Daviscupový tým Kanady

Hned při svém debutu v soutěži v roce 1913 postoupila Kanada do semifinále, kde podlehla Spojeným státům po výsledku 0–3.

Mezi lety 1921 až 1991 tým ani jednou nehrál Světovou skupinu, resp. nejvyšší úroveň soutěže. V roce 1992 již opět ve Světové skupině prohrál v úvodním kole doma se Švédskem 2–3, přestože po pátku Kanada vedla 2–0. Daniel Nestor porazil v první den Stefana Edberga. Rozhodující třetí bod Švédi získali v pátém zápase, v němž Nestor nestačil na Magnuse Gustafssona v pěti setech.

V roce 2011 Kanada postoupila z 1. skupiny Americké zóny a v úvodním kole Světové skupiny 2012 hostila ve Vancouveru čtvrtou nasazenou Francii, se kterou prohrála 4-1. Jediný bod tehdy uhrál Milos Raonic proti Julienu Benneteau a Kanada musela do baráže, kde narazila na Jihoafrickou republiku, se kterou vyhrála 4-1.

Sezóna ve světové skupině začala pro Kanadu vítězstvím nad favorizovaným Španělskem, které ale ovšem hrálo bez Rafaela Nadala a Davida Ferrera. Překvapivou výhru Kanady 3-2 zařídili Frank Dancevic a Milos Raonic.[1] následně zvládla roli favoritů proti Itálii a po výhrách Milose Raonice v singlech a Daniela Nestora spolu s Vaskem Pospisilem ve čtyřhře vyhrála 3-1, když se probojovala se do semifinále Davisova poháru poprvé od roku 1913, kdy v soutěži debutovala.[2] V semifinále se nestačili na Srbsko.

Vůbec na první finálovou účast dosáhli Kanaďané v roce 2019, tedy prvním ročníku hraným novým formátem s finálovým turnaje, kam se kvalifikovali výhrou nad Slovenskem. Po výhrách v základní skupině proti Itálii a Spojeným státům přehráli Austrálii a Rusko. V boji o titul nestačili na domácí Španěly.

k listopadu 2021

• Vasek Pospisil
• Brayden Schnur
• Steven Diez
• Peter Polansky