Kyjovská pahorkatina

Kyjovská pahorkatina je geomorfologický celek na jihu Moravy v okolí města Kyjov, na přechodu mezi Dolnomoravským úvalem na jihu a Chřiby a Ždánickým lesem na severu. Má pahorkatinný až vrchovinný ráz a rozlohu 482 km². Nejvyšším bodem je Babí lom (417 m n. m.), střední výška je 235 m n. m. a střední sklon 3°30'.

Kyjovská pahorkatina
Nejvyšší bod417 m n. m. (Babí lom)
Rozloha482 km²
Střední výška235,2 m n. m.
Nadřazená jednotkaStředomoravské Karpaty
Sousední
jednotky		Chřiby, Ždánický les, Dolnomoravský úval
Podřazené
jednotky		Kudlovická pahorkatina, Mutěnická pahorkatina, Vážanská vrchovina, Věteřovská vrchovina
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
Souřadnice48°59′ s. š., 17°5′17″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIXB-4
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vnější Západní Karpaty, Kyjovská pahorkatina vyznačena červeným polem

Geomorfologie

Kyjovská pahorkatina je částí geomorfologické oblasti Středomoravských Karpat, které jsou částí geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty.

Dělí se na čtyři geomorfologické podcelky:

  • Mutěnickou pahorkatinu
  • Věteřovskou vrchovinu
  • Vážanskou vrchovinu
  • Kudlovickou pahorkatinu

Geologie

Podloží je různorodé, v severní části je převážně tvořeno paleogénními jílovci a pískovci račanské jednotky magurské skupiny příkrovů, v západní a jihozápadní části paleogenními jílovci a pískovci ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. V jižní části, hlavně na hranicích s Dolnomoravským úvalem, je tvořeno především sarmatskými a pannonskými sedimenty Vídeňské pánve.

Nadloží je tvořeno spraší a sprašovými hlínami. Dna údolí jsou tvořeny fluviálními a delovfluviálními písčitohlinitými sedimenty.

Těžba nerostných surovin

Těžba lignitu

V minulosti, od roku 1824 až do 90. let 20. století, se v Kyjovské pahorkatině, kde se nachází kyjovská sloj jihomoravské lignitové pánve těžil lignit. Sloj je 15 km dlouhá a 4 km široká, její mocnost je 3–6 m. V některých částech byl lignit vytěžen malodoly již na konci 19. století.[1]

Důl Julius u Šardic byl otevřen roku 1911, začátkem 40. let 20. století byla roční produkce 55 000 tun lignitu, v roce 1960 byl přejmenován na Důl 9. května. Do června roku 1978, kdy byl uzavřen, se v něm vytěžilo celkem 3 689 200 tun lignitu.[2]

Důl Dukla u Šardic byl otevřen roku 1965, 9. června roku 1970 zde po průtrži mračen došlo k zaplavení dolu, což si vyžádalo 34 obětí. Důl byl uzavřen v 21. prosince 1992 při roční průměrné produkci 550 000–600 000 tun lignitu.[3][4]

Těžba ropy a zemního plynu

V jižní části Kyjovské pahorkatiny u obcí Starý Poddvorov, Nový Poddvorov a Dolní Dunajovice se těží ropa a zemní plyn.

Hydrologie

Oblast je odvodňována Kyjovkou, Trkmankou, Dlouhou řekou a Salaškou, které se vlévají do Dyje a Moravy.

Ještě do poloviny 19. století se zde nacházela poměrně velká jezera ledovcového původu, Kobylské a Čejčské jezero. Postupně se zanášela sedimenty a v první polovině 19. století byla uměle vysušena a přeměněna na ornou půdu. V dávnější minulosti zde existovala i další menší jezera.

Na Kyjovce je vybudována kaskáda

Klima a vegetační stupně

Kyjovska pahorkatina klimatologicky patří k teplé oblasti.[5]

Oblast leží v 1. a ve 2. vegetačním stupni.[6]

Zemědělství a lesnictví

V Kyjovské pahorkatině se daří vinohradnictví a sadařství teplomilných druhů, jako jsou meruňky a broskvoně, lze zde nalézt i oskeruše.

Lesy jsou většinou dubové pařeziny, přirozené dubohabřiny nebo borové porosty s dubem.

Místy se vyskytují stepní trávníky

Ochrana přírody

V oblasti bylo vyhlášeno 17 maloplošných zvláště chráněných území, z nichž je 1 národní přírodní památka,2 přírodní rezervace a 14 přírodních památek.

Odkazy

Reference
  1. Honěk, J. a kol.: Uhelné sloje v jihomoravském lignitovém revíru. Acta Montanistica Slavica, ročník 14 (2009), číslo 1, str. 43 - 53
  2. Krátký pohled na dobývání lignitu na šardicku
  3. Průval vod na dole Dukla v Šardicích 9. června 1970
  4. Hornická činnost v obci Šardice
  5. Klimatické regiony ČR. www.migesp.cz [online]. [cit. 2016-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-05.
  6. Vegetační stupně střední Evropy

Literatura
  • Geografický místopisný slovník, Academia, Praha 1993. ISBN 80-200-0445-9.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.