Dělení Karpat

Karpaty se z hlediska českého i slovenského geomorfologického členění považují za subsystém Alpsko-himálajského systému. Jejich dělení na provincie, subprovincie, oblasti a celky je jednotné v odborných kruzích v Česku a na Slovensku, dobře na ně navazuje i členění polské. Členění v ostatních zemích, zejména na Ukrajině a v Rumunsku, není propracované tak detailně ani podle stejných kritérií.

Dělení Karpat: (1) Vnější Západní Karpaty, (2) Vnitřní Západní Karpaty, (3) Vnější Východní Karpaty, (4) Vnitřní Východní Karpaty, (5) Jižní Karpaty, (6) Rumunské Západní Karpaty, (7) Transylvánská vysočina, (8) Srbské Karpaty.
Řeky: (a) Visla, (b) Dunaj, (c) Tisa, (d) Sáva, (e) Dněstr, (f) Prut.
Podrobnější mapa dělení Karpat

Tradičně se Karpaty dělí na tři provincie:[zdroj?] Západní, Východní a Jižní Karpaty. V rumunském pojetí se ale za Jižní Karpaty považuje pouze jejich nejvyšší, ze západu na východ se táhnoucí pásmo. Rumunské Západní Karpaty (nezaměňovat se Západními Karpatami na severu) se posuzují samostatně, stejně jako Transylvánská vysočina i Srbské Karpaty.

Podle českého a slovenského geomorfologického členění[1] tvoří hranici mezi Západními a Východními Karpatami Kurovské neboli Tyličské sedlo (polsky Przełęcz Tylicka), ležící ve výšce 683 m n. m. na slovensko-polské hranici mezi Ľubovnianskou a Ondavskou vrchovinou. Podle polského členění Jerzyho Kondrackiego patří ještě celé Nízké Beskydy do západokarpatské provincie a dotyčná hranice prochází až Lupkovským průsmykem v Laborecké vrchovině.

Jako hranice mezi Východními a Jižními Karpatami se často uvádí průsmyk Predeal (1033 m n. m.) na spojnici Brașova a údolí Prahovy, avšak podle Čížka a kol.[2] se „za rozhraní mezi Východními a Jižními Karpatami dnes neuznává tzv. klasická hranice, tj. údolí řeky Prahova a posunuje se do údolí řeky Dîmbovița a kuloáru Rucar – Bran.“ Na západě se Jižní Karpaty stýkají s rumunskými Západními Karpatami (Carpații Occidentali), přičemž hranice probíhá údolími řek Cerna a Timiș.

České, slovenské a polské členění dělí Západní i Východní Karpaty na vnější flyšové a vnitřní (krystalické, vulkanické aj.) pásmo. V Rumunsku bývají členěny Východní Karpaty ležící na rumunském území na tři samostatné geografické skupiny (severní, střední a jižní) a ne na Vnější a Vnitřní Východní Karpaty:

Transylvánská plošina někdy nebývá považována za součást Karpat. Srbské Karpaty bývají někdy přiřazovány k Jižním Karpatám, někdy naopak vůbec nebývají považovány za součást Karpat.[zdroj?]

Níže použité zkratky států, na jejichž území Karpaty zasahují:

Geografická mapa Karpat: Karpatský oblouk od Vídně a Bratislavy až po Srbské Karpaty

Západní Karpaty [CZ/SK/PL/AT/HU]

1.1 Vněkarpatské sníženiny

subprovincie, [AT/CZ/PL]

1.2 Vnější Západní Karpaty

[AT/CZ/SK/PL], subprovincie

1.3 Vnitřní Západní Karpaty

(Vnútorné Západné Karpaty / Wewnętrzne Karpaty Zachodnie / Északnyugati-Kárpátok belső vonulata / Innere Westkarpaten; [SK/PL/HU/AT/], subprovincie)

Východní Karpaty [SK/PL/UA/RO]

2.1 Vněkarpatské sníženiny (2)

[PL/RO/UA] (subprovincie)

