Gaël Monfils

Gaël Monfils (* 1. září 1986 Paříž) je francouzský profesionální tenista, který na okruh ATP Tour vstoupil v roce 2004. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na túře ATP jedenáct singlových turnajů. První z nich ovládl na antukovém turnaji Idea Prokom Open 2005 ve Varšavě. V letech 2009 a 2010 hrál finále Masters v Paříži. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře.[1]

Gaël Monfils
Gaël Monfils ve Wimbledonu 2018
PřezdívkaMP-Magic
StátFrancie Francie
Datum narození1. září 1986 (35 let)
Místo narozeníPaříž, Francie
BydlištěTrélex, Švýcarsko
Výška193 cm
Hmotnost80 kg
Profesionál od2004
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek20 241 558 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů506–293
Tituly11 ATP, 5 challengerů, 1 Futures
Nejvyšší umístění6. místo (7. listopadu 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2016)
French Opensemifinále (2008)
Wimbledon4. kolo (2018)
US Opensemifinále (2016)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2016)
Olympijské hryčtvrtfinále (2008, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů27–83
Tituly0 ATP
Nejvyšší umístění155. místo (8. srpna 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2006)
French Open2. kolo (2007)
US Open1. kolo (2005)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2006)
French Open2. kolo (2008)
Týmové soutěže
Davis Cupfinále (2010, 2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220110a10. ledna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v listopadu 2016 na 6. místě a ve čtyřhře pak v srpnu téhož roku na 155. místě. V roce 2021 se trenéry stali Günter Bresnik a Richard Ruckelshausen. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše hodnocen v únoru 2004 na 1. místě a v závěru sezóny 2004 jej Mezinárodní tenisová federace vyhlásila juniorským mistrem světa.[2]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se v mužské dvouhře nejdále probojoval do semifinále French Open 2008, kde ve čtyřech setech podlehl nasazené jedničce turnaje Švýcarovi Rogeru Federerovi. Mezi poslední čtveřici hráčů postoupil také na US Open 2016. Nestačil však na úřadující světovou jedničku Novaka Djokoviće.

V juniorské kategorii skončil s bilancí zápasů 83-22. V roce 2004 získal juniorské tituly dvouhry na Australian Open, French Open a Wimbledonu.[3]

Ve francouzském daviscupovém týmu debutoval jako 23letý v roce 2009 barážovým utkáním o světovou skupinu proti Nizozemsku, když nastoupil do prvního zápasu proti Thiemo de Bakkerovi, se kterým prohrál ve čtyřech setech. Francie přesto v sérii zvítězila 4:1 na zápasy.[4] V roce 2010 hrál ve finále se Srbskem a v roce 2014 se Švýcarskem. Oba zápasy Francie prohrála. Do roku 2022 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 12–3 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[5]

Byl zařazen mezi tzv. „nové čtyři mušketýry“ francouzského tenisu.

Osobní život

Během Australian Open 2019 oznámil vztah s ukrajinskou tenistkou Elinou Svitolinovou.[6] Pár se zasnoubil v dubnu 2021 a během července téhož roku se ve Švýcarsku uskutečnil sňatek.[7]

Trenérské vedení

  • Thierry Champion (2004–2006)
  • Tarik Benhabiles (2007–2008)
  • Roger Rasheed (2008–2011)
  • Patrick Chamagne (2011–2013)
  • Jan de Witt (2015)[8]
  • Mikael Tillström (2016–2018)
  • Liam Smith (2019–2020)
  • Richard Ruckelshausen (od 2021)
  • Günter Bresnik (od 2021)

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (0–3 D)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (3–5 D)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (8–14 D)

