František Kropáč

František Kropáč (28. března 1898 Krásno nad Bečvou – 9. srpna 1966 Praha) byl moravský spisovatel a právník, protinacistický odbojář.

JUDr. František Kropáč
Narození28. března 1898
Krásno nad Bečvou
Úmrtí9. srpna 1966 (ve věku 68 let)
Praha
Národnostmoravská
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníprávník, spisovatel
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině zemského poříčného Františka Kropáče a jeho manželky Julie.[1]

V roce 1917 maturoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí, poté studoval na právnické fakultě Univerzity Karlovy. Studia úspěšně ukončil roku 1922.[1] Po promoci pracoval jako konceptní úředník zemského úřadu v Praze, v letech 1926–1932 na úřadech v Aši a na Kladně. V letech 1932–1940 byl zaměstnán v Praze, na zemském úřadu a na ministerstvu vnitra. V roce 1940 byl pro odbojovou činnost zatčen a strávil téměř pět let ve vězení.

V listopadu 1945 byl Kropáč spolu s dalšími spisovateli napaden komunistickými deníky Rudé právo a Nová svoboda za to, že 10. listopadu 1938 adresovali deníkům Venkov a Večer prohlášení, ve kterém žádali obsazení funkce presidenta republiky, která se uvolnila abdikací presidenta Edvarda Beneše a jeho odjezdem do zahraničí.[2] (Beneš 5. října 1938 skutečně abdikoval a 22. října 1938 odletěl do Londýna, funkce presidenta republiky tedy volná byla.) To nezabránilo jeho zaměstnání na ministerstvu vnitra, řízeném komunistickým ministrem Václavem Noskem, kde pracoval ve funkci ministerského rady.[3]

V roce 1946 byl František Kropáč na ministerstvu vnitra ustanoven vedoucím referátu L, který měl do roku 1948 na starosti pátrací agendu po zavlečených obyvatelích zničených obcí (Lidice, Ležáky, Ploština, Javoříčko) a veškeré záležitosti Lidic a výstavby památníku v Ležákách. Též se stal místopředsedou Společnosti pro obnovu Lidic.[4]

V roce 1948 byl penzionován.[3]

Dílo
František Kropáč: Bláznivý měsíc (obálka, 1927)

František Kropáč psal poezii i prózu. V próze je jeho hlavním tématem bída periférie velkoměst. Kritika výše hodnotí jeho poezii. Kropáčova poválečná tvorba se soustřeďovala na témata spojená s nacistickou okupací (básnické sbírky Vězeň drážďanský a Hlas v žaláři napsal v době německé okupace ve vězení).[3]

Prvotinu Bláznivý měsíc označil Arne Novák slovy „pouhá tříšť, ne bez zřejmých stop nadání, ale posud zkroucená a zmrzačená horečným kvasem a nedočkavým kvasem při vzniku.“[5] Podstatně příznivěji hodnotil tentýž kritik Kropáčovu sbírku veršů Vděčnost. („Kropáčova Věčnost, i formálně velmi vyspělá a kultivovaná, značí skutečný lyrický čin v přítomné spiritualisaci našeho mladého básnictví.“[6]

Denní tisk a časopisy

Od dvacátých let 20. století přispíval do Lidových novin, obvykle poezií.[7] Jeho příspěvky uveřejňovala řada časopisů a deníků, jako Lumír (zde pod šifrou Fr. K.), Rozpravy Aventina a mnoho dalších.[3] Ještě 10. května 1940 vydaly Národní listy Kropáčovy verše Naše řeč, oslavující češtinu.[8]