  • 2.1.1 Kotlina Sandomierska [PL] + Sans'ko-Dnistrovs'ka rivnyna [UA]
  • 2.1.2 Verchn'odnistrovs'ka rivnyna [UA]
  • 2.1.3 Drohobyc'ka vysočyna [UA]
  • 2.1.4 Pridnistrovs'ka rivnyna [UA]
  • 2.1.5 Pokuts'ka vysočyna [UA]
  • 2.1.6 Bukovyns'ka vysočyna [UA] + Podișul Sucevei [RO]
  • 2.1.7 Culoarul Moldova-Siret [RO]
  • 2.1.8 Subcarpații Moldovei [RO]
  • 2.1.9 Subcarpații Munteniei [RO]
  • 2.1.10 Subcarpații Varncei [RO]
  • 2.1.11 Subcarpații Buzâului [RO]
  • 2.1.12 Subcarpații Prahovei [RO]

2.2 Vnější Východní Karpaty

(Vonkajšie Východné Karpaty / Zewnętrzne Karpaty Wschodnie / Carpații Orientali Exteriori / Зовнішні Східні Карпати; [SK/PL/RO/UA], subprovincie)

  • 2.2.1 Pogórze Środkowobeskidzkie [PL] (3) (oblast)
    • 2.2.1.1 Pogórze Rożnowskie
    • 2.2.1.2 Pogórze Ciężkowickie
    • 2.2.1.3 Pogórze Strzyżowskie
    • 2.2.1.4 Pogórze Dynowskie
    • 2.2.1.5 Pogórze Przemyskie
    • 2.2.1.6 Obniżenie Gorlickie
    • 2.2.1.7 Kotlina Jasielsko-Krośnieńska
    • 2.2.1.8 Pogórze Jasielskie
    • 2.2.1.9 Pogórze Bukowskie
  • 2.2.2 Nízke Beskydy / Beskidy Środkowe [SK/PL] (Nízké Beskydy) (3) (oblast)
  • 2.2.3 Beskidy Wschodnie / Poloniny / Schidni Beskydy [PL/SK/UA] (oblast)
  • 2.2.4 Munții Carpați ai Moldo-Munteniei [RO]
    • 2.2.4.1 Obcinele Bucovinei (t.j. Obcina Mare + Obcina Feredeului), MMB
    • 2.2.4.2 Munții Stânișoarei, MMT
    • 2.2.4.3 Munții Tarcăului, MMT
    • 2.2.4.4 Depresiunea Comănești, MMT
    • 2.2.4.5 Munții Nemira, MMT
    • 2.2.4.6 Munții Ciucului (zahrnují Munții Bodocului), MMT
    • 2.2.4.7 Munții Bârsei, MC
    • 2.2.4.8 Ciucaș, MC
    • 2.2.4.9 Munții Buzăului, MC
    • 2.2.4.10 Vrancea, MC

2.3 Vnitřní Východní Karpaty

(Vnútorné Východné Karpaty / Carpații Orientali Interiori / Внутрішні Східні Карпати; [SK/RO/UA], subprovincie)

  • 2.3.1 Vihorlatsko-gutínska oblasť / Munții Vihorlat-Gutâi / Vulkaničnyj chrebet [SK/UA/RO] (oblast)
    • 2.3.1.1 Vihorlatské vrchy [SK] + Vyhorlat [UA]
    • 2.3.1.2 Makovycja [UA]
    • 2.3.1.3 Velikyj Dil [UA]
    • 2.3.1.4 Tupyj [UA]
    • 2.3.1.5 Munții Oașului + Depresiunea Oașului [RO], MMB
    • 2.3.1.6 Munții Gutâiului [RO], MMB
    • 2.3.1.7 Munții Țibleșului [RO], MMB
  • 2.3.2 Munții Bistriței [RO]
    • 2.3.2.1 Munții Bistriței (t.j. Masivul Pietrosul + Masivul Budacul + Masivul Ceahlău, někdy považována za samostatná pohoří), MMT
    • 2.3.2.2 Obcina Mestecăniș, MMB
    • 2.3.2.3 Depresiunea Dornei, MMB
    • 2.3.2.4 Munții Giumalău-Rarău, MMB
    • 2.3.2.5 Munții Giurgeului, MMT
    • 2.3.2.6 Munții Hășmașu Mare, MMT
  • 2.3.3 Munții Căliman-Harghita [RO]
  • 2.3.4 Depresiunea Giurgeu-Brașovului [RO]
    • 2.3.4.1 Depresiunea Giurgeului, MMT
    • 2.3.4.2 Depresiunea Ciucului, MMT
    • 2.3.4.3 Depresiunea Brașovului, MC
  • 2.3.5 Carpații Maramureșului [UA/RO], MMB