Dvouhra: 33 (11–22)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 1. srpna 2005 Varšava, Polsko antuka Florian Mayer 7–6(8–6), 4–6, 7–5
Finalista 1. 9. října 2005 Méty, Francie tvrdý (h) Ivan Ljubičić 6–7(7–9), 0–6
Finalista 2. 30. října 2005 Lyon, Francie koberec (h) Andy Roddick 3–6, 2–6
Finalista 3. 8. ledna 2006 Dauhá, Katar tvrdý Roger Federer 3–6, 6–7(5–7)
Finalista 4. 20. května 2007 Pörtschach, Rakousko antuka Juan Mónaco 6–73–7, 0–6
Finalista 5. 4. října 2008 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Philipp Petzschner 4–6, 4–6
Finalista 6. 28. února 2009 Acapulco, Mexiko antuka Nicolás Almagro 4–6, 4–6
Vítěz 2. 27. září 2009 Méty, Francie tvrdý(h) Philipp Kohlschreiber 7–6(7–1), 3–6, 6–2
Finalista 7. 15. listopadu 2009 Paříž, Francie tvrdý (h) Novak Djoković 2–6, 7–5, 6–7(3–7)
Finalista 8. 18. července 2010 Stuttgart, Německo antuka Albert Montañés 2–6, 2–1, skreč
Finalista 9. 10. října 2010 Tokio, Japonsko tvrdý Rafael Nadal 1–6, 5–7
Vítěz 3. 31. října 2010 Montpellier, Francie tvrdý (h) Ivan Ljubičić 6–2, 5–7, 6–1
Finalista 10. 14. listopadu 2010 Paříž, Francie (2) tvrdý (h) Robin Söderling 1–6, 6–7(1–7)
Finalista 11. 7. srpna 2011 Washington, D.C., USA tvrdý Radek Štěpánek 4–6, 4–6
Vítěz 4. 23. října 2011 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Jarkko Nieminen 7–5, 3–6, 6–2
Finalista 12. 7. ledna 2012 Dauhá, Katar (2) tvrdý Jo-Wilfried Tsonga 5–7, 3–6
Finalista 13. 5. února 2012 Montpellier, Francie tvrdý (h) Tomáš Berdych 2–6, 6–4, 3–6
Finalista 14. 25. května 2013 Nice, Francie antuka Albert Montañés 0–6, 6–7(3–7)
Finalista 15. 24. srpna 2013 Winston-Salem, USA tvrdý Jürgen Melzer 3–6, 1–2, skreč
Finalista 16. 4. ledna 2014 Dauhá, Katar (3) tvrdý Rafael Nadal 1–6, 7–6(7–5), 2–6
Vítěz 5. 9. února 2014 Montpellier, Francie (2) tvrdý (h) Richard Gasquet 6–4, 6–4
Finalista 17. 22. února 2015 Marseille, Francie tvrdý (h) Gilles Simon 4–6, 6–1, 6–7(4–7)
Finalista 18. 14. února 2016 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Martin Kližan 7–6(7–1), 3–6, 1–6
Finalista 19. 17. dubna 2016 Monte Carlo, Monako antuka Rafael Nadal 5–7, 7–5, 0–6
Vítěz 6. 24. července 2016 Washington, D.C., USA tvrdý Ivo Karlović 5–7, 7–6(8–6), 6–4
Finalista 20. 1. července 2017 Eastbourne, Spojené království tráva Novak Djoković 3–6, 4–6
Vítěz 7. 6. ledna 2018 Dauhá, Katar tvrdý Andrej Rubljov 6–2, 6–3
Finalista 21. 21. října 2018 Antverpy, Belgie tvrdý (h) Kyle Edmund 6–3, 6–7(2–7), 6–7(4–7)
Vítěz 8. 17. února 2019 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Stan Wawrinka 6–3, 1–6, 6–2
Vítěz 9 9. února 2020 Montpellier, Francie (3) tvrdý (h) Vasek Pospisil 7–5, 6–3
Vítěz 10. 16. února 2020 Rotterdam, Nizozemsko (2) tvrdý (h) Félix Auger-Aliassime 6–2, 6–4
Finalista 22. 3. října 2021 Sofia, Bulharsko tvrdý (h) Jannik Sinner 3–6, 4–6
Vítěz 11. 9. ledna 2022 Adelaide, Austrálie tvrdý Karen Chačanov 6–4, 6–4

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 947. 231. 31. 46. 38. 14. 13. 12. 16. 77. 31. 18. 24. 7. 46. 29. 10. 11. 21.

Čtyřhra

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 20192021
Pořadí 1188. 720. 302. 391. 365. 587. 524. 202. 273. 561. 377. 313. 273.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaël Monfils na anglické Wikipedii.

  1. Gaël Monfils na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220110a10. ledna 2022
  2. Profile: Gaël Monf The next Noah? [online]. The Connexion, květen 2012 [cit. 2012-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
  3. ATP Player Profile – Gael Monfils [online]. ATP. Dostupné online. (anglicky)
  4. FRA d. NED 4-1 in NED [online]. Davis Cup [cit. 2015-07-17]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Gael MONFILS [online]. Davis Cup [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Tennis news - Elina Svitolina and Gael Monfils are Instagram official after new couple post video [online]. Eurosport [cit. 2019-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Tenisová svatba. Monfils a Svitolinová stvrdili svůj vztah před odletem na olympiádu. Aktuálně.cz [online]. 2021-07-16 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online.
  8. Jan De Witt : «Gilles Simon aussi veut gagner Roland-Garros» [online]. L'Équipe, 2015-04-15 [cit. 2015-07-17]. Dostupné online. (francouzsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.