Próza
  • Bláznivý měsíc (příběh podivuhodného domu, román; Praha, A. Král, 1927)
  • Propast (příběh sedmi nocí, román; Praha, Václav Petr, 1927)
  • Peklo milosti (román; Brno, Moravské kolo spisovatelů [MKS], 1928)
  • Posedlí (román; Praha, Družstevní práce, 1928)
  • Pozdrav do Branky (bibliografie k osmdesátinám Petra Bezruče, autoři Vojtěch Martínek, Miloš Jirko, František Kropáč, Jaroslav Nečas a grafik Jožka Baruch; Praha, Franta Koudelka a Jožka Baruch, 1937)[9]
  • Zlé znamení (Brno, MKS, 1938)
  • Útěk do tmy: román (1938)
  • Persekuce českého studentstva za okupace (28. říjen 1939, německý útok na české vysokoškoláky, uzavření českých vysokých škol) (podle úředních pramenů napsali František Kropáč a Vlastimil Louda; Praha, Ministerstvo vnitra 1945, Orbis 1945 a 1946)
  • – a muži byli zastřeleni (památník lidickým mužům, úvod Pravá tvář lidické tragédie napsal František Kropáč, závěrečné slovo Helena Leflerová; Praha, Společnost pro obnovu Lidic, 1946)
  • Hlas v žaláři (dřevoryty Václav Mašek; Praha, Svatopluk Klír, 1946)
  • Zločin v Lidicích (román-skutečnost; Praha, Společnost pro obnovu Lidic, 1946); pod stejným názvem zpracoval František Kropáč v roce 1946 filmovou synopsi[10]
  • Pohádka o nemocném Jeníčkovi (ilustrace Z. Kropáčková; Valašské Meziříčí: vlastním nákladem, 1947)
  • Ležáky: vražda mužů a žen: odvlečení dětí do ciziny: srovnání osady se zemí (podle úředních pramenů napsal Ladislav Šíma; předmluvu napsal Gríša Spurný; úvodní slovo František Kropáč; studii "Vznik a dějiny Ležáků" napsal Karel Doskočil; frontispis nakreslil Alois Moravec; kresby v obrazové části nakreslil Oldřich Vodseďálek; fotografie Ladislav Šíma ... et al; Praha: Ministerstvo vnitra, 1947)
  • Za Petrem Bezručem: in memoriam (ilustrace J. Baruch; 1959)

Básně
  • Stín, jenž zapomíná (Praha, A. Král, 1927)
  • Smrtihlav (Praha, V. Petr, 1932)
  • Vděčnost (Praha, Štěpán Jež, 1934
  • Bílý květ (Praha, Literární odbor Umělecké Besedy, Kruh českých spisovatelů, 1936
  • Pohoří na severu (Praha, Literární odbor Umělecké besedy, Kruh českých spisovatelů, 1938) – poctěno cenou Otakara Theera
  • Studně pod hvězdami (Praha, Štěpán Jež, 1940)
  • Vězeň drážďanský (Brno, Družstvo MKS, 1946)

Uspořádal
  • Země krásná: sborník poesie z roku 1939 (Praha: Umělecká beseda, 1939)

František Kropáč byl v letech 1927–1948 členem Moravského kola spisovatelů.

Zajímavost

Když byly 7. května 1939 slavnostně pohřbeny ostatky Karla Hynka Máchy na pražském Slavíně, nesli jeho rakev František Sekanina, Josef Hora, Jaroslav Seifert, František Halas, Josef Knap a František Kropáč.

Odkazy

Reference
  1. Matriky doktorů UK: Kropáč František [online]. Univerzita Karlova [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
  2. Ostudné listopadové jubileum. S. 3. Nová svoboda [online]. 1945-11-28 [cit. 2021-05-03]. S. 3. Dostupné online.
  3. UHLÍŘOVÁ, Marie. František Kropáč. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. Dostupné online. ISBN 80-200-0469-6. Svazek 2/II. K–L. S. 998–999.
  4. ŠTĚPÁNKOVÁ, Pavla. Společnost pro obnovu Lidic (1945) 1946–1959. Brno, 2006. Magisterská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Malíř. Dostupné online.
  5. NOVÁK, Arne. František Kropáč: Bláznivý měsíc. S. 7. Lidové noviny [online]. 1927-02-02 [cit. 2021-05-04]. S. 7. Dostupné online.
  6. František Kropáč: Věčnost. S. 5. Lidové noviny [online]. 1934-12-10 [cit. 2021-05-04]. S. 5. Dostupné online.
  7. Např.KROPÁČ, František. Rozhraní. S. 1. Lidové noviny [online]. 1926-01-29 [cit. 2021-05-02]. S. 1. Dostupné online.
  8. KROPÁČ, František. Naše řeč. S. 12. Národní list [online]. 1940-05-20 [cit. 2021-05-04]. S. 12. Dostupné online.
  9. KOL. Pozdrav do Branky (ukázka) [online]. 1937 [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
  10. KLEVAROVÁ, Lucie. Lidice – Možnosti filmového zpracování historické události v kontextu českého hraného filmu. Olomouc, 2011 [cit. 2021-05-06]. . Univerzita Palackého. Vedoucí práce Petr Bilík. s. 18–19. Dostupné online.

Literatura
  • UHLÍŘOVÁ, Marie. František Kropáč. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. Dostupné online. ISBN 80-200-0469-6. Svazek 2/II. K–L. S. 998–999.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.