Căliman

Căliman (čti [Kəliman]) nebo Munții Călimani (Kalimanské hory) je pohoří v severním Rumunsku. Patří k sopečnému pásmu Vnitřních Východních Karpat. Z hlediska rumunského členění rumunských Východních Karpat patří do střední skupiny zvané Carpații Moldo-Transilvani (Moldavsko-transylvánské Karpaty). Nejvyšší vrchol Pietrosul Călimanilor dosahuje 2100 m n. m.

Căliman
Nejvyšší bod	2100 m n. m. (Pietrosul Călimanilor)
Délka	56 km
Šířka	30 km
Nadřazená jednotka	Vnitřní Východní Karpaty
Sousední jednotky	Bârgău, Suhard, Bistrița, Giurgeu, Gurghiu
Světadíl	Evropa
Stát	Rumunsko Rumunsko
Horniny	andezit, andezitový slepenec
Povodí	Bistrița, Mureș, Someș
Souřadnice	47°7′30″ s. š., 25°7′30″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Căliman je na severu údolím Dorny oddělen od pohoří Bârgău a Suhard, na východě v sedle Păltiniș sousedí s pohořím Bistrița. Na jihu ho řeka Mureș (Maruše) odděluje od pohoří Gurghiu, na západě spadá do Transylvánské vrchoviny.

Căliman je mladé pohoří, které vzniklo ve třetihorách. Patří do 150 km dlouhého sopečného pásu, který začíná pohořím Bârgău a pokračuje přes Căliman, Gurghiu a Harghitu až k Băile Tușnad severně od Brašova. Nejvyšší vrcholky Călimanu jsou vlastně zbytky okraje obrovského kráteru o šířce 8 až 12 km (dnes podkovovitý hřeben vymezený vrcholy Căliman Cerbul (2015 m), Căliman Izvor (2033 m), Pietrosul (2102 m) a Lucaciul (1769 m)). Na svazích hory Negoiul Romănesc (1884 m) se těžila síra.