován návrh na výstavbu železniční trati Miroslav – Hrotovice – Třebíč; z těchto plánů však později sešlo.

Za přispění nájemce velkostatku Dworžaka byla na místě rodinného domku rodiny Škrkalových dokončena roku 1910 odunecká kaple sv. Rodiny. V době první světové války narukovalo z obce Odunec 38 můžu, šest bylo raněno a pět v této válce padlo. Ještě v prvních letech Československé republiky užívá obec starý název Vodonec, teprve roku 1925 rozhodnutím okresního soudu v Hrotovicích je název úředně opraven. Na Štědrý den roku 1927 je obec elektrifikována. V roce 1930 po sčítání lidu má obec 41 popisných čísel a 253 obyvatel. V den pohřbu prvního čs. presidenta T. G. Masaryka 21. září 1937 se konala ve školní budově smuteční tryzna.

V době mezi válkami byla v obci provozována cihelna (majitel Jan Kuchařík), lihovar – vedoucím lihovaru byl ruský emigrant A. Kazmin. Většina obyvatel pracovala v zemědělství. Druhá světová válka nezanechala v obci významnější škody – poslední německý voják padl ve strouze mezi Oduncem a Račicemi u pole p. F. Škody 8. května 1945.

Na parcele věnované p. Josefem Kuchaříkem byla roku 1912 vystavěna nákladem 30 tisíc korun jednotřídní škola. Učitelem byl zde ustanoven František Jirda z Višňové. O rok později měla škola 56 žáků. Po odvodu učitele Jirdy na bojiště první světové války byla výuka omezena na úterý, čtvrtek a sobotu – vyučovat docházel p. učitel ze zárubické školy. Dočasně byla škola pro nízký stav žactva uzavřena roku 1952. Vyučování bylo opět zahájeno roku 1957 s 28 žáky. Roku 1968 je škola definitivně uzavřena a výuka žactva i veškerý inventář je přesunut do Valče.

Roku 1950 byla v Odunci založena Místní jednota požární ochrany. O sedm let později byla za přítomnosti mnoha lidí z okolí slavnostně otevřena nově vystavěná hasičská zbrojnice a vysvěcena stříkačka. V obci fungoval Československý svaz žen, místní organizace Československého červeného kříže a Sokolská jednota. Cvičenci z Odunce se také zúčastnili posledního všesokolského sletu v roce 1948 v Praze.

Po roce 1945 proběhlo v několika etapách několik agrárních reforem. Největším zemědělcům v obci byl sepsán majetek a jejich pozemky přešly pod státní statek. Pan Jaroslav Kříž byl jako „kulak“ odsouzen k 8 měsícům vězení. Pan František Kalina se snažil i nadále hospodařit – nebyl však schopen splnit přehnané podmínky. Za zveličeného soudního řízení byl odsouzen k 8 letům vězení. Prošel věznicemi Pankrác, Příbram a Leopoldov. Po pěti letech byl podmínečně propuštěn a pracoval v JZD. 1. družstvo se v Odunci rozpadlo již roku 1951, jako poslední na Hrotovicku pak bylo znovu obnoveno v roce 1959. V roce 1973 dochází ke sloučení s JZD Hrotovice a státních statků Odunec a Hrotovice. Na Hubertě JZD buduje v letech 1985–1987 novou porodnu prasnic, halu, výkrmnu skotu, kancelářskou budovu a rekonstrukci bytů pro zaměstnance.

V roce 1990 došlo k osamostatnění obce Odunec a vytvoření samosprávy. V roce 1992 proběhla rekonstrukce sítě veřejného osvětlení, odbahnění a úpravy rybníku Obora a později provedena stavba vodovodu z přivaděče Vranov – Dukovany. V roce 1994 byla provedena zásadní oprava budovy školy a do této budovy byla přestěhována místní knihovna. 28. května 1994 se konal sraz rodáků a oslavy 700. výročí založení obce. Na místní kapli byla instalována pamětní deska. V roce 1998 byl instalován nový zvon do místní kaple s nápisem sv. Josef. Byl slavnostně posvěcen farářem p. Antonínem Špačkem.[8]

V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Odunec je jednou z podpořených obcí.[9]

Do roku 1849 patřil Odunec do hrotovického panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, mezi lety 1942 a 1945 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřil Odunec pod Krhov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Hrotovice, následně se obec osamostatnila.[10]

Do roku 2014 zastával funkci starosty Jaroslav Otoupal, od roku 2014 vykonává funkci starosty Milan Šabatka.[8]

• Barokní zámeček
• Kaple Svaté Rodiny

• Josef Kuchařík (1860–1934), narozen v Odunci na rodinném statku. Dlouholetý starosta obce, předseda okresního silničního výboru, zasadil se o výstavbu obecní kaple a zřízení školy, byl poslancem zemského moravského sněmu, viceprezidentem zemědělské rady a členem různých dalších hospodářských a politických korporací.
• Ladislav Babůrek (1911–1973), narozen v Odunci. V 30. letech studoval v Praze malířství u prof. Sychry. Po válce se podílel jako výtvarník na realizaci čs. národních výstav v Paříži, Bruselu, Rotterdamu a jinde. Člen skupiny Mánes. V 50. letech vystupuje na protest proti procesům z KSČ a je vyloučen ze Svazu výtvarných umělců. Zaměřuje se na malbu krajiny mládí a domova a spolupracuje s kulturním domem v Třebíči.