Jižní Karpaty [RO]

Rumunské Západní Karpaty [RO/RS]
  • 4.1 Munții Apuseni [RO] (Apusenské hory)
    • 4.1.1 Munții Criș
      • 4.1.1.1 Dealurile Crișene (zahrnuje Depresiunea Beiuș a Depresiunea Vad)
      • 4.1.1.2 Pădurea Craiului
      • 4.1.1.3 Munții Codru-Moma
    • 4.1.2 Munții Seș-Meseșului
      • 4.1.2.1 Munții Meseșului
      • 4.1.2.2 Muntele Seș
      • 4.1.2.3 Depresiunea Șimleu (často považováno za část Transylvánské pánve-Podișul Someșan)
      • 4.1.2.4 Munții Șimleu (často považováno za část Transylvánské pánve-Podișul Someșan)
    • 4.1.3 Masivul Bihor
      • 4.1.3.1 Munții Bihorului
      • 4.1.3.2 Muntele Mare
      • 4.1.3.3 Munții Gilăului
    • 4.1.4 Munții Mureșului
  • 4.2 Munții Poiana Ruscă [RO] (někdy jsou přiřazovány k Jižním Karpatám)
    • 4.2.1 Poiana Ruscă
    • 4.2.2 Podișul Lipovei
    • 4.2.3 Culoarul Bega-Timiș
    • 4.2.4 Culoarul Orăștiei (zahrnuje Depresiunea Hațegului)
  • 4.3 Munții Banatului [RO/RS] (Banát) (někdy jsou přiřazovány k Jižním Karpatám)
    • 4.3.1 Munții Banatului (t.j. Munții Semenic, Munții Locvei, Munții Aninei a Munții Dognecei)
    • 4.3.2 Munții Almăjului
    • 4.3.3 Culoarul Timiș-Cerna (zahrnuje Depresiunea Almăj)
    • 4.3.4 Dealurile Carașului

Transylvánská vysočina [RO]

Rumunsky Podișul Transilvaniei. (Někdy nebývá považována za součást Karpat.)

  • 5.1 Depresiunea Transilvaniei
    • 5.1.1 Depresiunea Mureș-Turda
    • 5.1.2 Depresiunea Sibiului
    • 5.1.3 Depresiunea Făgărașului
  • 5.2 Podișul Transilvaniei
    • 5.2.1 Podișul Târnavelor (zahrnuje Podișul Hârtibaciului a Podișul Secașelor)
    • 5.2.2 Câmpia Transilvanie neboli Podișul Transivan(iei) sensu stricto
    • 5.2.3 Podișul Someșan neboli Podișul Someșelor

Srbské Karpaty [RS]

Srbsky Karpatske planine, t.j. „Karpatské hory“. Někdy bývají řazeny pod Jižní Karpaty (společně s Banátskými horami), někdy nejsou vůbec považovány za součást Karpat, nýbrž Balkánských hor. Důvodem je praktická neexistence jasné geologické hranice.

  • 6.1 Miroč planina
  • 6.2 Homoljske planine
  • 6.3 Veliki i Mali Krš
  • 6.4 Deli Jovan
  • 6.5 Beljanica planina
  • 6.6 Kučajske planine
  • 6.7 Rtanj planina
  • 6.8 Ozren i Devica

Poznámky
  1. Tatransko-fatranská oblasť a Podhôrno-magurská oblasť, někdy spolu s celky Vtáčnik, Kremnické vrchy, Pohronský Inovec a částí Považského podolie, jsou v některých negeomorfologických systémech známy jako "Střední Západní Karpaty".[zdroj?]
  2. Vněkarpatské sníženiny jsou obvykle považovány za součásti jednotlivých částí Karpat, t.j. západokarpatské, východokarpatské a jihokarpatské sníženiny, avšak pouze česko-polsko-slovenské (tedy převážně západokarpatské) členění jim přisuzuje jasné místo v hierarchii geomorfologických jednotek.

Reference
  1. Bukovské vrchy, Laborecká vrchovina, letná turistická mapa 1:100000. Slovenská kartografia, Bratislava, 1989.
  2. Jiří Čížek a kolektiv: Rumunské a bulharské hory. 223 pp. Olympia, Praha, 1986. Str. 9.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.