Křivsoudov

Městys Křivsoudov (německy Kschiwsoudow) se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Žije zde 439[1] obyvatel. Součástí městyse jsou i vesnice Jenišovice a Lhota Bubeneč.

Křivsoudov
Radnice v Křivsoudově
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0201 530000
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíVlašim
Okres (LAU 1)Benešov (CZ0201)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°37′59″ s. š., 15°5′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel439 (2022)[1]
Rozloha13,66 km²
Katastrální územíKřivsoudov
Nadmořská výška442 m n. m.
PSČ257 65 až 257 66
Počet domů211 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseJenišovice 1
Křivsoudov
257 65 Čechtice
[email protected]
StarostaJan Červený
Oficiální web: www.mestys-krivsoudov.cz
Křivsoudov
Další údaje
Kód obce530000
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve vzdálenosti 17 km severozápadně leží město Vlašim, 20 km jihovýchodně město Humpolec, 22 km východně město Světlá nad Sázavou, 24 km jižně město Pelhřimov a asi 40 km Benešov. Křivsoudov sousedí na severu se Strojeticemi a Loktem, na západě s Děkanovicemi, na jihu se Studeným a Martinicemi u Onšova a na východě s Čechticemi.

Znak Křivsoudova má v sobě tři kančí zuby na červeném podkladu.

Historie

Renesanční panský zámeček

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1276. Majitelem zdejší tvrze byl tehdy purkrabí Pražského hradu Oldřich z Říčan, který zde založil hrad a opevněný kostel Narození Panny Marie.[3] V roce 1307 se majitelem obce stalo pražské biskupství. Křivsoudov byl povýšen na městečko a v roce 1382 zde byla založena škola pro chudé duchovní.

V husitské době se roku 1424 stal majitelem Beneda z Nečtin. Po porážce husitského hnutí odešel Beneda z Nečtin ze země a král věnoval Křivsoudov Mikuláši Trčkovi z Lípy. On a jeho potomci zde však nebydleli (měli sídlo v Lipnici nad Sázavou), a proto hrad chátral.

V roce 1550 koupil Křivsoudov Jindřich Střela z Rokyc. Opravil hrad a později postavil na náměstí panský zámeček. Jindřich Střela mladší přišel o Křivsoudov při pobělohorských konfiskacích v roce 1622. V roce 1702 se jeho majitelem stal Jan Leopold Donát z Trautsonu a Falkenštejna, který spojil toto panství s panstvím Dolní Kralovice. V roce 1715 však zničil hrad i městečko požár. Za vlády Josefa II. byla v Křivsoudově založena tkalcovská škola a ve stejné době vznikla i dřevěné budovy obecné školy. Kamenná školní budova pak byla postavena v roce 1807.

V 19. století se majiteli Křivsoudova stala knížata z Auerspergu. Ti jej drželi až do znárodnění po druhé světové válce. Pak byly v typickém socialistickém stylu postaveny bytovky, mateřská školu, státní statek a prodejna (postavenou v akci Z).

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[4]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice[5]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1868 země česká, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[7]
  • 1945 země česká, správní okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[8]
  • 1949 Jihlavský kraj, okres Ledeč nad Sázavou[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932

V městysi Křivsoudov (přísl. Jenišovice, Lhota Bubeneč, 879 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] holič, 5 hostinců, kolář, kovář, 3 krejčí, lihovar Rud. Fuchs, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pokrývač, 4 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna v Křivsoudově, Reiffeisenova záložna pro Křivsoudov, 2 švadleny, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Rud. Fuchs

Pamětihodnosti

Náměstí
  • Radnice s hospodářským dvorem a stodolou, postavená v roce 1901 v novorenesančním stylu.[11] Má dvě podlaží, kde v přízemí je restaurace a v prvním patře obecní úřad, zasedací místnost a knihovna.
  • Renesanční panský zámeček v horní části náměstí.[12] Postavil jej zde rod Střelů z Rokyc.
  • Kostel Narození Panny Marie v dolní části obce, pocházející z 13. století.[13] Byl několikrát přestavován a nese proto prvky prakticky všech stylů.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
  • Kamenný most přes bezejmenný potok z roku 1844

Současnost obce

V obci působí od roku 1878 sbor dobrovolných hasičů. Roku 1908 zde byl založen spolek Sokol, který si postavil v letech 1928–1930 budovu na místě vyhořelých sýpek. Pod místním Sokolem působí i klub ochotníků. V Křivsoudově působí i Klub žen a myslivecké sdružení Káně.

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/150 Votice – Čechtice – Křivsoudov – Ledeč nad Sázavou – Světlá nad Sázavou. Ve vzdálenosti 4 km od obce vede dálnice D1 s exitem 66 (Loket).
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – V městysi zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Dačice, Dolní Kralovice, Ledeč nad Sázavou, Pelhřimov, Praha, Telč, Vlašim.

Turistika

  • Cyklistika – Městysem vedou cyklotrasy č. 0071 Čechtice – Podměstský Mlýn – Trhový Štěpánov a č. 0083 Dolní Kralovice – Tomice – Křivsoudov.
  • Pěší turistika – Městysem prochází turistická trasa Trhový Štěpánov – Keblov – Křivsoudov – Děkanovice – Snět.

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Křivsoudov – historický vývoj – Mikroregion Želivka
  4. Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. . (česky a německy)
  11. Radnice Křivsoudov – Mikroregion Želivka
  12. Panský zámeček – Mikroregion Želivka
  13. Kostel Narození Panny Marie – Mikroregion Želivka

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.