Račice (okres Třebíč)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252, kdy jsou zmíněny v zakládací listině kláštera na Hradišti u Znojma louky u Račic, může se však jednat o zaniklé Račice u Jemnice. V roce 1279 však v listině o sporu mezi farářem z Kněžic Vojslavem a Zdislavou z Dubu je zmíněn jako svědek Kuna z Račic. V roce 1349 předala Eva z Račic práva na část majetku v Račicích svým bratrům Ctiborovi a Oldřichovi, roku 1358 pak Oldřichova manželka Eliška předala věno Mikulovi z Račic a ten pak věno předal své manželce. Jeniš z Račic se v roce 1366 spojil se synem a Žibřidovi (bratrovi Mikuly) prodali dvůr a část patronátu v Račicích. V roce 1368 pak Mikula koupil další část Račic od bratrů Adama a Peška. V roce 1376 však Žibřid majetek i děti předal do poručenství Arkleba z Říčan, následně brzy zemřel. V roce 1390 prodal Mikul synovi dvůr v Račicích a roku 1417 se jeho manželka se synem spojila a navýšili tak majetek ve vsi.[3][4]

V roce 1447 pak olomoucký děkan Petr z Račic prodal Jiřímu Bílému z Popic téměř celé Račice. Jiří pak získal i další část Račic od Mikuláše z Račic. Ale až do roku 1466 se s ním soudila Uršula z Račic o své dědictví. Po smrti Jiřího z Popic však jeho majetky v Račicích byly zadluženy a tak je získal Vaněk z Říčan, ale až roku 1480 prodali vesnici s dvěma dvory Hynkovi z Kukvic, nicméně opět nastaly soudní spory o majetek v Račicích. Postupně se soudily Dorota z Račic, Šťastna z Račic a Uršula z Račic. V roce 1492 pak Znata z Kukvic prodal veškerý majetek v Račicích Janovi Zelenému z Říčan, který již vlastnil blízký Krhov. Opět nastaly soudní spory, ale ty Jan Zelený vyřešil a postupně vyplatil nebo jinak zajistil spory a od roku 1493 byly Račice součástí krhovského panství.[3][4]

Syn Jana Zeleného Burian z Říčan panství postupně rozšiřoval a v roce 1570 pak postoupil vesnici Janu Zahradeckému ze Zahrádek, jeho syn Arnošt pak přikoupil i Hrotovice. Jeden z jeho potomků Jindřich pak roku 1643 prodal Krhov a okolní vesnice (Bačice, Udeřice, Račice, Odunec, Zárubice, Litovany) Janu Arnoštovi ze Scharfenberku. Roku 1681 obec získala pečeť. Následně pak majetek získal Ondřej Roden z Hirzenau, tomuto rodu Krhov patřil až do roku 1825. V roce 1826 majetek získal Hubert z Harnoncourtu[5] a v roce 1845 pak Jiří Sina. Od roku 1882 je byl majitelem Antonin Dreher.[6]

V roce 1829 byl založen u vsi hřbitov. Roku 1853 byl důkladně rekonstruován kostel svatého Václava.[3] V roce 1992 byl v obci rozveden obecní vodovod a roku 1996 byl v domech rozveden plyn. Od roku 1997 byl postupně budován sportovní areál v obci. V roce 2017 byl představen nový územní plán obce.[7]

Do roku 1849 patřily Račice do krhovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Hrotovice, pak do okresu Moravský Krumlov, v letech 1942 až 1945 okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Račice pod Krhov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Hrotovice, následně se obec osamostatnila[8]

Starostou je od 7. prosince 1990 Jiří Rosický.[10]

• Kostel svatého Václava – v gotickém stylu
• Sousoší svatého Kříže
• Socha svatého Šebestiána
• Kamenný kříž uprostřed hřbitova z roku 1727[3]
• Pomník na návsi věnovaný Josefu Urbánkovi a Karolíně Urbánkové umučeným za druhé světové války v koncentračním táboře Mauthausen

• Mikul ze Zbraslavi, šlechtic, dožil v chudobě v Račicích