Serhij Stachovskyj

Serhij Stachovskyj (ukrajinsky: Сергій Стаховський, Serhij Stachovs’kyj, v ruském přepisu Sergej Stachovskij, * 6. ledna 1986 Kyjev) je ukrajinský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři singlové a čtyři deblové turnaje. Na challengerech ATP získal sedm titulů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.[2] Premiérovou trofej vyhrál na březnovém PBZ Zagreb Indoors 2008 po finálovém vítězství nad Ivanem Ljubičićem z pozice 209. hráče světa. Stal se tak prvním šampionem v roli šťastného poraženého od Argentince Christiana Miniussiho na São Paolo Open 1991.[3] Ve druhém kole Wimbledonu 2013 pak vyřadil obhájce trofeje Rogera Federera, čímž ukončil jeho rekordní sérii 36 grandslamových čtvrtfinále v řadě.[4]

Serhij Stachovskyj
Сергій Стаховський
Stachovskyj na US Open 2016
StátUkrajina Ukrajina
Datum narození6. ledna 1986 (36 let)[1]
Místo narozeníKyjev, Sovětský svaz[1]
BydlištěCharkov, Ukrajina[1]
Výška193 cm[1]
Hmotnost80 kg[1]
Profesionál od2003[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek5 500 290 USD
Dvouhra
Poměr zápasů172–209
Tituly4 ATP, 7 challengerů
Nejvyšší umístění31. místo (27. září 2010)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2011)
French Open3. kolo (2011)
Wimbledon3. kolo (2013, 2014)
US Open3. kolo (2010, 2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů79–99
Tituly4 ATP, 18 challengerů
Nejvyšší umístění33. místo (6. června 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2013)
French Open2. kolo (2009, 2010, 2011)
Wimbledon3. kolo (2010)
US Open3. kolo (2010, 2011, 2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210521a21. května 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2010 na 31. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2011 na 33. místě. Trénuje ho Burghard Riehemann. Dříve tuto roli plnili Tibor Toth (2007–2014) a Fabrice Santoro (2014–2016).[5][1]

V ukrajinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2006 kyjevským druhým kolem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Belgii, v němž prohrál obě dvouhry a se Sergejem Bubkou i čtyřhru. Belgičané zvítězili 4:1 na zápasy. Do dubna 2021 v soutěži nastoupil k třiceti jedna mezistátním utkáním s bilancí 32–18 ve dvouhře a 15–12 ve čtyřhře.[6]

Ukrajinu reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v londýnském All England Clubu, kde na úvod mužské dvouhry podlehl Australanu Lleytonu Hewittovi.

V letech 2012–2019 byl členem Hráčské rady ATP.[7][5]

Soukromý život

Narodil se roku 1986 v Kyjevě do rodiny profesora urologie Eduarda a univerzitní pedagožky ekonomie Olgy Stachovských. Má dva bratry. Vyjma rodné ukrajinštiny hovoří česky, slovensky, rusky, francouzsky a anglicky.[7] Tenis začal hrát v šesti letech.[5] Od třinácti let žil půl roku střídavě na Ukrajině a ve Frýdlantu nad Ostravicí, kde hrál za tamní klub. Začal také navštěvovat českou školu. V roce 2003 se přibližně na jeden rok přestěhoval do Prostějova, kde nastupoval za TK Agrofert Prostějov. Poté začal žít v Bratislavě, kde využil tenisovou nabídku od Jána Krošláka.[8]

V září 2011 se oženil s Anfisou Bulgakovovou. Do manželství se narodili dcera Tasja (nat. 2014) a syn Nikifor (nar. 2015).[5] Po vypuknutí konfliktu na východní Ukrajině a Krymu v roce 2014 narukoval do ukrajinské armády.[7]

Finále na okruhu ATP Tour
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (1–0 Č)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (4–0 D; 3–0 Č)

Dvouhra: 4 (4–0)
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. březen 2008 Záhřeb, Chorvatsko tvrdý (h) Ivan Ljubičić 7–5, 6–4
Vítěz 2. listopad 2009 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Horacio Zeballos 2–6, 7–6(10–8), 7–6(9–7)
Vítěz 3. červen 2010 Rosmalen, Nizozemsko tráva Janko Tipsarević 6–3, 6–0
Vítěz 4. srpen 2010 New Haven, Spojené státy tvrdý Denis Istomin 3–6, 6–3, 6–4

Čtyřhra: 4 (4–0)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. říjen 2008 Moskva, Rusko tvrdý (h) Potito Starace Stephen Huss
Ross Hutchins		 7–6(7–4), 2–6, [10–6]
Vítěz 2. červen 2010 Halle, Německo tráva Michail Južnyj Martin Damm
Filip Polášek		 4–6, 7–5, [10–7]
Vítěz 3. únor 2011 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Michail Južnyj Jérémy Chardy
Feliciano López		 4–6, 6–3, [10–3]
Vítěz 4. červenec 2019 Newport, Spojené státy tráva Marcel Granollers Marcelo Arévalo
Miguel Ángel Reyes-Varela		 6–7(10–12), 6–4, [13–11]

Tituly na challengerech ATP
Legenda
Challengery (7 D; 18 Č)

