Hostouň (okres Kladno)

Pojmenování obce je odvozeno od jména majitele původního dvora. Majitel se jmenoval Hostún a přivlastňovací příponou vzniklo jméno Hostounův dvůr a posléze Hostouň.[3] Název obce se uvádí v jednotném čísle ženského rodu (tedy "ta Hostouň").[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1294, v té době patřila ke statkům pražského purkrabství. Za svou více než 700 let dlouhou historii vlastnilo obec velké množství majitelů, často některý z nich držel pouze část, nejčastěji dvůr s tvrzí. Nejvýznamnějším dvorem s tvrzí byl Šafránov, jeho pozůstatky, byť již v značně chatrném stavu, jsou patrny dodnes.

Podél části východní hranice katastrálního území protéká Dobrovízský potok, jehož koryto a břehy jsou chráněné jako přírodní památka Zákolanský potok.

Severovýchodně od středu vesnice rostou u Kladenské ulice Jasany v Hostouni – mohutné jasany ztepilé staré přibližně 165 let a chráněné jako památné stromy.

Vývoj počtu obyvatel v Hostouni a počet domů udává tabulka:[13][14]

Dominantním sportem v obci je fotbal. Fotbalový oddíl Sokol Hostouň byl založen v červenci 1927, tehdy pod názvem Čechie Hostouň. Už v roce 1922 vznikl klub SK Hostouň, ale jeho činnost byla po dvou letech ukončena. V roce 2016 oddíl dosáhl největšího úspěchu své historie, když v krajského přeboru obsadil 2. místo a jako první venkovský klub z okresu Kladno postoupil do Divize.[21]

• Kostel sv. Bartoloměje – původně gotický ze 14. století, nynější podoba je barokní z počátku 18. století. Věž byla přistavěna roku 1773. V jeho okolí býval v minulosti hřbitov, při epidemii cholery v roce 1832 však již kapacitně nestačil, proto byl vystavěn hřbitov nový v místech, kde je dnes ulice Lipová, který slouží dodnes.
• Starý a nový židovský hřbitov. Starý hřbitov se nachází v odlehlém lesnatém svahu nad pravým břehem Sulovického potoka, asi 1 km jihozápadně od centra Hostouně. Na ploše 0,12 ha je dochováno asi čtyřicet náhrobků, nejstarší z roku 1786. Hřbitov byl užíván do roku 1848, poté byl nahrazen hřbitovem novým, situovaným o několik set kroků blíže k obci. Nový hřbitov na ploše 0,15 ha obsahuje kolem 340 náhrobků z let 1856 až 1936; dochovala se zde kamenná obřadní síň.[22] Na novém hřbitově se mj. nachází hrobka rodiny Brandejsů. Z tohoto starého židovského rodu pochází významný podnikatel a mecenáš českých umělců Alexandr Brandejs (1848–1901).

Náhrobek na Starém židovském hřbitově v Hostouni, kde se dochovalo kolem padesáti pozdně barokních a klasicistních náhrobků z 18. a 19. století. Hřbitov patří k jedněm z nejcennějším na Kladensku.

Hostouň měla zejména v 18. a 19. století početnou a poměrně významnou židovskou komunitu. Roku 1852 je zde doloženo 64 židovských rodin[23], které zde měly vlastní synagogu (zbořena po roce 1950, částečně v torzálním stavu dochována a adaptována k obytným účelům; nachází se severně od kostela v ulici Pod kostelem), dále vlastního rabína, košer jatka, školu[23]. Světoznámý pražský rabín Ezechiel Landau ve svém díle zmiňuje k roku 1792 "rabiho Natanaela z Hostouně"[23]. Většina židovských rodin se z Hostouně začala stěhovat v druhé půlce 19. století v důsledku pozvolného zrovnoprávňování Židů v Rakousko-Uhersku, zejména do blízkého Kladna, Slaného a Prahy. Poslední židovský pohřeb je zde doložen k roku 1932. Jedinou hmatatelnou památkou na někdejší význam hostouňské židovské obce tak dnes zůstavají oba zachovalé židovské hřbitovy: Starý židovský hřbitov a Nový židovský hřbitov, cca 800 m západně od kostela. Oba jsou v majetku Pražské židovské obce, která je udržuje a postupně opravuje. Z Hostouně pocházeli mj. rodinní příslušníci českožidovského spisovatele Oty Pavla či světoznámého architekta Antonína Raymonda.[24]

V Hostouni byly natáčeny scény z vypálení Lidic ve filmu Sokolovo režiséra Otakara Vávry z roku 1974.[25] Ve filmu účinkovalo několik místních občanů jako kompars.

• František Josef Mach (1837–1914), český kapelník a skladatel
• Jan Náprstek (1858–1935), agrárnický politik, poslanec Říšské rady a okresní starosta v Unhošti
• Jan Jiras (* 1948), ligový fotbalista, v 70. letech hrál za Spartu Praha, SK Kladno a Viktorii Žižkov.
• Miroslav Koubek (1928–2005), reprezentant ČSR v atletice, mistr republiky v přespolním běhu, závodil za Sokol Pražský, Duklu Praha a Slavii VŠ Praha.

• Autobusová doprava – je dopravně obsluhována jak Pražskou integrovanou dopravou – spojení s Prahou (linka č. 626, která v Jenči navazuje na linku 306 na Zličín a linka č. 319 na Letiště Václava Havla a na Kladno jezdí linka 626.
• Železniční doprava – Hostouň je dostupná také po železnici, zastávka Hostouň u Prahy (od okraje obce vzdálená asi 500 m) na trati 121 (Hostivice-Podlešín) byla po dlouhém jednání zprovozněna v roce 1988. V současnosti je však provoz vlaků na lince S54, která spojuje Hostivici a Středokluky s Podlešínem a Slaným a linky Cyklohráček z Prahy do Slaného a Zlonic, která jezdí jen v turistické sezóně.
• Silniční spojení – K výraznému zlepšení spojení s Prahou došlo v roce 2008 otevřením 10 km dlouhého úseku Praha-Pavlov dálnice D6, která prochází necelé 2 km od obce.

• 
  Kostel sv. Bartoloměje
• 
  Starý židovský hřbitov
• 
  Nový židovský hřbitov
• 
  Pohled ke středu obce ve směru od Pavlova
• 
  Hostouň ze severozápadu, od silnice do Dolan