Neustupov

Městys Neustupov leží v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Skládá se ze 17 místních částí, z nichž některé jsou jen samotami. Žije zde 543[1] obyvatel, v místní části Neustupov je evidováno 137 adres.

Neustupov
kostel Nanebevzetí Panny Marie na návsi
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0201 530301
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíVotice
Okres (LAU 1)Benešov (CZ0201)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°36′54″ s. š., 14°41′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel543 (2022)[1]
Rozloha28,69 km²
Nadmořská výška511 m n. m.
PSČ257 03 až 257 86
Počet domů262 (2021)[2]
Počet částí obce17
Počet k. ú.5
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa úřadu městyseNeustupov 94
25786 Miličín
[email protected]
StarostaJosef Škréta
Oficiální web: www.neustupov.cz
Neustupov
Další údaje
Kód obce530301
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Neustupov leží v nadmořské výšce 511 m, v oblasti zvané Česká Sibiř. Ve vzdálenosti 17 km severovýchodně se nachází město Vlašim, 20 km severně město Benešov, 21 km západně město Sedlčany a 22 km jižně město Tábor.

Členění městysu

Neustupov se člení na 17 částí, které leží na pěti katastrálních územích:

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279 (Nostupow). Asi za Petra z Neustupova postavena tvrz, poprvé připomínána roku 1520. Získáním 4 výročních trhů a znaku Karlem Arnoštem z Bissingen znamenalo faktické povýšení na městečko roku 1666. Koncem 16. století připadl Neustupov Evě Kaplířové, dceři Alžběty z Malovic a Petra Kaplíře ze Sulevic, provdané za Kašpara Kaplíře ze Sulevic (popraven na Staroměstském náměstí roku 1621), která rozšířila tvrz o renesanční severní křídlo. Majetek Kaplířů byl roku 1621 zkonfiskován a městečko se stalo majetkem Baltazara Marradase. Roku 1919 se stalo majetkem hraběte Artuše Aichelburga. Jeho přičiněním byl založen Sokol a postavena dřevěná rozhledna na Mezivratech.[3]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Votice[5]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Votice
  • 1868 země česká, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice[7]
  • 1945 země česká, správní okres Sedlčany, soudní okres Votice[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Votice[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Votice

Rok 1932

V městysi Neustupov (přísl. Otradovice, 702 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Neustupově, holič, 5 hostinců, 2 koláři, kovář, 5 krejčí, 3 mlýny, 2 obuvníci, pekař, 6 řezníků, sedlář, skladiště hospodářského družstva, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Neustupov, obchod se střižním zbožím, 2 trafiky, 2 truhláři, 3 velkostatky.[10]

Církevní správa

Území Městyse Neustupov leží v jižní části Středočeského kraje (bývalý okres Benešov), ovšem z hlediska církevní správy patří již do Českobudějovické diecéze, vikariátu Tábor. Většina území městyse spadá pod Římskokatolickou farnost Neustupov spravovanou excurrendo z Chotovin, oblast kolem Jiřetic potom pod Římskokatolickou farnost Vrcholtovice spravovanou z Mladé Vožice.

Současným duchovním správcem neustupovské farnosti je P. Vladimír Koranda. Pravidelné bohoslužby v kostele Nanebevzetí Panny Marie se konají každou neděli v 11:30, přičemž se střídá bohoslužba slova a mše svatá (vždy jednou za 14 dní). Hlavní pouť se slaví v neděli kolem slavnosti Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna).

V sobotu 15. srpna 2015 se v Neustupově konala slavná pouť za účasti kněží i věřících z okolí i z Rakouska, při které byla požehnána opravená kaplička Panny Marie pod vrchem Špejchar. Po mši svaté v zaplněném neustupovském kostele následovalo procesí věřících a hostů k místnímu hřbitovu a potom pod vrch Špejchar k opravené kapličce. Řezbář Christian Fahrenberger z Ybbsitzu při této příležitosti daroval Neustupovu novou dřevěnou sochu mariazellské Matky Boží.

Doprava

  • Pozemní komunikace – Městysem vede silnice II/124 Pacov – Mladá Vožice – Neustupov – Votice.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – V městysi zastavovaly autobusové linky Neustupov-Votice (v pracovních dnech 4 spoje), Neustupov-Votice-Praha (v pracovních dnech 3 spoje v úseku do Votic, v neděli 1 spoj ve směru do Prahy) (dopravce ČSAD Benešov) a Mladá Vožice-Votice-Olbramovice (v pracovních dnech 4 spoje) (dopravce COMETT PLUS)
  • Cyklistika – Městysem prochází cyklotrasa č. 0042 Sedlec-Prčice – Heřmaničky – Oldřichovec – Neustupov – Jankov.
  • Pěší turistika – Městysem vedou turistické trasy: modře značená trasa Votice – Neustupov – Záříčí – Mladá Vožice a modře značená trasa Neustupov – Oldřichovec – Heřmaničky.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Neustupově.

Fotografie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, IV. díl, Ml-Pan. Praha: Libri, 2000. 939 s. ISBN 80-85983-16-8. S. 329–330.
  4. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  10. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 911–912. (česky, německy)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.