Dvouhra (7 titulů)
Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 20080801asrpna 2008 Segovia, Španělsko tvrdý Thiago Alves 7–5, 7–6(7–4)
2. 20130801asrpna 2013 Kazaň, Russia tvrdý Valerij Rudněv 6–2, 6–3
3. 20140701ačervence 2014 Binghamton, Spojené státy tvrdý Wayne Odesnik 6–4, 7–6(11–9)
4. 20140901azáří 2014 Orléans, Francie tvrdý (h) Thomaz Bellucci 6–2, 7–5
5. 20160501akvětna 2016 Soul, Jižní Korea tvrdý Lu Jan-sun 4–6, 6–3, 7–6(9–7)
6. 20170801asrpna 2017 Portorož, Slovinsko tvrdý Matteo Berrettini 6–7(4–7), 7–6(8–6), 6–3
7. 20180601ačervna 2018 Ilkley, Velká Británie tráva Oscar Otte 6–4, 6–4

Čtyřhra (18 titulů)
Č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. srpen 2003 Samarkand, Uzbekistán antuka Viktor Bruthans Pavel Ivanov
Darko Madjarovski		 6–2, 6–4
2. březen 2005 Sarajevo, Bosna a Hercegovina tvrdý Michal Mertiňák Lukáš Dlouhý
Jan Vacek		 6–7(8–10), 6–2, 6–2
3. červenec 2005 Córdoba, Španělsko tvrdý Vladimir Volčkov Nicolas Mahut
Gilles Müller		 7–5, 5–7, 6–1
4. listopad 2005 Praha, Česko koberec Filip Polášek James Auckland
Jasper Smit		 6–3, 3–6, 7–6(7–5)
5. listopad 2006 Dněpropetrovsk, Ukrajina tvrdý Orest Tereščuk Marco Chiudinelli
Lovro Zovko		 6–4, 6–0
6. březen 2007 Fes, Maroko antuka Orest Těreščuk Rabie Chaki
Mounir El Aarej		 6–3, 6–3
7. červenec 2007 Recanati, Itálie tvrdý Fabio Colangelo Jü Sin-jüan
Ceng Šao-süan		 1–6, 7–6(7–3), 10–7
8. květen 2008 Ostrava, Česko antuka Tomáš Zíb Jan Hernych
Igor Zelenay		 7–6(8–6), 3–6, 14–12
9. září 2008 Orléans, Francie tvrdý Lovro Zovko Jean-Claude Scherrer
Igor Zelenay		 7–6(9–7), 6–4
10. 20130901azáří 2013 Orléans, France (2) tvrdý (h) Illja Marčenko Ričardas Berankis
Franko Škugor		 7–5, 6–3
11. 20140501akvětna 2014 Bordeaux, Francie antuka Marc Gicquel Ryan Harrison
Alex Kuznetsov		 bez boje
12. 20150301abřezna 2015 Irving, Spojené státy tvrdý Robert Lindstedt Benjamin Becker
Philipp Petzschner		 6–4, 6–4
13. 20161001aříjna 2016 Ning-po, Čína tvrdý Jonathan Eysseric Stefan Kozlov
Akira Santillan		 6–4, 7–6(7–4)
14. 20170501akvětna 2017 Kar-ši, Uzbekistan tvrdý Denys Molčanov Kevin Krawietz
Adrián Menéndez Maceiras		 6–4, 7–6(9–7)
15. 20170801asrpna 2017 Segovia, Španělsko tvrdý Adrián Menéndez Maceiras Roberto Ortega Olmedo
David Vega Hernández		 4–6, 6–3, [10–7]
16. 20180901azáří 2018 Cassis, Francie tvrdý Matt Reid Marc-Andrea Hüsler
Gonçalo Oliveira		 6–2, 6–3
17. 20210501akvětna 2021 Ostrava, Česko antuka Marc Polmans Andrew Paulson
Patrik Rikl		 7–6(7–4), 3–6, [10–7]
18. 20210501akvětna 2021 Praha, Česko antuka Marc Polmans Ivan Sabanov
Matej Sabanov		 6-3, 6-4

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra
Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 1345. ▲ 534. ▲ 369. ▲ 185. ▲ 180. ▼ 262. ▲ 74. ▲ 60. ▲ 46. ▼ 62. ▼ 103. ▲ 98. ▲ 58. ▼ 62. ▼ 109. ▼ 122. ▼ 134. ▼ 150. ▼ 202.

Čtyřhra
Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 1331. ▲ 284. ▼ 618. ▲ 206. ▼ 248. ▲ 181. ▲ 95. ▼ 175. ▲ 54. ▲ 47. ▼ 231. ▲ 135. ▼ 241. ▲ 137. ▼ 275. ▲ 169. ▼ 218. ▲ 166. ▼ 177.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sergiy Stakhovsky na anglické Wikipedii.

  1. Serhij Stachovskyj na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20210423a23. dubna 2021
  2. Serhij Stachovskyj na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210521a21. května 2021
  3. SOLIC, Nikola. Lucky loser Stakhovsky wins Zagreb Indoor tournament. Reuters [online]. 2008-01-03 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
  4. DIRS, Ben. Federer suffers Stakhovsky upset. BBC Sport [online]. 2013-06-26 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online.
  5. Sergiy Stakhovsky | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Serhij Stachovskyj na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20210423a23. dubna 2021
  7. Tenisový dobrodruh o skalpu Federera, známém Bubkovi i válce s Ruskem. iDNES.cz [online]. 2021-05-08 [cit. 2021-05-20]. Dostupné online.
  8. Ukrajinec Stachovskij tenisově vyrůstal v Česku, nyní pomáhá hráčům, aby se uživili. Tenisový svět [online]. 2017-04-25 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.