Geopark Kraj blanických rytířů

Geopark zahrnuje území o rozloze 627,7 km², které je v nejzazších místech na západě ohraničeno železniční tratí Praha - České Budějovice poblíž Olbramovic a na jihozápadě oblastí tzv. České Sibiře u Votic a Miličína. Na severu hranice geoparku dosahují k řece Sázavě a stejnojmennému městu a na severovýchodě k Třebětínu na Kutnohorsku a Číhošti v okrese Havlíčkův Brod. Nejvýchodnějším bodem jsou Stvořidla na řece Sázavě. Nejjižněji položenou částí geoparku je okolí Mladé Vožice v Jihočeském kraji.[2] Do území geoparku je zahrnuta CHKO Blaník, svou rozlohou nejmenší chráněná krajinná oblast v České republice.

Geomorfologie a geologie

Z geomorfologického hlediska je nadřazenou jednotkou oblast Středočeské pahorkatiny, přičemž geopark v jádru leží na území Vlašimské pahorkatiny, která je podřazeným geomorfologickým celkem této oblasti. Středem území geoparku od jihojihozápadu k severoseverovýchodu prochází systém geologických zlomů, zvaný Blanická brázda. Tyto zlomy vznikly během variského vrásnění v období prvohor. Na západním okraji Blanické brázdy lze sledovat ostrůvky prvohorních usazenin z období permu. Tyto ostrůvky se nacházejí mezi Českým Brodem a Stříbrnou Skalicí, u Divišova a u vesnice Chobot, kde jsou doprovázeny výskytem černého uhlí.[3] S vytvořením Blanické brázdy souvisí též vznik četných menších rudních ložisek. Starší pukliny a zlomy byly později místy vyplněny křemennými žilami.

Přírodní památka Na Stříbrné u Českého Šternberka

Tato rudní ložiska byla v minulosti většinou těžena. Mezi nejvýznamnější lokality, pokud jde o těžbu zlata, patřil Důl Roudný, jehož někdejší výsypka je nyní chráněna jako přírodní památka. U Ratibořských Hor, Staré Vožice a Na Stříbrné u Českého Šternberka bylo těženo stříbro, u Zvěstova olovo, měď a zinek.[4]

Geoparky nemají statut chráněného území, jsou zpravidla neformálním sdružením obcí, měst, spolků, zájmových organizací a občanů na území, které se vyznačuje určitým přírodním, historickým a kulturním potenciálem. Předmětem aktivit Geoparku Kraj blanických rytířů je nejen ochrana a dokumentace přírodních, především geologických fenoménů zdejší krajiny, ale v prvé řadě osvětová činnost. Její součástí je zpřístupňování přírodních lokalit, budování naučných stezek, vydávání publikací a tiskovin a rozvoj šetrného turismu.

Na základě splnění podmínek, zakotvených v Chartě národních geoparků České republiky, obdržel Geopark Kraj blanických rytířů 6. června 2014 z rukou ministra životního prostředí ČR Richarda Brabce titul národní geopark.[6] Tento titul je udělován na omezenou dobu čtyř let a vždy poté je jej nutno obhájit.