Křivsoudov
Městys Křivsoudov (německy Kschiwsoudow) se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Žije zde 439[1] obyvatel. Součástí městyse jsou i vesnice Jenišovice a Lhota Bubeneč.
Křivsoudov | |
---|---|
Radnice v Křivsoudově | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
LAU 2 (obec) | CZ0201 530000 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Vlašim |
Okres (LAU 1) | Benešov (CZ0201) |
Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°37′59″ s. š., 15°5′15″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 439 (2022)[1] |
Rozloha | 13,66 km² |
Katastrální území | Křivsoudov |
Nadmořská výška | 442 m n. m. |
PSČ | 257 65 až 257 66 |
Počet domů | 211 (2021)[2] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Jenišovice 1 Křivsoudov 257 65 Čechtice [email protected] |
Starosta | Jan Červený |
Oficiální web: www | |
Křivsoudov | |
Další údaje | |
Kód obce | 530000 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ve vzdálenosti 17 km severozápadně leží město Vlašim, 20 km jihovýchodně město Humpolec, 22 km východně město Světlá nad Sázavou, 24 km jižně město Pelhřimov a asi 40 km Benešov. Křivsoudov sousedí na severu se Strojeticemi a Loktem, na západě s Děkanovicemi, na jihu se Studeným a Martinicemi u Onšova a na východě s Čechticemi.
Znak Křivsoudova má v sobě tři kančí zuby na červeném podkladu.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1276. Majitelem zdejší tvrze byl tehdy purkrabí Pražského hradu Oldřich z Říčan, který zde založil hrad a opevněný kostel Narození Panny Marie.[3] V roce 1307 se majitelem obce stalo pražské biskupství. Křivsoudov byl povýšen na městečko a v roce 1382 zde byla založena škola pro chudé duchovní.
V husitské době se roku 1424 stal majitelem Beneda z Nečtin. Po porážce husitského hnutí odešel Beneda z Nečtin ze země a král věnoval Křivsoudov Mikuláši Trčkovi z Lípy. On a jeho potomci zde však nebydleli (měli sídlo v Lipnici nad Sázavou), a proto hrad chátral.
V roce 1550 koupil Křivsoudov Jindřich Střela z Rokyc. Opravil hrad a později postavil na náměstí panský zámeček. Jindřich Střela mladší přišel o Křivsoudov při pobělohorských konfiskacích v roce 1622. V roce 1702 se jeho majitelem stal Jan Leopold Donát z Trautsonu a Falkenštejna, který spojil toto panství s panstvím Dolní Kralovice. V roce 1715 však zničil hrad i městečko požár. Za vlády Josefa II. byla v Křivsoudově založena tkalcovská škola a ve stejné době vznikla i dřevěné budovy obecné školy. Kamenná školní budova pak byla postavena v roce 1807.
V 19. století se majiteli Křivsoudova stala knížata z Auerspergu. Ti jej drželi až do znárodnění po druhé světové válce. Pak byly v typickém socialistickém stylu postaveny bytovky, mateřská školu, státní statek a prodejna (postavenou v akci Z).
Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[4]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice[5]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
- 1868 země česká, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[7]
- 1945 země česká, správní okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[8]
- 1949 Jihlavský kraj, okres Ledeč nad Sázavou[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim
Rok 1932
V městysi Křivsoudov (přísl. Jenišovice, Lhota Bubeneč, 879 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] holič, 5 hostinců, kolář, kovář, 3 krejčí, lihovar Rud. Fuchs, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pokrývač, 4 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna v Křivsoudově, Reiffeisenova záložna pro Křivsoudov, 2 švadleny, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Rud. Fuchs
Pamětihodnosti
- Radnice s hospodářským dvorem a stodolou, postavená v roce 1901 v novorenesančním stylu.[11] Má dvě podlaží, kde v přízemí je restaurace a v prvním patře obecní úřad, zasedací místnost a knihovna.
- Renesanční panský zámeček v horní části náměstí.[12] Postavil jej zde rod Střelů z Rokyc.
- Kostel Narození Panny Marie v dolní části obce, pocházející z 13. století.[13] Byl několikrát přestavován a nese proto prvky prakticky všech stylů.
- Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
- Kamenný most přes bezejmenný potok z roku 1844
Současnost obce
V obci působí od roku 1878 sbor dobrovolných hasičů. Roku 1908 zde byl založen spolek Sokol, který si postavil v letech 1928–1930 budovu na místě vyhořelých sýpek. Pod místním Sokolem působí i klub ochotníků. V Křivsoudově působí i Klub žen a myslivecké sdružení Káně.
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/150 Votice – Čechtice – Křivsoudov – Ledeč nad Sázavou – Světlá nad Sázavou. Ve vzdálenosti 4 km od obce vede dálnice D1 s exitem 66 (Loket).
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – V městysi zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Dačice, Dolní Kralovice, Ledeč nad Sázavou, Pelhřimov, Praha, Telč, Vlašim.
Turistika
- Cyklistika – Městysem vedou cyklotrasy č. 0071 Čechtice – Podměstský Mlýn – Trhový Štěpánov a č. 0083 Dolní Kralovice – Tomice – Křivsoudov.
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Křivsoudov – historický vývoj – Mikroregion Želivka
- Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
- Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. . (česky a německy)
- Radnice Křivsoudov – Mikroregion Želivka
- Panský zámeček – Mikroregion Želivka
- Kostel Narození Panny Marie – Mikroregion Želivka
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Křivsoudov na Wikimedia Commons
- Křivsoudov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky